Globální Minotaurus:
25. 7. 2013 / Ilona Švihlíková
Nakladatelství Rybka Publishers přišlo na český trh s druhým, rozšířeným vydáním knihy řeckého profesora Yanise Varoufakise opírající se o metaforu Globálního Minotaura. Globálním Minotaurem jsou míněny vlastně globální nerovnováhy (což by neznělo tak dobře), které jsou podle autora osou současných problémů.
Kniha je čtivá a psaná srozumitelným jazykem, takže se do ní mohou s chutí zakousnout i neekonomové. Hned jedna z prvních částí knihy: "Šest vysvětlení, proč se to stalo" (myšleno Velká recese) čtenáře "chytne" svou břitkostí, odborností i sarkasmem.
V části věnované systémovému selhání pak autor klade sugestivní otázky, které nás nutí přemýšlet (což mimochodem činí po celou knihu). "Co když z Krachu nelze obviňovat lidskou přirozenost ani ekonomickou teorii? Co když k němu došlo ne proto, že bankéři byli chamtiví (i když takoví většinou jsou) nebo že používali toxické teorie (i když to nepochybně dělali), ale proto, že kapitalismus uvízl v pasti, kterou si sám vytvořil? Co když kapitalismus není "přirozený" systém, ale zvláštní systém se sklonem k systémovému selhání?"
Varoufakis se zabývá obecnými principy, např. dynamickými silami kapitalismu, zároveň ale i načrtává historickou linii tvorby Globálního plánu, čímž označuje systém brettonwoodských institucí a pravidel vybudovaný po II. světové válce. Velkou pozornost zaslouženě věnuje jednání v Bretton Woods, kde se rozhodlo o založení Globálního plánu, a kde lze také najít zárodky problému, který se naplno projevil na konci 60. let a nakonec vedl k rozpadu systému. Opakovaně vidíme předvídavost a genialitu britského ekonomika J. M. Keynese, který problémy, jimž dnes čelíme, dokázal předvídat, a který zároveň právě na sklonku II. světové války navrhl jejich řešení. Ne nadarmo autor v závěru vyzývá, abychom se k jeho idejím vrátili. Není jediný: Keynes je nyní veleben v oblasti mezinárodní ekonomie i např. guvernérem čínské centrální banky Čouem.
Červenou nití práce je problém recyklace přebytků běžného účtu. Právě zmíněný Keynes upozorňoval na to, že musí existovat systém, který si poradí se zeměmi deficitními, ale i přebytkovými. Poté co se na počátku 70. let brettonwoodský systém rozpadl, nastoupil dle Varoufakise Minotaurus -- jakýsi obrácený Bretton Woods. Spojené státy "nasávaly" světovou poptávku a z hlavního světového věřitele se postupně proměnily v hlavního světového dlužníka a největšího importéra. Ke stabilizaci svých dvojích deficitů (kromě běžného účtu i deficitu rozpočtového) používaly dolar, hlavní internacionální měnu, jejíž důležitost byla dána již v Bretton Woods. Zároveň se tak Spojené státy staly závislé na importu kapitálu z celého světa. Tato globální nerovnováha, dnes dominatně popisovaná jako vztah G2, USA -- Čína, se stala základem Minotaura, který se podle Varoufakise zhroutil, smrtelně zraněn při Velké recesi (autor používá pojem Krach roku 2008).
Je nutno vyzdvihnout, že kniha není orientována pouze na Spojené státy, kromě Číny se zde hovoří i o dalších klíčových přebytkových zemích: Německu a Japonsku, jejichž analýza je velmi podařená. Dostatečně vysvětlena je i problematika Plaza Agreement, tzv. dohody z Plaza -- události, která zásadním způsobem změnila pozici Japonska. Autor nešetří Německo: V kapitole "Německo a jeho Evropa" autor jasně ukazuje na iracionalitu německého postoje k řešení dluhové krize v eurozóně a na speciální německé zájmy, které za tímto postojem stojí. Ironie tryská ze zmínek o tzv. německé svaté trojici v angličtině vyjádřené jako: no exit, no default, no bail-out, což jsou podmínky zkrátka nesplnitelné. Asi podobně jako chtít po zemi v hluboké depresi, aby splácela nesplatitelné dluhy...
Zvláštní "bombou" knihy jsou jasné, logicky břitké návrhy na záchranu eurozóny, které by neměly ujít žádnému zájemci o tuto problematiku.
Ve druhém vydání si autor klade otázku, zda jeho hypotéza o mrtvém Minotaurovi je platná i s odstupem od prvního vydání. Na tocích obchodu i kapitálu si svou tezi potvrzuje a následně se věnuje nejobtížnější úvaze: kdo bude oním aktérem, který zrealizuje to, o čem Keynes hovořil před téměř 70 lety? Odpověď už ale čtenáři neprozradím.
Knihu Globální Minotaurus lze doporučit všem, kteří se zajímají o (nejen) ekonomické dění kolem sebe a nemíní se spokojit s vysvětleními o "chřipce, která rychle odezní". Fundovaný a srozumitelně podaný Varoufakisův pohled rozhodně stojí za přečtení a přemýšlení.
Vytisknout27.1. 2015
Do funkce ministra financí byl jmenován radikální ekonom Yanis Varoufakis, který charakterizoval program škrtů jako "hospodářské waterboarding". Vaaroufakis bude hlavním hospodářským vyjednavačem s Evropskou unií. Jména ostatních členů nové řeck...