Svět pana poslance Bendy odmítám sdílet

15. 6. 2013 / Bohumil Kartous

Je zcela mimo moje schopnosti pochopit, jak může poslanec Benda, člověk s diplomem z právnické fakulty, tvrdit, že se v případě skandálu o zneužívání vojenské rozvědky zaměstnankyní Úřadu vlády jedná o jakési "banální sledování". Pan Benda, člověk, který strávil veškerý svůj produktivní věk v lavicích poslanecké sněmovny a podepsal se pod stovky zákonů, podle kterých se my musíme řídit, se domnívá, že důvodné podezření ze zneužití tak silného mocenského nástroje, jako je špionáž, úřednicí bez jakékoliv pravomoci k "řízení" vojenského zpravodajství, je banální. V jeho světě je toto podezření z vysloveně totalitárních praktik, v nichž ředitelé vojenské zpravodajské služby jedná podle instrukcí jakési privilegované, vlivné úřednice, něčím zcela bezvýznamným. Více ho trápí představa, že si policie dovolila zatknout vysoce postavené představitele rozvědky, protože to, v očích poslance Bendy, způsobí "mezinárodní ostudu".

Svět, ve kterém žije pan Benda, odmítám sdílet. Svět pana Bendy se nebezpečně vychyluje mimo myslitelné demokratické hranice, v nichž s ohledem na ústavu, listinu lidských práv a svobod a řadu dalších zákonů, na něž poukazuje obvinění státního zastupitelství, nelze připustit něco tak děsivého, jako je situace, kdy vojenskou rozvědku řídí úřednice, která má podle policejního spisu "osobní poměr" s premiérem.

Pane Bendo, radím vám dobře, vzpamatujte se. Podle usnesení státního zastupitelství pověřeného tímto případem, jehož znění je volně dostupné na internetu, má policie zcela konkrétní rozsáhlý dokumentační materiál, z nějž vyplývá, že úřednice Nagyová úkolovala ředitele vojenské rozvědky a ti následně ochotně -- v kritickém rozporu s vlastní misí a jejím právním vymezením - plnili její přání. Váš postoj je zcela neudržitelný. Ke zneužívání státní moci a jejích prostředků k parciálním účelům zcela jistě dochází v totalitních režimech. Ale ani ve většině totalitních režimů nedochází k tomu, aby nějaká úřednice psala smsky šéfovi špionáže a instruovala ho, koho má sledovat. A to podle jejích vlastních slov bez vědomí premiéra ...

Nerozumím tomu, v jakém světě poslanec Benda žije. Policie a státní zastupitelství mají evidentně velmi silné důkazy, že v ČR dochází k fatálnímu zneužívání státní moci a je v naprostém pořádku, že podle toho jednají. Poslanec Benda, ale třeba i ministr financí Kalousek či předsedkyně poslanecké sněmovny Němcová ji kvůli tomu kritizují a s tupou drzostí ignorují fakt, že reprezentují tento pitoreskní establishment, v němž osobní poměr k premiérovi znamená víc než jakýkoliv zákon.

Je to tristní, zoufalé. Člověk, který mi předepisuje normy, které já musím respektovat, zastává názory, jež svědčí o naprostém nepochopení základních demokratických principů. Co je horší, ve své extrémní vychýlenosti zůstává svrchovaně přesvědčen. Doporučuju tento pozoruhodný studijní případ přenést do laboratorních podmínek a bedlivě ho zkoumat. V reálném prostoru demokratické společnosti nemá co dělat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.6. 2013