O církevních restitucích z jiného úhlu
29. 11. 2013 / Oldřich Průša
Charita od církví má být navíc a dosavadní zákony namíň.
Jak se věřící staví k navracení majetku náboženským společenstvím a mnohaletému finančnímu vyrovnávání? Věřící nejsou vázáni názorem svých církevních představitelů na problematiku restitucí a je tedy možné, že jejich stanoviska nemusí být nutně stejná. Není-li to otázka k prozkoumání? Obávají se snad církevní hodnostáři názoru věřících? Stanoviska příslušníků náboženských společenství zatím zaznamenána nebyla.
O restitucích pro církve bylo napsáno mnoho a rozebírali je odborníci různých kvalifikací, ze všech možných aspektů. Jsou středem pozornosti i při povolebních vyjednáváních o sestavení případně koaliční vlády. Pojďme se ale podívat na problematiku církevních restitucí z poněkud jiného úhlu. Ještě jsem nezaznamenal, jak se na restituce dívají ti, kterými se zaštiťují církevní představitelé, tedy věřící. Vztah by šlo vyjádřit partajní hantýrkou: funkcionáři -- členská základna, sportovní terminologií pak bafuňáři -- fanoušci.
Jde, jak známo, nebo na internetu vyhledatelno, jde o vztah mezi církevními hodnostáři (rostoucí počet) a věřícími jednotlivých církví (klesající počet) k tomuto počinu. Celkově se uvádí, že počet věřících v České republice klesá /cca 10 % obyvatelstva státu/, počty duchovních /v tisících/ naopak rostou. Jaký je jejich vzájemný vztah k problematice restitucí?
Obávám se, že právě duchovní hodnostáři se na názor svých věřících příliš neptají, neb je raději nezajímá, protože se ho možná obávají. Jaký zájem může mít "babička z horské vísky" na tom, zda jakási církevní pospolitost kdesi v ČR dostane cosi a použije to jaksi?
Ono jde spíš o to, podle řady církevních představitelů, aby církve vzbudily dojem, že občané dostanou z milosti Boží od církve něco navíc. Snad podle myšlenky -- čím méně státu, tím více církve. Navíc něco, na co doposud mají všichni občané nárok ze zákona. Stručněji -- charita od církví má být právě navíc a zákon namíň.
Též není zcela zřejmé, do jaké míry jsou v této problematice stanoviska katolické církve shodná s dalšími církvemi a společenstvími, kterých se to týká. A co na to říkají právě ti fanoušci neboli členská základna neboli obyčejní věřící, kteří do církevní kasičky občas či pravidelně vhodí nějaký obolus. Očekávají, že jim něco přibude v životě, nebo na oltáři, nebo za oltářem.
U nás se konají desítky průzkumů o řadě otázek, které jsou mnohem méně významné, než již dlouhodobě propírané církevní restituce. Neměl by se tedy nějaký výzkum zaměřit tímto směrem? Máme množství agentur a organizací zkoumajících názory kdekoho na kdeco. Tak ať se uplatní. Věřme, že budou objektivní. Z nedávné minulosti víme, že mnozí představitelé naší země na výsledky dost dají.
Ať mají věřící možnost se svobodně vyjádřit, zda a v jaké podobě s restitucemi a finančním vyrovnáním souhlasí.
Vytisknout