Tento stát je jak špatné víno aneb Zušlechtit, přepálit, nebo vylít?

14. 6. 2013 / Karel Hoff

Realita je daleko komplikovanější. Začíná to výběrem a koupí pozemku, který by měl být ve svahu orientovaném jižním směrem. Svah kvůli oslunění, jih kvůli mrazům, jarním i zimním. Pouze podzimní mrazíky mohou vyzrálým hroznům pomoci, pokud vám je někdo předtím neukradne. Kde stará dobrá pravidla sekající zlodějům ruce. Nyní tito zákony chráněni. Zkuste chycenému zloději nakopat zadek.

První krok učiněn, a dlužno dodat, že ten nejsnadnější. Zvláště v dnešní době, kdy se mladým do nejisté dřiny nechce, navíc hnojivo i postřiky, věci naprosto nezbytné, jsou příšerně drahé. Když se vše spočítá, je daleko výhodnější si hrozny či přímo víno koupit.

Máme pozemek, a teď to přijde! Než se vinohrad vysadí, musí se pozemek připravit, tj. tzv. zrigolovat. Věru, žádná sranda. Vím, o čem mluvím, já jsem si vinohrádek vlastnoručně zbudoval. Podstatou rigolování je dostat svrchní, úrodnou půdu na dno vykopaného, aspoň půl metru hlubokého, příkopu. Doporučuje se nasypat na uloženou svrchní půdu rozleželý hnůj, vylepšený umělým hnojivem. A pak se příkop zasypává zeminou, kterou jsme vykopali. Úžasná práce vám prokrví tváře, hojný pot pak přiláká nepříjemně bodající hmyz, jež z vás vyrazí komentáře nikoli spisovné! A teď vybrat vhodné odrůdy, cena za jednu hlavičku, sazenici, rovněž nezanedbatelná. Pak vše vyměřit a může se tzv. sadit. Každá sazenice potřebuje 5 až 10 litrů vody; pokud jste rigolováním nenarazili na vodu, což málo pravděpodobné, musíte si ji dopravit. I prťavý vinohrad, tj. cirka 100 hlav, vám protáhne ruce až ke kotníkům -- a jste ve svahu, co sejdete, musíte zase vyjít. A též je nezbytné studovat odbornou literaturu.

Já jsem s knížkou Moderní vinař, 1975, autoři Dohnal -- Kraus -- Pátek vstával i usínal. Pravda, nedobral jsem se toho, zda pan Kraus dohnal pana Pátka, ale krok za krokem mě získané informace posouvaly vpřed, ač samotné víno bylo v nedohlednu. Když se vám ujmou všechny sazenice, což se mně povedlo, i díky jejich polešovické kvalitě, už potřebno připravovat vedení. Zase dřina, učení a prachy. Když vše vyjde, už jest nutno révu postřikem chránit před chorobami, první úrodu lze očekávat třetím rokem. Mezitím další učení a pořizování sklepního vybavení: šroťák, lis, nádoby, soudky, vědra, demižony atd. Ale ani sebedůkladnější příprava a práce nemusí přinést úspěch, stačí jedna bouřka a kroupy, aby do člověka vskočila smuténka.

Dobře, chytráku, ale stát je něco úplně jiného. Vzniká a vyvíjí se v daném geografickém prostoru, s daným lidským potenciálem, tj. národem, který má svou historii a přednosti i šrámy od států a ideologií dřívějších. Ano, ale podstata je stejná. I stát se musí o svůj národ starat, což nepopíratelné! Když nastal čas našeho slavného převratu, vůdcové nové doby hodlali překopat celou ekonomickou i společenskou strukturu, jenže zpočátku nevěděli, jak na to, pro jistotu neužívali ani slůvko kapitalismus, jen se oháněli demokracií a lidskými právy a svobodami. Co kdyby lidé zavrčeli, nevolí!

Čekání na nové kapitalistické bosy, kteří se od pověstného jednoho dolaru, u nás koruny, vypracují k milionům, mohlo by býti riskantní, poněvadž komunisté ještě drželi, a bylo nutno začít osekávat jejich zavedené sociální jistoty. Plná zaměstnanost v kapitalismu? Šílenost, atd. atd., dokonce etc. Co když národ neskočí na ty Havlovy kecy o králikárnách a nutnosti zrušit zbrojní průmysl, s doktorkou Horákovou se dá sice mávat dlouho, ale nikoli do nekonečnosti.

Poněvadž bylo nutno získat nové zbohatlíky, tvrdé jádro voličů, muselo se to udělat rázně a nevratně. Více či méně spravedlivé restituce in integrum, tvořily pouhou kapku. Kolem je však spousta společenského majetku. A tak se převedlo do reálu heslo "Zhasněme světla", tj. ukradněte si, co můžete, stát se nedívá. Dodnes jsou na tento slogan, který byl prvopočátkem dnešní blbé nálady i mého přirovnání státu ke špatnému vínu, všichni ti Klausové, Ježkové, Třískové a další hrdí. Grázlové toho nejhoršího zrna se chopili příležitosti -- a teď to máme na talíři jako hlavní chod, u něhož hořkne i ta jinak výjimečně dobrá obloha občanských svobod a práv. Mizérii tohoto "zdánlivého úspěchu" noví vůdcové promptně zavedli do státní správy, místo účinného byrokratického, tedy profesionálního aparátu pod penzí, úřednictvo pořízeno z partajních kamarádíčků, kteří jsou sice loajální svým zřizovatelům, ale stát berou spíše jako zprivatizovaný majetek, a také s ním tak zacházejí. A proč ne? Vždyť z první řady vidí, jak rozkraden společenský majetek, průmysl v lepším případě prodán za málo standardních podmínek, zemědělství vyLuxováno. Není divu, že přišly povodně! Konfuciánský kánon o odpovědnosti vládců zřejmě platí i pro střední Evropu. Konfucius (552/551 -- 479 př.n.l.) a jeho žáci jasně stanovili, kdo má koho poslouchat a o koho se starat, nikdo z toho nebyl vyjmut, panovníci už vůbec ne, pokud svůj úděl nezvládali, tj. nestarali se o svůj lid, mohli, ba museli být svrženi. Pokud tak nebylo učiněno, Nebesa kvůli tomu na Podnebesí seslala katastrofy, aby se lid vzpamatoval. My si však ty neschopné málem hýčkáme; téměř se zdá, že proroctví paní H. Růžičkové o proměně Milešovky v sopku, stane se realitou. Určitě jest to reálnější, než nabytí rozumu u našich vládců, a obávám se téhož i u nás, otroků demokracie -- návrat k řeckému chápání demokracie jest stále patrnější -- a pokud to nevyjde, feudalismus za rohem církevních restitucí! Nedomnívám se, že přeháním. Že by došlo i na dětskou práci? Asi těžko, akumulace kapitálu u nás už provedena jiným drastickým způsobem, možná by si na nás stěžovalo i Mali, konečně, už nás předběhli i ve fotbale! Jenom se nedívat na svět černě -- a už vůbec ne modře z ptačí perspektivy! Totě šance pro rok 2014 -- a pro všechny z nás -- i pro ty zatím blbé, pardon.

A nyní k aneb: Hroznová šťáva, aby se kvašením proměnila ve víno musí mít určité parametry, pokud možno vysokou cukernatost zvláště u odrůd Ia, a dostatek kyselinek. Cukernatost se dá upravit řepným cukrem, ale u kyselinek je umělé upravování dosti problematické. Každá odrůda má své, třeba proslulá milerka je má dosti tvrdé, ale rychle o ně přichází, proto se tzv. první stáčení z kvasnic, které kyselinky požírají, musí provést co nejdříve, dokonce se vyplatí nečekat na první vyčištění, nicméně někdy se nepodaří dobu prvního stáčení včas odhadnout. Pokud však jest dosti alkoholu a zůstaly kyseliny, šance zůstává, příští léto víno znovu prokvasí a může dosáhnout vysoké kvality, jež se u vín Ia často hotoví projevit až za tři či čtyři roky, např. u rýnského ryzlinku či burgundy bílé, u nás nazývané rulandské, i když je to pinot blanc, poněvadž však nevypěstovaný a nevyškolený v Burgundsku, tak je to rulandské bílé, stejně tak rulandské šedé atd. Víno, pokud není smrtelně nemocné, např. tzv. myšinou, dá se zušlechtit, chcete-li vyškolit. Pokud ale je jinak mizerné, možno ho přepálit buď samo o sobě, nebo jako součást jiného ovocného kvasu. Není to žádná ostuda, zrovna tak vznikají koňaky, o čemž nepovedeme řeč. Dá se přepálit i tzv. "druhák", atrapa vína vyrobená z vylisovaných zbytků hroznů, matolin. Italové tento čirý alkohol nazývají vznešeně grappa, my mu říkáme vínovica.

A jak se státem? V zušlechtění našeho současného moc nevěřím, a přepálení moku napadeného myšinou korupce a zlodějny nepřipadá v úvahu, nejde to ani u myšinou napadeného vína, výrazná nechuť zůstává i ve vínovici, nepomůže nic, jedině vylít. A tutéž radu mám i pro tento stát. Jak se to provede, tož to suďBůh!

Mrňavá poznámečka: Že by se pozavírali sami, tomu moc nevěřme ani tehdy, kdyby to snad vypadalo nadějně. Ani čtvrtek 13. 6. 2013 na tom zatím ničeho nemění. Poradit si budeme muset sami -- a jak se říká: vo tom to je! Pátek 14. června přinesl dvě zprávy: jednu nečekaně dobrou, druhou žalně očekávanou. První dí, že i u nás, tak jako kdysi v Itálii, se našla parta neohrožených prokurátorů (nyní státních zástupců) a policistů, kteří si došlápli na propojení mafiánských kmotrů s nejvyšší politickou hierarchií. Totě pro nás, občany, velmi potěšující zjištění. Premiér však tuto chválihodnou akci vidí jako útok na dobré jméno našeho státu, a poněvadž jest zodpovědným státníkem, setrvá dále ve své funkci. A jeho souputníci z TOP 09 nahlížejí na věc obdobně: "Co víme teď, je trochu málo," řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, a proti vší ostudě obrněný ministr financí: "Zbaví-li se předseda vlády všech lidí obviněných na Úřadu vlády, nemáme důvod mu nevěřit, že se nedopustil ničeho nečestného," prohlásil ve sněmovně Miroslav Kalousek. "Jsme připraveni pokračovat."

Aby ne, cožpak si kapři vypustí rybník? Drsná, podle nich, akce VSZ a ÚOOZ jim připomněla, že pravidelné volby za rohem, a oni mají tolik práce zamést všechny stopy své nekalosti, že to taktak stihnou, proto jsou připraveni pokračovat: psi štěkají, ohyzdy jedny, ale karavana zmaru jde sebezáchovně dál. Shrnuto: Dověděli jsme se jeden jako druhý, že máme každý dluh 163 tisíc korun, a též jsme byli ujištěni vládnoucími, že jsme pouze a pouze volové. Smutný závěr, ale realita je možná ještě horší!

Vytisknout