Rusko poslalo k ukrajinské hranici 10 000 vojáků

14. 3. 2014

Jaceňuk ve čtvrtek sdělil Radě bezpečnosti, že je přesvědčen, že si Rusové válku nepřejí. Vyzval ruské představitele, aby následovali přání lidu a vrátili se k dialogu s Ukrajinou. Ukrajina se podle něj v roce 1994 vzdala třetího největšího jaderného arsenálu na světě výměnou za garance nezávislosti a územní integrity. Po nedávných ruských akcích však "bude obtížné přesvědčit kohokoliv na planetě, aby se vzdal jaderných zbraní".

Ruské jednotky kontrolují Krymský poloostrov, kde budou voliči v neděli rozhodovat o tom, zda se stanou součástí Ruska.

Západní diplomaté před londýnskými rozhovory projevují jen málo optimismu. Žádný mírový plán spojující vyjednávající strany se nerýsuje.

Kerry ve čtvrtek varoval, že Rusko může čelit "sérii vážných kroků". USA i EU tvrdí, že pokud proběhne referendum, které označují za ilegální, Moskvu postihnou sankce.

Na ukrajinské hranici byla ve středu zaznamenáno rozmisťování ruských vojsk, ale ruská strana původně odmítala potvrdit jejich přítomnost. Ministr obrany včera oznámil, že do různých příhraničních oblastí bylo vysláno 8 500 vojáků s obrněnými vozidly, vrtulníky a dělostřelectvem. V Rostovské oblasti nedaleko hranice bylo shozeno 1 500 příslušníků VDV. Manévry podle Moskvy potrvají dva týdny. (Podle Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) z roku 1990 má Moskva povinnost oznamovat smluvním partnerům vojenská cvičení v předstihu, což se v daném případě evidentně nestalo - pozn. KD.)

Rozmístění ruských vojsk se kryje s rozhodnutím ukrajinského parlamentu vytvořit šedesátitisícovou Národní gardu, která má mít za úkol "zajišťovat státní bezpečnost, bránit hranice a eliminovat teroristické skupiny".

Kerry odmítá opustit americkou pozici, která je založena na podpoře Ukrajiny ve stávajících hranicích. Před několika dny odmítl letět do Moskvy, a tak se nyní spekuluje, že Kreml možná nabídl ústupky. Jiní diplomat však vyjadřují skepsi.

Kerry s Lavrovem ve čtvrtek hovořil telefonicky o návrzích, které zatím obě strany předložily.

Německá kancléřka Angela Merkelová v zatím nejostřejším projevu od začátku ukrajinské krize Bundestagu sdělila, že pokud Rusko nepřistoupí na jednání, politické a ekonomické důsledky budou obrovské. Vyloučila však použití síly.

Zástupci NATO se dnes mají sejít s ukrajinskými poslanci a s představiteli tatarského obyvatelstva na Krymu, které se z větší části k ruskému převzetí poloostrova staví nepřátelsky.

Jedna osoba zahynula a několik vyhledalo ošetření po střetu proruských a protiruských demonstrantů ve městě Doněck na východě země.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout