Koaliční jednání o budoucí vládě

30. 11. 2013 / Boris Cvek

Povolební krize v ČSSD začala jako hon na Babiše: uloví ho a s ním vládní angažmá Sobotka, nebo Hašek? Zvítězil Sobotka a jeho případné selhání ve vyjednávání nelevicové vlády bude číhajícími vnitřními nepřáteli deklarováno jako důvod pro jeho pád. Sobotka si zatím buduje svou utopii dosazováním věrných, jako byl poslanec Hamáček, který se v krizové chvíli postavil proti poslanci Tejcovi v souboji o předsednictví poslaneckého klubu, do vysokých funkcí. Jenže jak by ta utopie měla vypadat? Jako uskutečňování levicového programu vládou, kde většinu poslanců drží nelevicové strany, z nichž ta větší -- téměř rovná svým volebním výsledkem ČSSD -- je stranou miliardáře a mediálního magnáta v jedné osobě?

Navíc strana ANO působí dosti turbulentním dojmem už jen tím, jak se hledá místo pro jejího šéfa. Bude ministr, nebo nebude? Nikoho už nezajímá, zda Babiš nakonec bude soudně uznaným agentem StB, dokonce ani echt antikomunistické lidovce, podstatné je najít pro něj nějaké místo ve vládě -- aby neokopával vládu z vnějšku jako kdysi Kalousek, když byl předsedou lidovců, ale do vlády nechtěl. Babiš se musí zamazat vládní odpovědností, i kdyby měl být jakkoli problematický pro své postavení v ekonomice naší země, pro své mediální impérium nebo pro svou minulost. Všechny tradiční strany se bojí, že drtivě vyhraje příští volby, naopak s ODS jako hlavní pravicovou stranou -- zdá se -- je definitivně amen.

Podle nejnovějšího průzkumu CVVM předběhlo ANO sociální demokraty , jejichž voliči mají být v budoucnosti podrobeni experimentu, jak s miliardářovou stranou uskutečnit levicový program, zatímco voliči ANO budou vidět realizaci toho, co Babiš vidí jako hlavní přínos jeho volebního úspěchu: zabránění vládě levice. ODS spadla pod hranici 5%, klesá i TOP09 a lze předpokládat, že pravicoví voliči se seskupí kolem ANO podobně jako v Itálii podle srozumitelného instinktu, že magnát a miliardář bude hájit jejich pohled na svět nejlépe.

ČSSD vypadá tak se sebou spokojená a jednotná, protože prostě musí sestavit vládu s Babišem za každou cenu, jinak by nová nerozborná jednota padla vniveč. Jenže poražení čekají na svou příležitost, strana se totiž nesjednotila nějakou obnovou, nýbrž vítězstvím jednoho křídla díky naprosté idiocii křídla druhého. Ti, kdo se tak dlouho těšili na posty a dnes jsou odstaveni, jistě sledují nelibě rozdělování toho, po čem užuž sahali, a čekají na příležitost, jak se pomstít. Budou to mít o to jednodušší, že Sobotka se pokouší o kvadraturu kruhu a dává hlavu sociálně demokratického programu do oprátky ANO a lidovců. Že by šlo někomu o levicový program, o obnovu levice, o levicového voliče, to ani náhodou. ČSSD má být znevěrohodněna a zničena ve jménu vnitrostranických sporů, v jejichž zajetí se děje celé to vroucí nadbíhání Babišovi.

Společným cílem stran se širokou členskou základnou a kontinuitou politiky by mělo být oslabit Babišovo ANO, jinak brzy nebudou už vůbec zapotřebí. Stačilo by, kdyby ČSSD prostě odmítla být v nelevicové vládě s miliardářem, který svou politickou misi chápe jako zabránění vládě levice a jehož politický program je pravicový, a kdyby bylo ANO všemi stranami tlačeno do vládní odpovědnosti v rámci pravicové koalice. Pokud naopak připustíme, že "pravice" a "levice" jsou zbytečné pojmy, jak dnes de facto činí sociální demokracie, tradiční česká pravice i levice (včetně ČSSD) se může stát zbytečnou a politiku ovládnou "manažerské projekty" s představou, že se stát dá řídit jako firma. Samozřejmě, že tato představa není neutrální z pohledu dělení na pravici a levici, naopak představuje vítězství toho nejprimitivnějšího pravičáctví (mimochodem, takhle primitivní není ani Orbánův Fidesz ani Kaczyńského Právo a spravedlnost).

Vytisknout