Vpád archaického do mezinárodního řádu

14. 3. 2014

V jednání Ruska se samozřejmě projevuje státnost, ale tato státnost je archaická, vztahuje se spíše k 19. století, než k 21. V 21. století žádná vlivná vláda neprovádí expanzi cestou připojování území. Globální státnost dnes - to je především schopnost upevnit svůj ekonomický vliv, a také rozšiřovat a zakořeňovat své základní civilizační ideje, normy a standardy v jiných zemích.

Rusko za více než dvacet let nevypracovalo myšlenky nebo standardy, jejichž expanzi by bylo připraveno uskutečnit. Zemím bývalého SSSR nemůže předložit než mýtus o "návratu k minulému", i když samo Rusko už není sovětské. Rusko nevypracovalo dlouhodobé mechanismy vlivu na politické elity sousedních zemí, a ty, ze své strany, u vědomí ruského tíhnutí ke státnosti příležitostně toto tíhnutí využívají.

Odvolávajíc se na archaické vnímání síly vlády jako schopnosti fyzicky rozšiřovat své území, ruská vláda současně vytváří pro současný světový pořádek nebezpečný precedent. Zejména, když tento světový pořádek s OSN jako sankcionujícím orgánem samo kritizuje jako zastaralý, neschopný omezovat ambice hlavních států usilujících o revizi. Přitom Rusko postupně v mezinárodní aréně sází na rozhodující roli OSN a Rady bezpečnosti. Jmenovitě tato pozice přinesla Rusku body ve výhni syrské krize. Vladimir Putin v předvečer zářijového summitu G-20 prohlásil, že například bez sankce Rady bezpečnosti nikdo nemůže použít vojenské síly vůči suverénnímu státu.

Rada bezpečnosti OSN minulý týden nepodpořila ruskou politiku na Krymu, včetně potenciálního vstupu vojsk. Státní duma RF však proto neustává v přípravě zákona dovolujícího připojit k Rusku v postavení subjektu nová území, pokud vlády, kterým patří, nemohou ochránit práva našich občanů, kteří tam žijí. K připojení bude stačit výsledek referenda, přičemž nikoliv celostátního, ale lokálního. To protiřečí existující světové praxi. Podle všeho to nezíská podporu v OSN a Rusko, které se pro takové kroky rozhodne, samo podkope ten řád, který rok za rokem opakovaně podporovalo. To rozváže ruce dalším světovým hráčům, kteří dokážou postupovat analogickým způsobem.

V polovině 90. let by Rusko sotva schválilo lokální referendum v Čečně, jejíž obyvatelé se tenkrát mohli ve výhni vojenského konfliktu vyslovit pro připojení k libovolnému státu schopnému je ochránit před Moskvou. Rusko by sotva podpořilo takové referendum v Kosovu, kde Albánci usilovali o ochranu před Bělehradem. K obdobným událostem může v budoucnosti dojít v libovolném světovém regionu - a státy, jejichž aktivity a ambice si Ruská federace zvykla kritizovat, začnou řešit problémy podle krymského scénáře, bez ohledu na názor OSN, jejíž autorita bude samotným Ruskem zrušena.

Zdroj v ruštině: ZDE

Vytisknout