16. 3. 2014
Na Krymu bylo zahájeno referendum, které rozhodne, zda se tento poloostrov přičlení k Rusku. Volební místnosti budou otevřeny od 8 ráno do 8 večer. Prozatímní výsledky budou zveřejněny v neděli večer, definitivní výsledky asi o den až dva později. Hlasování za odchod Krymu z Ukrajiny zřejmě vyvolá evropské a americké sankce proti ruským činitelům už v pondělí.
Předpokládá se, že většina z 1,5 milionu voličů na Krymu podporuje návrh, aby se Krym stal součástí Ruska, jiní považují toto referendum za pokus Ruska uchvátit cizí území. Etničtí Tataři, kteří tvoří 12 procent obyvatel Krymu, uvedli, že referendum budou bojkotovat.
Evropští politikové a americký prezident Barack Obama referendum odmítli jako nelegitimní, protože porušuje ukrajinskou ústavu.
Podle volebních lístků mají voliči dvě možnosti, avšak ani jednu, která by odmítla vliv Ruska. První otázka zní: "Jste pro sjednocení Krymu s Ruskem jako součástí Ruské federace?" Druhá otázka zní: "Jste pro obnovení ústavy z r. 1992 a statutu Krymu jako součást Ukrajiny?" Na základě této druhé otázky by se Krym stal v rámci Ukrajiny nezávislou jednotkou, měl by právo určovat svou vlastní cestu a volit si styky, s kýmkoliv chce, včetně Ruska.
Podle průzkumů německé organizace pro zkoumání veřejného mínění GfK bdue 70 procent krymských občanů, kteří chtějí hlasovat v referendu, hlasovat pro připojení Krymu k Rusku, zatímco 11 procent voličů plánuje hlasovat pro setrvání Krymu na Ukrajině.
Ruská státní televize informovala, že se referenda účastní obrovské počty voličů a tvrdila, že u volebních místností "nejsou žádní ozbrojenci".
Státní tisková kancelář Interfax citovala zahraničního pozorovatele, Enriqua Ravella, že sám na vlastní oči viděl "tu bezprecedentně vysokou účast". "Nikdo ty lidi k ničemu nenutí. Referendum se koná poklidně, svobodně a otevřeně," řekl tento španělský nacionalistický poslanec.
Podle zpráv státní ruské tiskové kanceláře se účastní více než tisíc osob proruského shromáždění v Doněcku, kde byl ve čtvrtek usmrcen proukrajinský demonstrant a městem projíždí kolona automobilů s nápisy "Referendum". Žádná proukrajinská demonstrace se tam neplánuje.
Ruský prezident Vladimír Putin původně tvrdil, že není žádná šance na to, že by Rusko včlenilo Krym do Ruské federace, avšak rétorika v posledních dnech se změnila a de facto vedoucí politik na Krymu Sergej Aksjonov se v sobotu vyjádřil, že získal z Moskvy "signály", že žádost Krymu o přijetí do RF bude přijata příznivě.
Žádné mezinárodní organizace nedohlížejí na krymské referendum, ale z vlastní iniciativy přicestovala skupina pozorovatelů ze 23 zemí, je to směsice protizápadních ideologů a evropských ultrapravicových politiků. V sobotu večer uspořádali v Simferopolu tiskovou konferenci. Béla Kovacs, europoslanec z madarské ultrapravicové strany Jobbik uvedl, že krymské referendum odpovídá všem mezinárodním normám a že očekává, že hlasování bude svobodné a spravedlivé.
Mnoho těchto pozorovatelů ostře kritizovalo Západ a tvrdilo, že uznáním Kosova otevřel Západ Pandořinu skřínku a musí výsledek referenda na Krymu přijmout.
V sobotu vyjádřil prozatímní ukrajinský prezident Oleksander Turčynov, že je velmi pravděpodobné, že Rusko provede intervenci hlouběji do Ukrajiny. Skupina ruských vojáků přistála v sobotu ve vrtulnících v oblasti jižní Ukrajiny pod správou Kyjeva, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Asi 60 ruských vojáků přiletělo ve 13.30 čtyřmi vrtulníky do vesnice Strilkove v provincii Cherson, pět kilometrů za hranicí Krymu. Dalších 60 přiletělo šesti vrtulníky v 15.30.
Podle prvních zpráv je ukrajinské jednotky vyhnaly, avšak v sobotu večer tam zřejmě ruští vojáci stále ještě byli. Mluvčí ukrajinské pohraniční služby Oleg Slobodyan uvedl, že Rusové zaujali postavení vedle plynárny a podporují je tři ozbrojená vozidla. Ukrajinské jednotky údajně ustoupily na nejbližší křižovatku.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí označilo tento incident za "vojenskou invazi" Ruska a zdůraznilo, že si Ukrajina "nárokuje právo použít všech nutných prostředků" na zastavení invaze. Oblast, Arbatská kosa, je dlouhý pruh území podél Krymu. Od nezávislosti Ukrajiny je součástí chersonské provincie, avšak původně byl součástí Krymu a Putin možná usiluje o návrat k původním hranicím ze sovětské éry.
Ukrajinský prozatímní ministr zahraničí Andrij Deščyta uvedl v sobotu, že nová vláda v Kyjevu za pomoci EU a USA musí podniknout akce proti tomu, co nazval "ruské provokace". Uvedl, že jeho vláda je ochotna jednat o větší autonomii pro Krym, ale jen s řádnými právně uznávanými úřady a nikoliv, "dokud jsou zbraně na ulicích". Označil referendum za naprosto protizákonné. V Kyjevě hlasoval ukrajinský parlament pro rozpuštění regionálního krymského parlamentu, který zorganizoval nedělní referendum a už schválil přičlenění Krymu k Rusku.
V Radě bezpečnosti OSN v New Yorku Rusko vetovalo Američany předloženou rezoluci, která prohlásila krymské referendum za neplatné. Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin tvrdil, že Sovětský svaz daroval Krym Ukrajině za sovětské éry protizákonně, což je názor, který prý zastává Putin. Rusko byl jediný stát, který hlasoval proti, 13 států hlasovalo pro americkou rezoluci, Čína se zdržela hlasování. Americká velvyslankyně u OSN Samantha Power uvedla, že výsledek podtrhuje hlubokou izolaci Moskvy ohledně Krymu. Rusko podle ní nemůže "popírat pravdu, že proti jeho akcím existuje drtivý mezinárodní odpor".
Na východě Ukrajiny mezitím trvá horečná atmosféra poté, co tam za poslední dva dny v městech Doněck a Charkov zemřeli tři lidé. Ve čtvrtek večer vydalo ruské ministerstvo zahraničí prohlášení, v němž si vyhrazuje právo na ochranu etnických Rusů na Ukrajině. V pátek uvedl po jednání s americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, že se žádná invaze neplánuje.
V sobotu došlo k dalšímu násilí, kdy proruští demonstranti zaútočili na bezpečnostní služby v Doněcku. Proruské demonstrace podle Kyjeva prý organizuje Moskva a její agenti na ukrajinském území.
Jak informovala BBC, dvě osoby byly usmrceny při potyčkách mezi proukrajinskými a protiukrajinskými aktivisty v Charkově, uvedli tamější čintelé. Pět osob bylo v noci z pátku na sobotu zraněno. Soupeřící skupiny se navzájem obviňují z tohoto násilí.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Vytisknout22.3. 2014 / Štěpán Kotrba
Poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie a její stranický expert na zahraniční politiku Milan Šarapatka se zúčastnil krymského referenda. Spolu s bývalým televizním moderátorem Stanislavem Berkovcem z hnutí ANO a bývalým poslancem ČSSD a členem zah...