K případu "Nečasovy chobotnice"

15. 6. 2013 / Boris Cvek

Nejdůležitější se mi v této chvíli na celém případu "Nečasovy chobotnice", jak podezření z kriminálních činů, která spojuje jméno paní Nagyové, nazývají Hospodářské noviny, jeví otázka, zda a nakolik dobře policie a státní zastupitelství dokážou definovat u soudu podstatu korupčního jednání, které se má údajně týkat pánů "rebelujících poslanců".

Někdo tvrdí, jako třeba J. Šídlo, že je to běžnou, legální součástí politiky, když místo úplatku třeba 1 milionu dostanete výnosnou trafiku třeba s milionem příjmu ročně, kde nemusíte prakticky nic dělat, takže za dva tři roky si přijdete na dva tři miliony. Já osobně si myslím, že o korupci rozhodně jde, zejména pokud dotyčný nemá žádné zvláštní předpoklady, proč by měl v zájmu státu (a státem je přede placen) takovou (a tak dobře placenou) funkci zastávat.

Považuji prostě za zločin to, pokud se do takových funkcí dosazují lidé, kteří tam jsou jenom kvůli úplatkářským dohodám a kteří nejsou schopni hájit zájem státu. Smyslem politiky by měl být veřejný zájem, nikoli zájem soukromníků urvat si ze státního za to, že podpoří nějaký zákon nebo nějakou vládu. Co si máme myslet o zákonech či vládách, které stojí na tom, že umožňují soukromníkům obohacovat se na úkor státu a veřejného zájmu? To není žádná politika, to je mafie.

Nevyznáte se v kauze Nečasovy chobotnice? Stačí si přečíst těchto osm bodů ZDE

Jindřich Šídlo: Konec politiky ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.6. 2013