101 -- blbost na n-tou

25. 7. 2013 / Pavel Drs

• Důvěru vládě projevují poslanci hlasováním, nikoli podepisováním papírů. Podle ústavy hlasují poslanci "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí", nikoli podle jakéhokoli seznamu (ani notářsky ověřeného).
• Papír se 101 podpisy vymyslel Václav Klaus až v roce 2004 po puči v ČSSD a následné vládní krizi. Na základě tohoto alibistického postupu instaloval nejpitomějšího premiéra všech dob -- Stanislava Grosse. Nezkušeného, nevzdělaného a zkorumpovaného. To byl počátek ústavní zvyklosti?
• Tento postup stejný Václav Klaus kupodivu nepraktikoval na Topolákovu vládu. Instaloval tak druhého nejpitomějšího premiéra, jehož vládu bez důvěry navíc nechal vládnout skoro půl roku (přesněji do té doby než Dalík opatřil potřebný počet opozičních poslanců). Zjevně tedy o žádnou zvyklost nejde.
• 101 podpisů pro někoho, neznamená, že nemůže být 102 hlasů pro někoho jiného. Dovedu si dost dobře představit papír s 200 podpisy pro Járu Cimrmana.
• Stejně tak dobře si dovedu představit 101 koaličních podpisů pro pravomocně odsouzeného poslance - kriminálníka. Když takovýto poslanec může účelově schvalovat zásadní zákony, se kterými vláda spojuje svou důvěru, proč by nemohl být na pár dní před nástupem do basy premiérem? Platila by i v tomto případě ústavní zvyklost ?

Ačkoli jde o mírnou nadsázku, doufám, že je zřejmé, že svět není černobílý a že vládní krize nelze řešit na základě podpisového archu.

Vytisknout