Ištvan, exposlanci, Daňhel

27. 7. 2013 / Boris Cvek

Nelíbí se mi, že byl pan Ištvan na Hradě a nechal se chválit panem prezidentem za činnost jím vedeného státního zastupitelství v případě, který vedl k pádu Nečasovy vlády. Prezident by mohl ukázat svou touhu po spravedlnosti leda tak v okamžiku, kdy by státní zastupitelství obvinilo někoho z jeho kamarádů, a nikoli v případě, kdy daný státní zástupce pomohl svým vyšetřováním prezidentově politické agendě a převedení exekutivní moci do rukou prezidentových kamarádů. Nicméně i tak si nelze přát nic více než to, aby se Ištvanovi podařilo vyšetřování tří exposlanců ODS obnovit ve smyslu skutečného posouzení jejich činu, které je zatím znemožněno tím, že jsou stanoviskem Nejvyššího soudu povzneseni do stavu nadlidského, kdy trestná činnost těchto nadlidí nesmí být trestána.

Možná byl tento případ exposlanců postaven od začátku špatně, možná se jednalo nikoli o trestný čin, nýbrž "pouze" o neetické, hnusné jednání. Pravice ostatně od začátku hrála na to, že připouštěla neetičnost takového jednání, aby mohla tvrdit jeho beztrestnost. Nicméně nikdo neměl v dané debatě přesné informace, které má policie a státní zastupitelství, čili teprve veřejný soudní proces mohl dát odpovědět na otázku, kde vlastně v ČR leží meze korupce. Místo odpovědi na tuto otázku nám však Nejvyšší soud odpověděl na otázku, kde leží meze poslanecké indemnity, a tím -- aspoň prozatím -- zhatil možnost soudního procesu a případného očištění exposlanců. Je velká chyba, že tohle nějací politici, včetně těch obviněných, mohou chápat jako své vítězství. Není to přece vítězství jejich neviny, ale jejich (podle názoru většiny odborníků absurdní a proti smyslu Ústavy jdoucí) vyjmutí z práva.

Dojímavý je zájem pravice o to, jak bylo třem exposlancům ublíženo, když strávili pár týdnů ve vazbě, zatímco pan Rath je tam už více než rok a žádné rozhořčení to nevyvolává. Má-li policie a státní zastupitelství bojovat proti zločinu, který prorůstá podle každoročních zpráv BIS do vysoké politiky, neobejde se to samozřejmě bez obvyklých úkonů v trestním řízení. Představa, že zatímco běžná veřejnost bude vystavena úkonům v trestním řízení, jako je třeba vazba, zatímco politici nikoli, jenom ukazuje hnus české politiky.

Zatím jediný, kdo posuzoval všechny podstatné argumenty, které má policie a státní zastupitelství v ruce, byl soud, který umožnil na všechny tři exposlance vazbu uvalit. Vazba skončila po vyslechnutí svědků, kdy už nebyl důvod k jejímu pokračování. Co je na tom protiprávního? Co je na tom za selhání policie nebo justice? Skutečné selhání policie a státního zastupitelství je přece to, že nekonalo, že zametalo případy pod koberec, a pak byl klid a nikoho z vrcholných politiků nic nebolelo. To byl standard fungování naší polistopadové pseudodemokracie: beztrestné rozkrádání státu za asistence politiků a státních úředníků. Takhle proběhla čunkiáda. Chtěli jsme, aby tato trestná činnost byla vyšetřována? Co je neomylným znamením, že se tak stalo? No přece řvaní potrefených hus. Nebo si snad někdo představoval, že vlivní politici s výborně placenými advokáty a sítí vazeb jen tak řeknou, že korumpovali a byli korumpováni? Ne, plivnou veřejnosti do obličeje prohlášení, že se "pouze" chovali neeticky, a pak si zajistí, aby pro ně právo neplatilo. A když vyjdou z vazby, tak řeknou jako pan Fuksa, že vazba je hrozná pro lidi, kteří pracují 16 hodin denně. Cituji k tomu krátký komentář z Aktuálně.cz, aby bylo jasné, k jakému "dealu" se za těch 16 hodin denně dopracoval:

"Podle toho, jak událost líčí vyšetřovatelé, dostal Ivan Fuksa místo vrchního ředitele pro rozvoj a strategii v Aeroholdingu jako náhradu za to, že složí poslanecký mandát a umožní tím schválení klíčových zákonů předložených někdejší Nečasovou vládní koalicí. Policisté dokonce případ vyšetřují s podezřením na korupci.

"Po dobu, co byl ve vazbě, měl takzvaně překážky na straně zaměstnance, a tím pádem mu tak v tomto období neběžela mzda," řekla deníku Insider mluvčí Českého Aeroholdingu Michaela Lagronová.

Vedle manažerského postu je však Ivan Fuksa také místopředsedou představenstva Českého Aeroholdingu. Každý z manažerů má jednak odměnu za to, že je členem představenstva, a peníze za to, že vykonává funkci manažera. Ve Fuksově případě se hovoří o částce 250 tisíc měsíčně."

ZDE

Veřejné pohoršení nad nespravedlností stíhání by mělo vzbudit naopak to, že pan Daňhel, který neudělal nic neetického, nýbrž se snažil svým svědectvím dát policii a justici šanci vyšetřit podezření na obrovskou ekonomickou kriminalitu v případu letounů CASA, byl neprávem obviněn ze sexuálního zneužívání dítěte, přičemž za tímto obviněním zřejmě stojí vojenské zpravodajství, přesně to zpravodajství, které proslulo jako úkolované ze strany milenky expremiéra Nečase. Jenže tohle nikoho nezajímá. Přitom Miroslav Kalousek v době, kdy se vyšetřování případu CASA začínalo, vyváděl stejně hystericky proti policii a justici jako expremiér Nečas v případu tří exposlanců. V případě CASA tím prostředkem, jak se vysekat, byl zřejmě pokus o zlikvidování Daňhela jako násilnického pedofila, v případě tří exposlanců "zafungova" Nejvyšší soud, který zdeformoval Ústavu. Cituji slova pana Spurného z  Respektu:

""Neexistují žádné důkazy, že by k popsanému skutku mělo dojít," konstatuje soudce Jaroslav Cihlář z Městského soudu v Praze. Pilot Karel Daňhel, asi nejznámější svědek z korupčního případu nákupu letounů CASA, si mohl oddechnout. I odvolací soud tento týden řekl, že je nevinen v případu sexuálního zneužití nezletilé dívky.

Pro Karla Daňhela je to šťastné období: před měsícem konstatoval komisař, který vyšetřoval další údajnou pilotovu trestnou činnost -- přijetí úplatku, že se žádný trestný čin nestal. A do třetice, úřad ombudsmana sdělil, že případ, kdy mu byla odebrána bezpečnostní prověrka a on tak přišel o povolání vojenského pilota, byl v přístupu Národního bezpečnostního úřadu přinejmenším nestandardní. Tady bude mít ještě poslední slovo Nejvyšší správní soud -- ale dá se předpokládat, že bude Daňhelovi prověrka vrácena.

Jak je ale možné, že se tuzemská spravedlnost v případě jednoho člověka třikrát tak zásadně mýlila? Za všemi "omyly" najdeme jediný společný jmenovatel -- Vojenské zpravodajství z doby, kdy mu šéfoval generál Ondrej Páleník. Všechna obvinění pilota stála na důkazech, které pocházejí z dílny Vojenského zpravodajství -- včetně podkladů pro odebrání prověrky.

Vojenský pilot patřil mezi experty, kteří posuzovali nákup letounů CASA tuzemskou armádou. Plukovník Daňhel opakovaně kritizoval technickou úroveň letounů, a před třemi lety navíc dostal do rukou dokumenty, z nichž vyplývalo, že nákup letounů může být až o několik set milionů korun předražen (obojí se později potvrdilo, na předražení nákupu letounů stojí dnes pátrání policie po možných korupčních okolnostech nákupu).

Karel Daňhel samozřejmě upozornil vedení armády, především generalitu letectva. Upozorňoval i vedení vyzbrojovací sekce, pokoušel se oslovit i své známě ve Vojenském zpravodajství -- což byla možná chyba, generál Páleník byl velkým přítelem tehdejšího náměstka ministra obrany Martina Bartáka, jenž byl hlavním motorem prosazování nákupu letounů.

Od té doby měl plukovník Daňhel problémy. Na základě odposlechů Vojenského zpravodajství byl nařčen z korupce a ohrožování ekonomických zájmů České republiky. Důkazy byly nicotné, korupci neprokazovaly. Vyšetřování přesto probíhalo několik let a bylo podkladem pro odebrání prověrky. Zdůvodnění je stejně nekonkrétní - ohrožení ekonomických a bezpečnostních zájmů ČR. Plukovník musel z armády odejít."

Respekt, Žalobci by měli prověřit vojenské zpravodajství

Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.7. 2013