Dlouhá léta strávená v těsné blízkosti médií, z nichž některá jsem mohl poznat i zevnitř, mně však brání uvěřit tomu, že způsob současného mediální grilování premiéra Sobotky [v Mladé frontě Dnes] se děje samospádem či náhodou. O tom, že novinář má být pátračem a vyšetřovatelem ve prospěch veřejnosti, nikoli však prokurátorem a soudcem, ví dnes každý elév, a Slonkové by to snad někdo mohl občas připomenout.

Problémem našeho veřejného života už nebudou jen hypotékoví poslanci, ale také hypotékoví novináři, tj. takoví, co si nemohou dovolit přijít o dobře placené místo. Jak si mám vysvětlit, že Tomáš Syrovátka, který za celých patnáct let nenapsal jedinou řádku o privatizaci OKD, v pondělí 27. ledna se stal na tuto záležitost expertem.

Právě Tomáš Syrovátka by mohl posloužit jako model hypotékového žurnalisty. Třicátník v nejlepších letech, rodina, děti. Jak prokázat lidem nového majitele, kteří zasedli v kancelářích Anděl Centra, že nás podnik potřebuje, a že by nebylo dobré nás střídat? Třeba tím, že dokážeme být vnímaví k jeho situaci a k jeho potřebám. Samozřejmě, že všechny naše činy, všechna redakční rozhodnutí racionálně zdůvodníme a podpoříme argumenty veřejného dobra, tezemi o hlídacích psech demokracie a o službě veřejnosti. Jenomže lid obecný není hloupý.

Důvěra veřejnosti je jedním z nejcennějších statků každého média. Všechny listy, které se daly na cestu posluhování svým majitelům, většinou na to doplatily.

Kompletní text ZDE