Zeman spojuje pravici, rozděluje levici

25. 7. 2013 / Boris Cvek

Řekl bych, že ještě před tím, než prezident Zeman přišel s Rusnokovou vládou, byla pravice celkem rozdělena. Miroslav Kalousek chtěl "testovat" skutečnost, že pravice má sněmovní většinu, tajnou volbou nového předsedy Sněmovny, a vskutku v té době taková většina byla asi iluzorní. Pravice byla připravena porvat se mezi sebou o sestavení vlády s tím, že to dopadne pravděpodobně fiaskem a nutností předčasných voleb. To byla doba, kdy TOP09 připouštěla možnost rozpuštění Sněmovny.

Rusnokova vláda však změnila celou situaci. Pravice má znovu půdu pod nohama, drží při sobě, protože nic tak nespojuje jako společný nepřítel. Dnes asi už nejde pochybovat o tom, že má většinu ve Sněmovně, kterou ještě před nástupem Rusnokovy vlády neměla. Předčasné volby bez vůle pravice nepřipadají v úvahu, její bude i případný poslední pokus o jmenování vlády, který má podle Ústavy předsedkyně Sněmovny.

Navíc je tu nové téma: už ne korupce, ekonomická krize, fungování státu, nezaměstnanost, teď je to parlamentarismus. Prezident Zeman dal pravici zase nějaký ten "svatý ideál", za který lze bojovat a na který lze časem nalákat nějaké voliče, kteří teď překypují na straně ČSSD. Naopak Rusnokova vláda štěpí ČSSD, která se dostává do vleku Miloše Zemana: buď musí podpořit vládu, který není její, a převzít tak za ni politickou odpovědnost, a to i kdyby nakonec tato vláda nedostala důvěru, nebo riskuje rozkol, protože pro mnohé sociální demokraty jsou zjevně Rusnokova vláda a prezident důležitější než budoucnost sociální demokracie v Čechách. Když jsem si ještě nedávno přes silný odpor ke KSČM, který mám, připouštěl představu vskutku levicové vlády ČSSD a KSČM, vlády nové a moderní, nenapadlo mne ani ve snu, že to bude vlastně návrat Fischerovy vlády "těch, co v tom umí chodit", která s levicí nemá nic společného.

Když včera prezident mluvil o notářsky ověřených podpisech pravicové většiny, řekl v rozhovoru pro ČTK, že tyto podpisy bude chtít, pokud "se rozhodne pro druhý pokus a pokud vůbec bude druhý pokus nutný." Plyne mi z toho, že musí být splněny dvě podmínky pro to, aby došlo k druhému pokusu: 1. druhý pokus se musí stát nutným, 2. prezident se musí rozhodnout, že se ho chopí. První podmínka bude asi splněna, pokud Rusnokova vláda nedostane důvěru. Druhá podmínka, myslím, nemusí být splněna nikdy.

Rozhovor prezidenta Zemana pro ČTK: ZDE

Prezident Miloš Zeman ve funkci
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 25.7. 2013