Americký Kongres zuří nad "špehováním Američanů"

12. 6. 2013

Po uzavřeném jednání ve Sněmovně reprezentantů požadují američtí poslanci změnu Vlasteneckého zákona

V úterý sílil hněv v americkém Kongresu poté, co se politikové, jimž se poprvé dostalo informací o rozsahu vládního špehovacího systému, zapřísahali, že omezí systém který "špehuje Američany".

Šéfové výzvědných služeb a činitelé FBI doufali, že jednání za zavřenými dveřmi s celou Sněmovnou reprezentantů povede k tomu, že poslanci systém špehování schválí.

Avšak vysocí činitelé obou hlavních amerických politických stran jsou v důsledku tohoto jednání vážně znepokojeni nad rozsahem špehovacího programu. Mnozí z nich tvrdí, že o jeho existenci vůbec nevěděli, dokud ho neprozradil whistleblower Edward Snowden.

Kongres začal zuřit ohledně špehování Američanů po dni dalších dramatických událostí:

  • Americký svaz pro občanské svobody (American Civil Liberties Union, ACLU) obvinil americkou vládu, že zavedla proces, jehož důsledkem je, že "všem Američanům byl ukraden adresář známých".
  • Skupina amerických senátorů připravila zákon, jehož cílem je donutit americkou federální vládu, aby zveřejnila názory tajného špehovacího soudu, který rozhoduje o rozsahu sbírání záznamů o telefonních rozhovorech a internetových komunikacích Američanů.
  • Člen významného senátního výboru pro výzvědné služby, Ron Wyden, řekl skoro otevřeně, že James Clapper, americký ředitel státních výzvědných služeb, mu v březni oheldně rozsahu špehování občanů lhal. Clapper přiznal, že Wydenovi poskytl "jak jen možno co nejméně nepravdivou" odpověď.
  • Americký ministr obrany Chuck Hagel nařídil hloubkovou analýzu praktik, kdy ministerstvo obrany spoléhá na soukromé firmy. Whistleblower Snowden, zaměstnanec soukromé firmy Booz Allen Hamilton, měl přístup k nejtajnějším státním informacím. Firma uvedla, že Snowdena propustila pro "porušení etických předpisů podniku".
  • Viceprezidentka Evropské komise Viviane Redingová poslala dopis americkému generálnímu prokurátorovi Ericu Holderovi, v němž požaduje odpověď na sedm podrobných otázek ohledně systému Prism a dalších amerických špehovacích systémech.
  • Whistleblower Snowden odešel ze svého hongkongského hotelu a skrývá se na neznámém místě. Šéf Human Rights Watch Peter Bouckaert uvedl, že si Snowden nemá myslet, že je v Hongkongu v bezpečí.

Po jednání v Kongresu uvedl Xavier Becerra, předseda menšinového poslaneckého klubu v Sněmovně reprezentantů, že neexistuje dostatečný dohled na vládní špehovací programy. "Všichni nyní vidíme ty škody," řekl a poukázal na to, že bylo škodlivé, že nebyl zrušen Vlastenecký zákon dříve. "Byl to mimořádný zákon pro mimořádnou dobu, ale neměl být prodloužen."

Ostatní poslanci uvedli, že Bílý dům a šéfové výboru pro výzvědné informace jim neříkali pravdu, když tvrdili, že všichni poslanci Kongresu dostali informace o masovém špehování telefonních záznamů.

Hněv byl zjevný v obou amerických politických stranách. Konzervativní Republikánec Steve King z Iowy předpověděl, že na skandál budou společně reagovat v parlamentě obě politické strany.

Jiný Republikán, Tom McClintoc z Kalifornie, se vyjádřil, že telefonní špehování je porušením práv ze čtvrtého dodatku americké ústavy. "Když jsme se vzbouřili proti britské nadvládě, udělali jsme to proto, abychom zabránili úřadům narušovat soukromí občanů jen proto, aby na ně něco našli. Čtvrtý dodatek ústavy byl schválen proto, aby se to už nedělo, a je čas zajistit, aby se to opravdu nedělo."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.6. 2013