Výměna na nejvyšších místech v Rusku odráží vnitřní výzvy, jimž Putin čelí

21. 5. 2014

Na Západě se velmi diskutovalo o Putinově patriotické rétorice a rostoucí popularitě. Od začátku ukrajinské krize a od anexe Krymu výzkumy respektovaného Levada Centra ukazují, že má podporu přes 80%, přičemž dvě třetiny dotázaných odpovídají, že si myslí, že vede Rusko správným směrem. To jsou důležitá čísla. Ale vztahují se pouze k jedné stránce ruského politického života - probíhající úsilí o zlepšení administrativy je stejně důležité, pokud dokonce ne více.

12. května Vladimir Putin jmenoval na řadu strategicky důležitých pozic vysoce postavené lidi z bezpečnostních služeb. Nikolaj Rogožkin a Sergej Melikov byli jmenováni prezidentovými vyslanci ve federálních oblastech Sibiř a Severní Kavkaz, stejně jako do ruské Rady bezpečnosti (jako nestálí členové). Další významná jmenování zahrnují Viktora Zolotova coby vrchního velitele vojsk ministerstva vnitra a prvního náměstka ministra. Putin také zřídil nové ministerstvo pro záležitosti Severního Kavkazu s ministrem Lvem Kuzněcovem. Viktor Tolokonskij se stal úřadujícím gubernátorem Krasnojarska namísto Kuzněcova. Byla také provedena jmenování na důležité pozice uvnitř ministerstva vnitra.

Pokud jde o hodnocení významu těchto kroků, ruští komentátoři jsou rozděleni. Někteří tvrdí, že jde o málo více, než jen o rotaci známého personálu za účelem předstírání skutečné politické změny; další se vrátili k dlouho kolující pověsti, že jmenování Zolotova může být předehrou založení národní gardy. A ještě jiní berou změny vážněji. Jevgenij Minčenko, uznávaný komentátor ruské domácí politiky, tvrdí, že jmenování Melikova a Rogožkina z nich dělá "megaregulátory" ve věci bezpečnosti a korupce, že převádí odpovědnost za sociální a ekonomické záležitosti na oblastní gubernátory a vládní miniterstva.

I když jde spíše o výměnu pozic než lidí, je jasné, že tato jmenování vrhají světlo na úsilí posílit mocenskou vertikálu - a obtíže s ním spojené - které probíhá od Putinova znovuzvolení. V oblastech má vzniknout jasněji vymezená trojčlenná vertikála zahrnující gubernátora, zástupce prezidenta a vicepremiéra.

Na druhém místě je protikorupční úsilí oživené v závěru roku 2011. Mělo určitý úspěch, ale čelí řadě výzev. Jmenování Savenkova a Mironova je zřejmě dalším pokusem oživit toto téma.

Za třetí, jmenování ilustruje rotaci oblastních gubernátorů coby přípravu na podzimní oblastní volby. Všeruská národní fronta, organizace úzce spojená s kremelským oddělením domácí politiky, sehrává stále viditelnější úlohu v monitorování gubernátorů. Funguje také jako zásobárna personálu.

Putinova rostoucí popularita je samozřejmě důležitou stránkou ruské politiky. Avšak rotace zřetelněji ilustruje praktickou stránku fungování ruské politiky - a důležité otázky, jimž vedení země čelí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout