O jedné hrůze bez konce

16. 6. 2013 / Marek Řezanka

Vládě nezlomil vaz ani enormní počet ministrů, kteří museli z vlády odejít kvůli nejrůznějším podezřením včetně podezření na korupční jednání. Kauzy Drobil, Bárta, Besser, ProMoPro, sKarty, CASA a mnohé další vyšuměly do ztracena, padly osvobozující rozsudky či nepadly rozsudky žádné.

"Svěřit ministerstvo vnitra do rukou Věcí veřejných znamená riziko privatizace tohoto klíčového resortu do rukou jedné bezpečnostní agentury," varoval Bohuslav Sobotka po volbách. Petr Nečas tehdy vnitro Věcem veřejným svěřil na vlastní zodpovědnost. Tu potom ovšem v době aféry s odposlechy nad těžkými víny nevyvodil.

"Zřejmý vliv na vnitro ABL by byl jasně kontraproduktivní. A kdyby zde takový vliv nebyl, tak by byly škodlivé i spekulace o takovém vlivu," vyjádřil svého času obavy předseda Nezávislého odborového svazu policie Milan Štěpánek.

Šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nagyová úkolovala tajnou vojenskou službu a využívala, či spíše zneužívala, ji ke sledování lidí. Toto sice není nejzávažnější obvinění v současné vládní kauze, ale mělo by samo o sobě stačit k rezignaci premiéra. Buď totiž o tomto jednání svého nejlepšího koně, který dře, až se mu za ušima práší, nevěděl -- v takovém případě nevědomost neomlouvá, nebo o tomto jednání věděl. To by bylo mnohem horší.

Premiér by měl odstoupit ale i kvůli postupu, jaký zvolil na svou obranu. Dodnes si mnozí z nás vybaví, jak kolem sebe plival, že žádná "banda plukovníků" nebude rozhodovat o osudu vlády. Dnes jsou již obrysy této "bandy" mnohem zřetelnější.

Co je však naprosto nepřijatelné a netolerovatelné, je jakým způsobem premiér a další vysocí vládní představitelé znevažují, znedůvěryhodňují a ohrožují nezávislou policejní práci.

Policie podle premiéra "fatálně poškozuje Českou republiku". "Mělo být postupováno jinak... Čert vem můj politický osud... "

To je řeč, která svou arogancí a použitým slovníkem připomíná Paroubkova slova o "modrém únoru" či jeho odhodlání vládnout klidně s Marťany. Petr Nečas zase hodlá vládnout, i kdyby se Marťani na hlavu stavěli. On se svého pískoviště vzdát nehodlá a svou lopatičku nikomu nedá a nedá.

Otázkou je, jaké by bylo rozhořčení veřejnosti, kdyby takto místo Nečase postupoval Paroubek. Patrně by byl již obalen množstvím vajíček a rajčat a připraven k orestování.

Podívejme se, jak se ke kauze postavil neúspěšný prezidentský kandidát a ministr zahraničí v jedné osobě.

"Tak to je sporné. Sám jsem říkal, že se mi to nelíbí. Ale otázka je, jestli je to trestný čin, protože to bylo v rámci politických domluv. Otázkou také je, jestli se objeví další a závažnější činy, pak by akce policie byla ospravedlněná. Pokud by to bylo tak, že šli s pytlem DDT na několik komárů, tak by to bylo otravné pro naši demokracii."

Kalousek se zase do policie pustil kvůli kauze CASA, když se vyslovil, že "jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na demokratické rozhodovací mechanismy státu."

Dalším důvodem pro Nečasovo odstoupení jsou jeho dementi. Tedy popření toho, co včera řekl, jako by to nikdy neřekl.

"K zadržení paní vrchní ředitelky Jany Nagyové mám jen ten komentář, že má důvěra k ní nepoklesla a nemám důvod se domnívat, že se dopustila jakýchkoli nezákonností."

"Paní Nagyová mu (Nečasovi) řekla, že má určité materiály, které jí někdo nabídl a jež by mohly svědčit o tom, že ona (Nečasová) blbne a že může být ostuda anebo malér", sdělil obhájce Nagyové, Eduard Bruna.

Petr Nečas svým výrokem o víře v nevinu Nagyové dal hlavu na špalek. Ukázalo se, že jeho víra nebyla opřena o realitu, že věřil mylně. Přesto neodstupuje. Navíc však je zpochybněno, že o ničem nevěděl. Opravdu nás nepoškozuje vláda s premiérem, jemuž nelze věřit?

Kromě kauzy Nagyová jsou zde mnohem závažnější obvinění. Aby byly za každou cenu odsouhlaseny určité zákony, bylo třeba "přesvědčit rebelující poslance", aby upustili od svého záměru hlasovat, jak původně deklarovali.

"Premiér Petr Nečas dal po 18. 9. 2012 slib prostřednictvím Jany Nagyové a Romana Bočka třem poslancům poskytnutí úplatku formou významných postů," cituje z policejního spisu server Idnes. Podezření ohledně korupce prostřednictvím zajištění lukrativních postů padá na samotného premiéra, padá na vládu jako celek. Jak dopadne případný soud je věc jedna, věcí druhou však je, že takovéto podezření by mělo vyústit v okamžité odstoupení vlády. Vláda, která je podezřelá z korupce, je bez ohledu na výsledky vyšetřování nedůvěryhodná.

Navíc je třeba se ptát, proč bylo tak důležité, aby jistí poslanci vládu nepoložili. Přijímaly se určité zákony. Zejména v případě tzv. restitucí, kde nikdo neví, jak se došlo k cílové sumě, k níž se došlo, a kde létají ve vzduchu miliardy, je dobré se ptát, čí zájmy vlády hájila.

Předseda vlády navíc dlouho popíral, že by v případě "rebelů z ODS" byly nějaké trafiky uděleny, aby zároveň prohlásil, že udělování trafik je běžnou systémovou praxí, na níž nespatřuje nic divného. V tomto je s ním naprosto zajedno ministr zahraničí. Každý ať si z toho vezme, co uzná za vhodné.

Co je neoddiskutovatelné, že je zde Výroční zpráva Bezpečností informační služby (BIS), která pojednává o propojení státní správy a organizovaného zločinu. V hledáčku jsou např. Lesy České republiky a mezi podezřelými v současné kauze je exministr zemědělství. Současný ministr spravedlnosti pak byl Nečasovi trnem v oku právě na vrcholném postu v Lesích České republiky, kde neměl jeho důvěru. Co si má tedy občan České republiky myslet? Že je v zájmu země, aby tato vláda mohla dále v klidu vládnout a nebyla obtěžována "odpornými policejními masařkami" a nepřejícností těch, kteří nerozumí, jaké ušlechtilé poslání tato vláda má? Co na tom, že tímto posláním není ani boj proti korupci, ani snižování státního dluhu, jak si vláda dala do svého štítu? Kdo by se takovými prkotinami zabýval? Nebo má snad vláda pokračovat pod taktovkou Martina Kuby? O něm se jiný člen ODS, Michal Doktor vyjádřil následovně: "...Pokud nevidí nedostatek ponaučení v příbězích lidí, kteří se mihli v nelibosti "doteku medúzy" Mudr. Martina Kuby v mém kraji, pak se naše cesty, bohužel, rozcházejí."

"Když je politika obchod, tak je otázka, jaká obecná pravidla platí v politice. Nepochybně jsou to zásady právního státu a zákony, které stanovují, co je normální a co je krádež a korupce. Směna poslaneckého mandátu za výnosný podnik, jak o něm zde uvažujeme, má ale ještě jeden rozměr navíc, řekněme rozměr demokratický. V tomto případě je totiž ve hře vztah mezi politiky, kteří ve volbách získávají mandát od voličů, což je závazek, že budou jednat jejich jménem a v jejich zájmu Můžeme ovšem vést učené debaty o tom, zda je tento závazek spíše jen delegační, takže je odvolatelný, jak říká třeba Rousseau, nebo zda je elitářský, když zastupitel má volnou ruku v tom, aby poznával a prosazoval obecný zájem společnosti, jak soudí naopak Burke.

Bohužel politický obchod mezi premiérem Nečasem a třemi rebely je z jiného světa. V tomto případě totiž došlo k tomu, že byl zobchodován poslanecký mandát, tedy závazky poslanců k občanům, kteří politiky volili. Pokud by něco takového bylo normální, tedy mohlo platit jako obecné pravidlo, pak by se celá volební demokracie mohla převést na obchodní vztahy. Začalo by to tím, že by voliči mohli prodávat své hlasy politickým obchodníkům a skončilo by to nějakou celonárodní politickou bankou -- orwellovsky jistě nazvanou národní demokratická banka -- která by dbala na to, aby cena jednoho hlasu nepodléhala náhodným výkyvům, aby byla zajištěna "měnová stabilita" a "inflace" byla držena na uzdě -- v krajním případě by se provedla nějaká demokratická devalvace", píše ve svém článku Destrukce práva a politiky v podání ODS Milan Znoj (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-znoj.php?itemid=20213).

Nelze přehlédnout, že české policii při razii pomáhali rakouští kolegové.

Je možné, že se policie zaměřila na osud evropských peněz, které v ČR mizí jako v pověstné černé díře?

"Evropské fondy nabízejí materiál, který by měl zasypat ekonomickou propast mezi západní a východní Evropou. Jenomže dohled nad finančními toky z Bruselu je děravý jako ementál, protože komise musí důvěřovat členským státům, které peníze čerpají. Pokud jsou tedy podvody s dotacemi dobře organizovány, nemůže Evropská komise vůbec nic dělat," objasnil potíže s eurodotacemi varšavský zpravodaj deníku Trouw Ekke Overbeek.

Shrňme si tedy, proč by za stávající situace měl odstoupit nejenom premiér Nečas, ale proč by měla padnout celá vláda.

1) Podezření v politice k rezignaci stačí. Nelegitimní politik nemá důvěru veřejnosti, stín pochyb si již nese s sebou. Proto například odstoupili německý prezident Christian Wulff, maďarský prezident, Pál Schmitt či německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg.

2) Premiér uvedl fakta, která se ukázala jako nepravdivá (nevěděl o sledování své ženy) či která sám pozměnil (o udělování tzv. trafik).

3) Předseda vlády a další vysocí vládní činitelé bezprecedentně útočí na nezávislost policie a ohrožují ji.

4) Vláda schválila díky postupu, který je dnes předmětem vyšetřování, velmi sporné zákony, které prosadila mocensky bez jakéhokoli kompromisu. Je otázkou, zda na bázi korupce.

5) Vláda zpochybnila právní systém jako takový a oslabila důvěru lidí v demokratické principy.

Dnes více než kdy jindy se ukazuje, jak zde chybí prvky přímé demokracie, kdy by lidé mohli odvolávat poslance, kteří se zpronevěřili svým slibům. Pokud mají o důvěře vládě hlasovat ti, kterých se nedůvěra týká -- a kteří si vystačí, aby si důvěru odhlasovali, je to fraška. Chybí zde nástroj, který by sloužil jako arbitr v podobných případech -- a který by zbytečnou agónii politické pokleslé kultury neprodlužoval.

Ještě než Karel Schwarzenberg přirovnal práci policie ke bzučení much, prohlásil: "Nevylučoval bych to (pád vlády), když na tom všem něco bude, protože lepší hrůzný konec než hrůza bez konce." Dnes již je jisté, že na "tom všem" něco je. Strach, že "hrůza bez konce" bude pokračovat, ovšem trvá.

Vytisknout