PALERMO V PRAZE:

Je hrozba vydírání přijatelnou omluvou pro trestný čin?

15. 6. 2013 / Jan Čulík

Zdůvodnění Karla Dolejšího, že tři rebelští poslanci z ODS loni na podzim korupční výhody přijmout museli, protože by jinak byli mafií v ODS potrestáni, mi přijde poněkud podivné. Nemyslím, že se vydírání dá použít u soudu jako výmluva, proč obžalovaný musel spáchat případný trestný čin. Zkusme si to ověřit na možná extremním případu: Řekněme, že by se vrah u soudu v Palermu hájil, že zavraždit svou oběť musel, protože by jinak mafie zabila jeho. Myslíte si skutečně, že by to soudce přijal jako legitimní zdůvodnění vraždy, nebo třeba jen jako polehčující okolnost? Těžko.

Teprve soud samozřejmě určí, zda přijetí korupčních výhod třemi rebelujícími poslanci ODS bylo či nebylo trestným činem. Svým rozhodnutím mimochodem také nastaví parametry - zda bude i nadále v Česku korupce mezi politiky přijatelná, anebo ne.

Stoupenci a členové vládní koalice včetně Nečase argumentují, že přijetí korupčních výhod žádným trestným činem není, protože přece to je součástí každého normálního politického handlu. Tím trapně prokazují, že je pro ně, jak už na to před časem poukázal Jiří Pehe, politika jen nástrojem pro kupčení s politickým vlivem - což ovšem není demokracie.

I u některých komentátorů, jako například u Bakalova zaměstnance Jindřicha Šídla, v této věci existuje zmatení myslí. Tvrdí také, že politické handlování je přijatelné.

To je samozřejmě pravda, JENŽE NE VE VĚCECH OSOBNÍHO PROSPĚCHU! Úkolem poslance je prosazovat veřejný zájem tak, jak ho v rámci svého politického přesvědčení chápe. K prosazení cílů veřejného zájmu je samozřejmě možné uzavírat v parlamentě koaliční dohody ve smyslu "něco za něco". NIKOLIV VŠAK, PROBOHA, DOHODY, JEJICHŽ CÍLEM JE OSOBNÍ OBOHACENÍ!

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.6. 2013