PŘEČETLI JSME:
Hrozba války vyžaduje politiku kompromisů
1. 12. 2013
"Tomu nerozumím! No, opravdu tomu nerozumím! Měli jsme takovou krásnou armádu. Ať si říká, kdo chce, co chce, byla to nejkrásnější armáda na světě! A co s ní udělali? Poslali ji do války!"
Krátce po skončení první světové války a rozpadu monarchie koloval po Vídni tento vtip hraběte Bobbyho.
Tento vtip objasňuje svou absurditou pošetilost politiky, která nahlíží na válku jako na legitimní politický prostředek, ba dokonce jako na náhradu politiky, přičemž ji vnímá jako naprostou katastrofu. Katastrofa, která začala v létě roku 1914 sarajevským atentátem, skončila až pádem Berlínské zdi v listopadu roku 1989.
Jednalo se o nepřetržitou smršť ismů: imperialismus -- nacionalismus -- revanšismus -- fašismus -- národní socialismus -- bolševismus -- stalinismus. To vše často propleteno takřka historickou konstantou antisemitismu, jehož realizace v praxi dosáhla nevídaného vrcholu v holocaustu. Průmyslové vyvražďování milionů lidí mělo co do činění -- nehledě na monstróznost tohoto zločinu -- také se zkušenostmi z první světové války, s její novou masovou technikou násilí, od kulometů přes tanky až po jedovatý plyn. To zažil i svobodník Adolf Hitler.
Avšak právo na sebeurčení národů, které po skončení války vyhlásil americký prezident Woodrow Wilson, se prokázalo bez ohledu na to, jak dobře bylo míněno, jako nástroj nezpůsobilý pro řešení národnostních konfliktů. To prokázaly již mírové smlouvy s Rakouskem a Maďarskem. V případě Maďarska, které ztratilo dvě třetiny svého území a tři miliony etnických Maďarů, se projevuje až dodnes a objasňuje alespoň částečně nacionalistickou renesanci za Viktora Orbána.
Založení EU se vrací přímo ke zkušenostem z druhé světové války. Ve skutečnosti je ale poučením zakotveným v hodnotách, pravidlech a institucích vycházejících z příčin "Velké války" (1914 - 1918) a toho, co následovalo. To znamená řešení konfliktů prostřednictvím vyvážení zájmů a solidarity a nikoliv násilím. Toho nelze dosáhnout bez alespoň částečného zřeknutí se národní suverenity.
Zdroj: ZDE
Chtěl bych upozornit na víkendové vydání rakouského deníku Der Standard. Je věnováno příčinám první světové války. Obsahuje varovný esej "Otec nejenom nepovedených dětí" v devíti jazycích, mimo jiné i v češtině. Číslo dále obsahuje česky článek "Je válka a jeden druhému nerozumí", píše Harald Baum.
Mnoho článků se týká přímo Československa. Celé vydání je ukázkou toho, jak pracují kvalitní noviny Der Standard
VytisknoutObsah vydání | Pátek 29.11. 2013
-
1.12. 2013 / Hrozba války vyžaduje politiku kompromisů1.12. 2013 / Otevřený dopis kardinálu Dukovi30.11. 2013 / Tomáš KolocZemřela spisovatelka Gorbaněvská -- za pětiminutový protest proti srpnové okupaci Československa zaplatila třemi lety v sovětské "psychušce"29.11. 2013 / EU viní Rusko ze selhání asociačních jednání s Ukrajinou29.11. 2013 / EU podepsala asociační dohody s Gruzií a Moldávií29.11. 2013 / Imperialista ve Východočínském moři? Dobře, ale který?28.11. 2013 / Tvrdý ageismus na stanici Regina28.11. 2013 / Martin Míček je opravdový ministr životního prostředí28.11. 2013 / Autor - Vize - Meze - Televize27.11. 2013 / Vzpomínky na Antonína Zápotockého27.11. 2013 / Přestaňte poučovat Skoty. Chtějí svobodu, ne bohatství27.11. 2013 / Co se čeká od KSČM27.11. 2013 / USA: Mediální předsudky vůči nejmladší generaci27.11. 2013 / Maják u Ptyče prý bude "supertrezorem"27.11. 2013 / Čínský expert: Identifikační zóna protivzdušné obrany není vytyčena proti konkrétní zemi27.11. 2013 / Tumáš nálepku!27.11. 2013 / Saúdská Arábie uvažuje o získání jaderné zbraně27.11. 2013 / Italský Senát vyloučil Silvia Berlusconiho22.11. 2013 / Hospodaření OSBL za září 2013