Korupce při volbách

22. 5. 2014

V novinách jsem narazil na reklamu v příloze. Se západním stylem myšlení mám kontakt zprostředkovaný pouze pravidelným sledováním německého zpravodajství. Zaujalo mě, že se nijak zásadně neliší od kupování hlasů. Pocitově je mi celkem jasné, že takovouto reklamu by si v Německu nikdo netroufl zveřejnit, protože pro voliče by právě "slosování" bylo důvodem, proč stranu nevolit. Můžete mi ze svého pohledu západního insidera říct, jaká by asi byla reakce sdělovacích prostředků a veřejnosti, kdyby někdo v Británii či Skotsku zveřejnil podobnou reklamu? píše Michal Kolář.

Odpověď Jana Čulíka: Takováto reklama by skutečně byla v západním prostředí kvalifikována jako korupční a voliči by pro takovou stranu nehlasovali. Tato praxe ale byla běžná v západní Evropě a v Americe v osmnáctém a v devatenáctém století, kdy kandidáti ve volbách veřejnosti ve volební den nabízeli alkohol a množství dobrého jídla. Zmíněná strana se tedy vrací svým otevřeným úplatkem kamsi do devatenáctého století.

Chci ale připomenout v této souvislosti, že rozhlas BBC vysílal v úterý nesmírně zajímavou diskusi v pořadu The Public Philosopher (Veřejný filozof) (nahrávka je ZDE), kde se hovořilo mimo jiné i o tom, zda by měla být účast ve volbách povinná (proč není povinná, když účast v soudní porotě pro občany povinná je?), nebo zda by třeba měli mít občané, kteří nechtějí jít k volbám, právo prodat svůj hlas těm, kteří k volbám jít chtějí. K otázce pana Koláře: jeden posluchač poukazoval na to, že by mu nevadilo, kdyby mu politická strana za hlas pro ni nabízela finanční úplatek, protože politické programy jsou také vlastně úplatky. "Jaký je rozdíl mezi tím, kdyby vám strana za hlas pro ni nabídla 200 liber úplatku, a tím, když strana ve svém volebním programu přislíbí, že vám sníží daně o 200 liber ročně?" ptal se tento posluchač a protiargument bylo těžko nalézt. Jiní přítomní argumentovali, že při volbách se nehlasuje pouze z ekonomických důvodů, ale především z důvodů morálních.

Vytisknout