O naději (když už to musí být...)

29. 11. 2013 / Karel Dolejší

Německá "středověká" skupina Versengold nazpívala v "elfštině" píseň Eressa Glaer. Uměřeně zjitřená emocionalita přináší abstraktní příslib vyslovený v jazyce, jemuž nikdo ze smrtelníků nerozumí.

Žádná ideologie. Žádný "vědecký světový názor". Žádný "historický materialismus" a jeho "zákony". Žádní zbožštění vůdcové a političtí "spasitelé". Žádná náhradně náboženská víra ve vědotechniku a údajně nekonečné trvání společnosti masové spotřeby. A samozřejmě žádné "angažované umění".

Právě takto se projevuje blochovský Das Prinzip Hoffnung. Právě takto, "apolinsky", se projevuje nikterak jinak než čistě antropologicky zakotvená, autentická naděje...

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 29.11. 2013