Zápisky z dubnového Žofínského fóra

19. 5. 2013 / Lenka Procházková

Jako další promluvil předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml. V úvodu informoval, že přijetím zákona o narovnání státu s církvemi skončila platnost zákona č. 218/1949 Sb., který dosud zajišťoval platy a požitky duchovních (registrovaných církví) ze státního rozpočtu. V průběhu sedmnácti let v tzv. přechodném období budou položky na tyto platy postupně snižovány až k nule. Budoucí samofinancování církví zajistí naturální vydávání majetků v celkové hodnotě 75 miliard korun a vyplácení finančních náhrad za majetky nevydané v souhrnné výši 59 miliard (navýšených o inflaci během splácení, případně o úroky, pokud by církve část náhrad získaly v dluhopisech) .

V průběhu referátu si Joel Ruml kladl řečnické otázky, na které si vzápětí sám odpovídal. Konstatoval například, že předčasné podpisy smluv na finanční náhrady církvím (22. února tohoto roku) vyvolaly povyk a veřejnost se ptá, proč takový spěch, když lhůta pro signování smluv je zákonem určena do konce září 2013. Tento spěch Joel Ruml obhajoval tím, že shromáždit podklady vyžaduje čas a náklady. (Nejspíš mínil podklady pro vydávání nemovitého majetku, což však s finančními náhradami, které jsou smluvně stanovené, nesouvisí.)

Další pokus o zdůvodnění premiérova spěchu s podpisem finančních náhrad Joel Ruml ozřejmil faktem, že součástí smluv je závazek církví, že nic dalšího už žádat od státu nebudou (kromě nemovitostí, pro jejichž vydání shromažďují podklady). Z opakovaného konstatování řečníka, že česká společnost by uvítala, kdyby smlouvy byly podepsány až v září, vyplývá, že církevní hodnostáři sledují průzkumy veřejného mínění, ale nedají se jimi ovlivňovat.

Joel Ruml, který je kromě svého předsednictví v Ekumenické radě církví také synodním seniorem Českobratrské církve evangelické, upozornil, že "jeho" církev se na samofinancování připravuje průběžně, že už nyní 75 procent své činnosti hradí sama, tedy z dávek, které získává od svých věřících a že tu tedy nestojí s prázdnou nataženou dlaní. (Pro informaci: zajištění platů duchovních této církve ze státního rozpočtu představuje dnes částku více než 82 miliónů korun ročně, která se po třech letech začne snižovat. Finanční náhrada je dle podepsané smlouvy stanovena na více než 2 miliardy 266 miliónů plus inflaci. Současný počet duchovních této církve je 256.) Souběžně bude Českobratrská církev evangelická žádat o vydání nemovitých majetků.

Joel Ruml upozornil, že jakékoliv zpochybnění přijatého zákona nebo jeho části (třeba verdiktem Ústavního soudu), by způsobilo, že zákon by přestal fungovat. Pak by, dle mínění Joela Rumla, nemohly fungovat ani církve, což by postihlo pětinu národa, která potřebuje jejich duchovní oporu. Na svou poslední řečnickou otázku, čím se budou církve získanými majetky podílet na charitativních projektech, odpověděl synodní senior uvážlivě: "Tady bych byl pro to, abychom dostali trochu času. I osvěta uvnitř je komplikovaná."

Program fóra pokračoval vystoupením Jakuba Kříže, ředitele centra konfesního práva VŠ CEVRO Institut. Tento mladý právník hned v úvodu předeslal, že se podílel na přípravě zákona o narovnání státu s církvemi. Konstatoval, že Ústavní soud, který obdržel tři stížnosti na tento zákon, je projedná mimo pořadí, čili brzy (dle aktuálních zpráv z médií projednávání započne 29. 5. 2013). Jakub Kříž informoval, že dosud žádný nemovitý majetek na základě napadeného zákona vydán ještě nebyl. K vydání je totiž nezbytné uzavřít dohody mezi osobou oprávněnou (církví) a povinnou (státem). Jakub Kříž upozornil, že pokud o některých nárocích dohody uzavřeny nebudou, lze ze strany církví očekávat soudní spory.

Dále sdělil, že smlouvy o finančních náhradách jsou právně nezpochybnitelným nárokem. Ten lze zrušit pouze klasickým vyvlastněním za náhradu.

(Čili finanční náhrada může být vyvlastněna za jinou finanční náhradu? Dluhopisy ovšem jsou cenina a jakmile budou vydány, zůstanou platné, i kdyby celý zákon byl Ústavním soudem zrušen. Největší zájem o dluhopisy má římskokatolická církev.)

Čtvrtým odborným řečníkem byl Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference. Ten nejprve zmapoval, z jakých údů se římskokatolická církev v Čechách skládá. Existuje zde osm diecézí, čili samosprávných celků. Představitelem každé diecéze je biskup. Krom toho jsou na našem území mužské a ženské řády a kongregace, zastoupené Konferencí vyšších řeholních představených.

Tato zdánlivá složitost je v souvislosti se zákonem o narovnání státu s církvemi velmi zjednodušena tím, že finanční náhrady pro římskokatolickou církev v celkové výši 47 miliard (splatných postupně včetně inflace či formou dluhopisů včetně úroků) převezme Česká biskupská konference (ČBK), čili peníze půjdou na jeden účet.

Odtud budou přidělovány diecézím a Konferenci vyšších řeholních představených. Řády a kongregace sice také dostanou část finanční náhrady, avšak drtivá většina řádů má významnou část odškodnění v nemovitých majetcích. (Již podle výčtových zákonů bylo řádům a kongregacím vydáno v letech 1990 a 1991 asi 170 klášterních komplexů. Další nezjistitelné množství objektů získaly exekutivně v roce 1998 za Tošovského úřednické vlády. Nyní shromažďují podklady pro poslední fázi vydávání nemovitostí.)

Farností se finanční náhrady netýkají. Ani výzvy k vydávání nemovitých majetků nebudou farnosti sepisovat, formulář je velmi komplikovaný, a tak farnosti delegují svá práva na diecéze, které vypracují strategické plány, co bude žádáno. Centrální koncepci naturálních restitucí vytváří ČBK, která jedná se státem jménem celé římskokatolické církve v Čechách.

Následoval referát Petra Šťovíčka, který je ústředním ředitelem Státního pozemkového úřadu. To je nově zřízený úřad místo starého Pozemkového fondu, kde byl Petr Šťovíček prvním náměstkem a ze své funkce už tehdy zahájil úzkou spolupráci s ČBK a vydal metodický pokyn, aby státní úředníci dohledávali podklady pro církevní restituce. Pod jeho vedením byl vytvořen centrální informační systém, který sleduje výzvy podávané církvemi na nově zřízených Krajských pozemkových úřadech. Státní pozemkový úřad výzvy hodnotí a případně žádá subjekty, které podaly nekompletní podklady, aby je doplnily.

Pokud by nastaly komplikace či pochyby, rozhodne Krajský pozemkový úřad ve správním řízení, zda dohoda o vydání konkrétního majetku má či nemá být uzavřena. Ale i v případě, že uzavřena být nemá, mohou se církevní subjekty o nárokované majetky soudit. Přijatý zákon jim dává silné žalobní právo, konstatoval v závěru Petr Šťovíček.

Návazný referát přednesl Karel Večeře, předseda Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Vysvětlil, že úkolem katastrů je poskytovat církvím podklady na základě zápisů v pozemkových knihách a údajů obsažených ve sbírce listin a podle katastrálních map. Díky projekci mohli posluchači přehledně sledovat digitální porovnávání historického stavu ukázkového katastru se stavem současným.

Zhlédli jsme i názornou ukázku knihovních vložek, kam se zapisovalo vlastnictví. Rejstřík jednotlivých vložek už je naskenován, takže vyhledávání je usnadněno. Katastrální úřad po vyhodnocení jednotlivých požadavků poskytne oprávněným osobám ověřenou kopii listin, které jsou svědectvím o vlastnictví nemovitostí v rozhodném období. Zatím prý katastrální úřady nejsou ve skluzu, ale očekávají, že v druhé polovině roku požadavky na vyhledání dokumentací církevních majetků mnohonásobně vzrostou. Současně katastrální úřady zpracovávají a vyhodnocují žádosti asi padesáti tisíc občanských restituentů, jejichž nároky dosud uspokojeny nebyly.

Posledním v programu uvedeným řečníkem na dubnovém Žofínském fóru byl Peter Palečka, náměstek generálního ředitele Komerční banky, a.s. Jeho perspektivně pojatý příspěvek byl nejstručnější a laikům nejsrozumitelnější.

Přivítal čtyři tisíce církevních subjektů jako potencionální klienty, které přijatý zákon o restitucích vystavil nové ekonomické realitě. Ujistil je, že Komerční bance záleží na partnerství a že její program je založen na empatii. Chceme se vcítit do vašich potřeb a přání.

Takže už nyní má Komerční banka, a.s. pro budoucí klienty z řad církví připraveno sto bankovních poradců po celé republice, kteří rozšíří novým zákazníkům povědomí o tom, jak banky fungují. Například objasní dotační problematiku či investiční systém. Budoucí klienty si Komerční banka předvídavě rozdělila do dvou skupin, pro které má připraveny dva nové účty. Jeden bude sloužit klientům s rozhodovacími pravomocemi, druhý bude pro ty četnější, kteří mají menší rozhodovací pravomoci. V této nové éře dojde ke konsolidaci církevních majetků do racionálních celků, slíbil Peter Palečka.

Pak ještě, na vlastní přání, zaujal místo u mikrofonu člen Akademie věd, který nebyl uveden v programu, a proto jej neuvádím ani zde jménem. V emotivním projevu vyslovil pohoršení nad tím, jak česká společnost negativně vnímá církevní restituce a zalitoval, že se nenajde nikdo tak statečný, jako dřív byli například chartisté, kdo by proti těmto komunistickým náladám společnosti vystoupil. (Při pozdějším neformálním rozhovoru u kávy mě výše nejmenovaný akademik pokáral za články proti církevním restitucím a zařadil mě ke komunistickým propagátorům.)

V závěrečné diskuzi Žofínského fóra jsem na konkrétní písemný dotaz, zda církve budou vznášet nárok i na vydání nemovitostí zapsaných do pozemkových knih sine presentato, čili bez listinných podkladů, které jsou nutným svědectvím o vlastnictví, nezískala od Karla Kříže a ani Tomáše Holuba konkrétní odpověď.

Na dodatečnou ústní otázku, zda budou v průběhu čerpání finančních náhrad církevní školy dál placeny, tak jako doposud, ministerstvem školství, mi Karel Kříž odpověděl, že církevní školy, stejně jako jiné soukromé školy, budou státem stále dotovány, neboť je to podle zákona.

Jiná tazatelka, kterou zajímalo, jakou tedy mají církve vizi k užití finančních náhrad, vyslechla od Joela Rumla odpověď, že slovo "vize" nemá rád a že církve především nabízejí pomoc při hledání smyslu života.

Příští Žofínské fórum se koná v pondělí 20. května od 13 hodin. Hostem bude prezident republiky Miloš Zeman. Téma: Dvacetiletí České republiky. Poučení z historie, současnost a perspektiva.

Vytisknout