Transatlantické spojenectví a "civilizační hodnoty"

2. 4. 2014 / Jakub Rolčík

Již dlouhá léta jsou občané České republiky masírováni propagandou tzv. elit, které tradičně pociťují nutkání jednou přivinouti se k tomu tam velikému dubisku, jindy zase postavit se "na tu správnou stranu". Tou "správnou stranou" býval Sovětský svaz, s nímž "na věčné časy a nikdy jinak". Dnes jsou to právě naopak Spojené státy. Vzpomeňme na ideologická školení např. Tomáše Klvani -- Spojeným státům bychom měli být vděčni za osvobození ČSR v roce 1945. Je to transatlantický spojenec. Příteli je třeba pomoci. Jde o naši civilizaci.

Právě v těchto dnech -- kdy je médii a některými politiky v České republice uměle vyvolávána rusofobní hysterie, byť si je každý racionálně uvažující člověk vědom, že se možná ocitáme na prahu třetí světové války a vášně by tedy bylo nejlépe utlumit -- tedy právě dnes bychom si měli i za pomoci oné zprávy amerického senátního výboru pro kontrolu zpravodajských služeb připomenout, že neexistuje žádná "správná" strana. Že v případě supervelmocí neexistuje zde Dobro, tam Zlo.

Jsme svědky toho, že mocnosti si dělají, co se jim zlíbí, pokud se malé země nepustí do vyjednávání, diplomacie, zprostředkovávání. To si ovšem žádá nestrannost, jíž se ovšem specificky českým médiím -- jež sama o sobě již několik let úspěšně utvářejí politickou realitu -- nedostává.

A tak tedy dobře víme o nezpochybnitelných zvěrstvech páchaných v Čečně. Dostane se nám obsáhlé reportáže z moskevského Rudého náměstí, kde bylo pozatýkáno několik desítek demonstrantů připomínajících si okupaci ČSSR v r. 1968. Jsme podrobně informováni o každém zásahu ruských policistů proti kapele, jež si říká anglicky -- nelze se tomu překladu vyhnout -- "Kundí orgie" a jež cíleně znesvětila pravoslavný chrám. O tom všem se podrobně informuje a obsáhle diskutuje.

Takměř ticho ovšem nastane, přijde-li řeč (již v červnu 2007) na tajné věznice CIA v Polsku a Rumunsku. Jako by se nic špatného nedělo, když agenti Spojených států mučili vězně tak, že je topili v ledové vodě nebo jim rozbíjeli hlavu o zeď (mimochodem, nejsou to tytéž praktiky, jichž užívali za Klementa Gottwalda vyšetřovatelé v komunistickém Československu?). Existuje dokonce vystudovaný lékař, podle nějž je naopak v pořádku, aplikuje-li se na podezřelého z terorismu tzv. waterboarding, který beztak nevede k žádným relevantním informacím.

"V dnešním světě se velmocenská politika prosazuje utvrzením hospodářského vlivu a šířením vlastních civilizačních hodnot, norem a standardů. Ty ale Rusko nemá," píše ruský list Nězavisimaja gazeta. Jsou těmito "civilizačními hodnotami" mučení, mimosoudní věznění a vraždění na dálku, bombardování a rozvrácení několika zemí během jediné dekády?

Jsme svědky ošklivého pokrytectví, ohavného praktikování dvojího metru. Je to prý nepřijatelná agrese, když Rusko anektovalo Krym (zahynul jeden nebo dva nebo tři lidé?). Ovšem, podle Jiřího Peheho, "přirovnávat toto ruské počínání v kontextu mezinárodního práva k intervencím západních spojenců proti Srbsku, Iráku a Libyi, je pustá demagogie," jakkoli v případě jmenovaných zemí zmařil Západ statisíce životů bezbranných civilistů.

Všichni ti Vondrové, Klvaňové, Schwarzenbergové, Zaorálkové, Pánkové a Lidé v tísni, všichni ti dnes mlčí a nepochybně mlčet budou. Stojí totiž "na té správné straně". I kdyby tím podporovali státní terorismus a připravovali podhoubí pro válku.

Vytisknout