Čína vyslala do identifikační zóny protivzdušné obrany bojové letouny

29. 11. 2013

Zpráva přesně neuvádí, kdy mělo k vyslání letounů dojít, ani zda narazily na cizí letouny. Šen popsal včerejší lety jako "obranné opatření v souladu s běžnou mezinárodní praxí". Dodal, že letectvo zůstane ve vysoké pohotovosti a podnikne opatření k obraně vzdušného prostoru.

I když úvodní čínské vyhlášení o zřízení zóny ADIZ v regionu vyvolalo určité napětí, analytici tvrdí, že motivem Pekingu není vyvolat konfrontaci ve vzduchu, ale spíše je součástí dlouhodobé čínské strategie upevňování nároků na sporné území tím, že prostě toto území prohlásí za vlastní.

To že se Čína nesnažila zastavit cizí lety v zóně, včetně dvou amerických strategických bombardérů B-52, které se zde objevily v úterý - se pro Peking stalo zdrojem rozčarování. Kritika zazněla dokonce i z některých státních médií.

Nacionalistický list Global Times vydávaný komunisty v editorialu napsal, že Peking musí reformovat svou informační politiku, aby dokázal zvitězit v informační válce vedené Washingtonem a Tokiem.

Peking zónu ADIZ vyhlásil bez předběžného oznámení minulou soboru. Žádá po letounech v tomto prostoru, aby se identifikovaly a přijaly čínské instrukce, nebo čelily důsledkům. Čínská zóna se částečně překrývá s obdobnou japonskou zónou vyhlášenou v roce 1969 a původně byla součástí další zóny vyhlášené americkou armádou.

Čína nic nepodnikla, když zónou prolétávaly bojové letouny náležející USA, Japonsku a Jižní Koreji. Také Filipíny, které vedou s Čínou stále rozhořčenější spor o ostrovy v Jihočínském moři, oznámily, že zónu ADIZ nehodlají respektovat.

Analytici zpochybňují technické možnosti Číny vynutit zónu, vzhledem k nedostatku letounů vybavených radary včasného varování a kapacity pro tankování letounů za letu. Mnoho z nich se nicméně domnívá, že Čína má dlouhodobý plán dosáhnout uznání zóny postupnou kumulací varování a případně i vynucující akcí. To by nakonec mohlo vyčerpat Japonsko v důsledku změnit status quo.

Zóna je považována především za poslední krok Číny směřující k posílení nároků na neobydlené japonské ostrovy ve Východočínském moři, které Japonci nazývají Senkaku a Číňané Tiao-jü. Tokio vloni začalo ostrovy privatizovat.

Nejbezprostřednějším impulsem k vyhlášení zóny byla však říjnová japonská hrozba ohledně sestřelení bezpilotních letounů, které Čína hodlá vysílat nad ostrovy kvůli mapování.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout