Jan Čulík poněkud nechápe, že neargumentuji jako Jindřich Šídlo

15. 6. 2013 / Karel Dolejší

Přijde mi poněkud divné tvrdit, že obhajuji postup "rebelů" v ODS v polemice s článkem, ve kterém výslovně uvádím, že bych jim nepodal ruku a nesedl si s nimi ke stolu. Ještě vtipnější je srovnávat mě s Jindřichem Šídlem, který pateticky hovoří o konci politiky, pokud by se dál nesměly dělat podobné kšefty.

Samozřejmě neobhajuji žádný trestný čin exposlanců. Jsem přesvědčen, že se dopustili činu nemorálního, nikoliv však trestného. Pokus vydávat tato poslušná, pořádně skřípnutá kolečka v zavedené politické mašinérii za exemplární případy odporných zločinců vystavených na pranýř je mi cizí a považuji ho za vyloženě nespravedlivý. Pokud chcete zavřít je, prosím, pak zavřete rovnou celou současnou politickou třídu v České republice, která nedělá nic jiného než oni. Do jednoho. Koaliční politici jako opoziční.

Kriminalizací morálních poklesků se česká politika nespraví ani náhodou, stane se naopak uzavřenější, pokrytečtější a zákeřnější. Politické dohody se budou péct někde v hradních kuloárech pod dohledem vymahače dluhů Mynáře a navenek se bude prezentovat moralistní kýč jako za komunismu.

Neodlišování sféry morálky a práva, které předvádí Jan Čulík, je mi cizí.

Vytisknout