Anketa Romano hangos:

Romové a nový prezident

15. 5. 2013 / Pavel Pečínka

Domnívám se, že pan prezident Miloš Zeman by svým vlivem a vystupováním mohl zlepšit pohled velké části veřejnosti na Romy. Ale těžko k němu v tomhle směru říct víc, vždyť ve funkci teprve začal.

Od Zemana snad mohou Romové čekat přívětivější tvář, když tvrdí, že má levicové myšlení. Čekám proto jeho vyšší stupeň empatie k menšinám společnosti. Jelikož ale nepředstavuje výkonnou moc, tak jeho aktivity budou asi spíše v oblasti porozumění problémům a hledání jejich řešení než ignorance. Možná ho téma životních stylů různorodých menšin české společnosti bude zajímat více, a to bez předsudků, než jeho předchůdce, který měl trvalé nutkání všemožně se vymezovat. Mým favoritem na prezidenta byl Jiří Dienstbier, nicméně podstatné je, že si občané mohli svého prezidenta zvolit sami. A snad i svobodně.

O novém prezidentovi si nedělám iluze, ale domnívám se, že by mohl se zástupci různých romských sdružení a klanů mluvit. Romové totiž nemají nějakého jednoho "papeže" či "dalajlámu" a bylo by vhodné, kdyby s jednotlivými zástupci prezident mluvil. A to, co by se od nich dozvěděl, by nějak shrnul a formuloval. To předchozí prezident nedělal vůbec. Můj favorit se vůbec nedostal do druhého kola. V druhém kole jsem volil Schwarzenberga a je to velká škoda, že se prezidentem nestal.

Od nového prezidenta očekávám, že bude časem ochoten o Romech hovořit. Očekávám též, že nový prezident bude o Romech pouze hovořit. Možná, že časem přidá i dvojsečný bonmot. Mezi současnými politiky, bohužel, nevidím osobnost natolik vyzrálou, vzdělanou, charakterově i duchovně výjimečnou, aby se ctí stanula v čele státu. Pokud se snad podobný typ ukrývá ve světě vědy, nebo umění -- pak asi dává přednost poslání v svém vlastním oboru. A my o něm nevíme, protože "celebritou" je dnes pouze představitel role z komerčního seriálu, nebo zkorumpovaný čísi straník. Skuteční vědci, filozofové a vzácní umělci jsou mimo rámec mediálního i národního zájmu.

Co se týče rozdílů mezi prezidenty, připadají mi celkem zanedbatelné, o tom nemám chuť ztrácet slov. A hádat, co by snad mohlo být u Zemana jiné než u Klause v budoucnu, si netroufám. Obávám se jen, že téměř nic: pragmatičtí a cyničtí politikáři a kariéristi (a ne politici hodní toho označení) jsou oba dva, nevidím důvod, proč se jimi vůbec zabývat.

Vůbec nic si netroufnu ohledně zájmu Miloše Zemana o romskou tematiku odhadnout. Proto bych žádné velké očekávání neměl a nechal se příjemně překvapit, co učiní. V ostatních tématech už se to narýsovat dá. Bude méně eurorealistický, je otázkou, jak moc bude zasahovat do vnitrostranického života a teoretického vládnutí sociální demokracie a "své" strany -- Zemanovců. Projeví asi více bezprostřednosti a na zahraničních návštěvách a při projevech bude okolí "trnout", co řekne a co udělá. Já sám jsem žádného favorita neměl, protože na hrad patří král a královna, nikoliv prezident. Nezávidím dětem procitnutí do tvrdé reality, když jim v pohádkách slibujeme na hradech královskou rodinu, a nakonec tam bydlí prezident a ještě k tomu přímo volený!

Ptáte se, co mohou Romové očekávat od nového českého prezidenta? Nic. Vlivem přímé volby se bude v počátcích svého mandátu snažit budit dojem, že exekutivu vede prezident a ne vláda jmenovaná sněmovnou. Teprve časem se vody uklidní a prezidentovo konání začne odpovídat jeho ústavním mantinelům. Nadstranickosti se od prezidenta Zemana nedočkáme nikdy. Ale snad se dočkáme alespoň toho, že bude jako prezident všech občanů lidi více spojovat a méně rozeštvávat. Jinak já sám jsem vylučovací metodou dospěl ke jménu pana Schwarzenberga, který získal můj hlas v obou kolech. Přesto jsem s velkou nechutí pozoroval akce typu "Zeman není můj prezident". Je na nás všech, abychom respektovali výsledek svobodných voleb a radovali se z něj, ať už vyhrál náš favorit či ne.

Volil jsem Miloše Zemana.

Domnívám se, že nový český prezident Miloš Zeman coby zkušený dlouholetý politik, vybavený teoretickými poznatky i vlastními empirickými zkušenostmi, romskou otázku nebude vnímat jako záležitost okrajovou. I když ji pochopitelně vzhledem k celkové situaci zřejmě nepojme ani jako prioritní. Jeho aktivní pochopení romské otázky může sehrát v povolebním společenském klimatu odpovídající roli, pokud ovšem určitou iniciativu převezmou také samotné romské aktivity.

Bohužel z vlastní zkušenosti vím, že romské zájmové skupiny zpravidla s médii příliš nekomunikují, i když často dostávají nabídku své názory sdělovat. V tomto ohledu tedy záleží především na Romech, jak prezidenta republiky osloví a jak věcně a pozitivně představí své názory a možnosti komunikace.

Romské iniciativy by však před konkrétními politickými jednáními měly více a především také aktivněji a iniciativněji spolupracovat se sdělovacími prostředky. Navrhuji, aby romská společenství byla aktivnější i v kulturní oblasti, tedy aby více propagovala KVALITNÍ romskou tvorbu například formou výstav, besed, přednášek, interaktivní umělecké počiny.

Od nového českého prezidenta nemohou Romové očekávat, že by jim vycházel jakkoliv vstříc. Má sice k obyčejným lidem blíž než Václav Klaus, ostatně mezi nimi léta žil, ale romská a obecně sociální problematika není zrovna jeho parketa. Myslím si proto, že ji nechá expertům a bude-li sám posuzovat některé momenty, těžko od něj očekávat hlubší vhled; jsa skeptikem, domnívám se, že bude kopírovat názor většiny společnosti. Teoreticky by měl být sociálnější. To ovšem ukáže až praxe. Na Hradě bych já sám nejraději viděl jen kastelána. Funkce prezidenta je prázdná, zbytečná a jde o takový monarchistický pozůstatek. Patřím k lidem, kteří usilují o zcela jiný typ demokracie, v němž by neomezeně nevládli jednotlivci či politická třída, ale lidé sami s pomocí nástrojů přímé demokracie.

Co mohou Romové očekávat od prezidenta Zemana, opravdu netuším, protože jsem nezaznamenala v tomto ohledu z jeho strany vůbec nic -- zájem ani nějaký smysluplný návrh. Mým favoritem byl jednoznačně Karel Schwarzenberg, mimo jiné také proto, že ten pro Romy dělal hodně -- podporoval neziskovky a často se vyjadřovval i k problémům, které by bylo třeba přednostně řešit.

Nedomnívám se, že bychom od prezidenta republiky měli očekávat zásadní změnu přístupu státu k politice vůči národnostním menšinám. Úloha tohoto úřadu je jiná. Osobně bych se rád dozvěděl, jaká očekávání vkládají sami příslušníci národnostních menšin do několikerých voleb, které se uskuteční v roce 2014.

V letošní první přímé prezidentské volbě umožnila politická situace prosadit kandidáta, kterého lze zařadit od středu nalevo. V prvním kole jsem favorizoval jako hodnotově bližšího Jiřího Dienstbiera, ale v druhém kole jsem jako menší zlo podpořil pragmatika Miloše Zemana. Lze doufat, že nejen v evropských tématech či sociální politice, ale i ve vztahu k politice lidských práv a antidiskriminace bude méně negativistický než Václav Klaus. K otázce menšin a speciálně Romů lze očekávat od nového prezidenta osobité, možná někdy i populistické názory. Opakovaně k tématu sociálních dávek vzkázal Romům, že kdo nepracuje, ať nejí. Složitosti sociálního začleňování nebyly jeho prioritou. Během své kampaně se ale zastal lidí ze sociálních ghet před těmi, co spekulují se sociálními byty. Hodno pozornosti je, že ve svém inauguračním projevu 8. března 2013 označil Zeman jako jedno z nebezpečí neonacismus.

Haló, je tu někdo, kdo je majákem k našemu lidství? Je tu ten, kdo konečně pozvedne naše morální a lidské kvality a ukáže nám cestu k opravdovému bohatsví? Tedy cestu domů, kde nebudeme potřebovat nikoho a ničeho, protože všechno objevíme v sobě?

Víte, já nechodím k volbám a od nikoho nic neočekávám. Všichni už dlouho sledujeme, jaký byznys představují volby pro kandidáty, které jsme si zvolili. Byznys na náš úkor. Proč máme neustále pocit, že politiky potřebujeme?

Já je nepotřebuju. Jen se pozorně dívám. A čekám na to, kdy sami sebe otevřete jako konzervy, abyste viděli to, co skrýváte uvnitř. Teprve když si uklidíte v sobě, můžete zjistit co já: Že jste úžasní a žádného prezidenta ani jiné šejdíře ke spokojenému životu nepotřebujete. Chci vám jen říct, že i tohle je možnost, jak přistupovat k politice, k lidem, k životu a k přítomnosti, která tvoří budoucnost.

Nedávno na procházce jsem se potkala s lidmi, kteří uklízeli před svým domem tak, že nahrabané větve, listí, hlínu odváželi hned za zeď do zahrady -- do parčíku, kam si kdysi chodily hrát jejich děti. A o který se už léta -- jak zdůrazňovali na svou obhajobu -- nikdo nestará.

Nebohý parčík přecpaný neustálými "dary pořádkumilovných" se za těch několik let stal smetištěm. Při návštěvě tohoto místa, kdy jdete po tenké pěšince, kudy přijíždějí další naložená kolečka vším, co nechceme mít na jaře po zimě před domem, vás z obou stran lemuje a tlačí biologický odpad.

Směju se a říkám jim: "V čem jste lepší a moudřejší než třeba Romové z Chánova, nad kterými blijete, když stejně jako oni jen házíte odpad pod svá okna? Vždyť je to stejné, jako byste jej pouze zametali pod koberec?"

Tímhle vším chci říct, že pokud nepůjdeme příkladem svým dětem a ostatním a sami se nezačneme chovat pravdivě a ohleduplně vůči všemu a všem, nevytrhne nám trn z paty jakýkoli pan prezident. Natož pak přilehlá suita nám podobných lidí nacpaných do všemožných státních aparátů, které bezmyšlenkovitě nadále přijímáme a krmíme svými penězi.

Ptám se proč? Protože musíme? Vždyť všechno je tu pro nás, oni jsou tu kvůli nám. Mají plnit vůli lidu -- naši vůli a naše potřeby. Všechno by tedy mělo patřit nám všem a sloužit a prospívat všem a všemu co existuje, nebo ne?

Klidně a s trpkým úsměvem vědomě podvedených se necháváme nadále zloději a lháři přesvědčovat, že je a také to všechno kolem potřebujeme. Tušíme správně a poprávu, že jsme -- jako hloupí a líní přemýšlet a jednat -- zneužíváni.

Opravdu je to tak. Nikdo nic neudělá za nás a nic se nezmění a nestane, dokud sám každý jeden člověk se nezamyslí a nepřijde na to, že vozit svůj bordel jinam nic neřeší. Že se musím zamyslet a zcela postarat o své veškeré záležitosti jedině já sám. A to tak, abych ve svém řešení viděl budoucnost -- svět, v němž chci žít.

Teprve ten, kdo se o sebe a o své věci všeho druhu takto postará, může druhým ukazovat cestu. A my takovému pak můžeme, ale nemusíme říkat třeba "pane prezidente", s tím, že on se chová stejně ohleduplně a nezištně jako my.

Měl by být tím nejlepším člověkem, jakého známe, měl by být majákem k našemu lidství. A pokud sami ještě nejste tak dobří a znáte lidi, o kterých si myslíte, že selsky -- zdravě -- fortelně rozumějí své práci, životu, světaběhu a mají otevřené a laskavé srdce, učte se od nich. Za čas zjistíte, že žádné vládce ani aparáty takhle smýšlející, žijící a konající člověk nepotřebuje.

A to je ten bod zlomu téměř zahubeného lidství v nás, kdy v nás začnou nanovo fungovat věci tak, jak mají, tak jak je máme uložené v srdci odedávna. Přinesou nám spokojenost a klid. Beze strachu ze zítřka budeme žít jen tuhle chvíli a pak hned tu další a další...

Když se postaráme o to, aby tahle vteřina našeho života byla čistá a nádherná, natáhneme si tak život na jedno velké PLNÉ a šťastné TEĎ. Staneme se podle předurčení moudrými. A jako takoví lidé budeme žít přesně a jen podle své libovůle, přesto s každým a vším naprosto zajedno.

Ano, přeju nám všem svět bez vládců, chytrolínů z Knihomolova a všech jejich prodloužených zlodějských aparátů -- pařátů. Ať se konečně proměníme v bezstarostné motýly, kteří se rodostně rozprostřou nad každou voňavou loukou a květem a svou barevností a šepotem křídel nadšeně splynou s tou veškerou nádherou kolem.

S přímou prezidentskou volbou bychom neměli spojovat velká očekávání. Pravomoci prezidenta jsou především dány ústavním pořádkem země. Ohledně jejich změny směrem k jakési přímé angažovanosti prezidenta je proto, dle stávajícího zákona, potřeba stát nohama na zemi. Zda prezident Zeman přijme nějakou osobní iniciativu, nelze jistě vyloučit.

Ale spíše se dá odvodit, že romskou problematiku nevnímá nějak výlučně. Spíš jako něco, co se v tu či onu dobu hodí, tak aby se to stalo předmětem účelového zájmu a profitu.

Náš názor je, že Romové samotní by měli prezidenta oslovit s naprosto konkrétní iniciativou. Představit, jak to vnímají sami Romové a jaká by viděli řešení. Nabídnout samozřejmě účast na jejich řešení.

Vzhledem k tomu, že naše hnutí má své zastoupení právě v Ústeckém kraji, tato problematika se přímo nabízí. Ovšem to předpokládá s ohledem na úspěšnost takového oslovení, že půjde o reprezentativní zastoupení Romů. A ne nějaké místní či regionální uskupení, kterých je, jak víme, několik desítek a která podléhají přímo místním politikům a podnikatelům, kteří s nimi dle libosti a vlastních záměrů zacházejí.

Miloš Zeman určitě není totéž co Václav Klaus, pokud jde o osobnostní charakteristiku. U obou jsou však zřejmé některé podobné osobní pohnutky, které přivedly oba muže do politiky. Oba jsou velmi egocentričtí, méně přizpůsobiví, politiku vnímají především jako politickou hru, v níž má zelenou to či ono mocenské schéma a ten, kdo jej co nejlépe zvládne, ať stojí vpravo či vlevo.

Zeman je spíš politik -- liberál se sociálními sklony, konzervativně ukotvenými v daném společenském modelu, které sotva překročí stávající systémové schéma. Pokud tedy bude řeč o řešení společenských problémů, tedy i těch týkajících se Romů, půjde o obecně zaměřená klišé, reagující na řešení sociální a ekonomické problematiky a od toho dále se odvíjejících důsledků.

Dovedli jsme si představit skutečně změnu hledající nebo o ni aspoň nahlas uvažující osobnost, schopnou uvědomit si její nutnost -- tedy někdo typu Jiřího Dienstbiera ml. Svým členům ale nic nediktujeme. Bohužel, občané vsadili na schéma 90. let, jen málo odlišné od toho, co napomohlo zvolení V. Klause. Z toho usuzujeme, že naše společnost není na zásadní změnu mocenského uspořádání a jeho ovlivňování připravena a je stále přístupna stranicko-byrokratické manipulaci, která, ač tolik kritizována, naší společnost v zásadě ovládá a udržuje ji v chodu. Je to škoda, ale dává to další důvody, proč se snažit tento pohyb dle alternativních názorů a námětů začít usměrňovat.

Místo odpovědi na anketní otázku o prezidentovi bych si dovolil z pozice předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Boskovice položit otázku podle mě důležitější -- proč se kompetentní místa již dávno nepostarala o památník v Letech, kde otročili naši židovští, romští a slovenští obyvatelé? Souvisí to snad nějak s rolí rodu Schwarzenbergů v této historické události? Takovou otázku si musí položit každý odbojář. Proč nebyla vydána kniha "Bouře" pana Polanského o této věci s kritickým komentářem historiků? To vše je určité minus této společnosti, která hlásá demokracii a svobodu. Dále pokládám otázku, proč se tato společnost stále zdráhá vypořádat se s nacistickými restitucemi, jako jsou restituce rodů Walderode, Colloredo atd.

To vše se zahaluje v médiích zkreslenými zprávami -- a v případě rodu Salmů dokonce i lživými zprávami (pořad ČT Brno o archiváliích v Rájci atd. Odsoudily jej pouze Kulturní noviny. V celostátních denících se kritika neobjevila).

Konečně pokládám otázku, proč tisk téměř zamlčel vítězství ředitelky Muzea Blansko Nečasové nad Salmy u Vrchního soudu Olomouc, kde se prokázalo jednoznačně členství Hugo Salma ve fašistických spolcích? Přitom tento soud znamenal v kauze zásadní zlom. Psal jsem o tom jen sám v Národním osvobození. Toto je určitá hanba a zanedbání ze strany takových periodik jako Lidové noviny, Hospodářské noviny nebo MF. Zvláště MF naopak činila vše možné, aby kauzu zcela zatemnila. Přitom nám dal zapravdu i Ústavní soud. O tom se s výjimkou mého textu rovněž usilovně mlčelo ve velkém tisku.

Nemyslím si, že by nový prezident Zeman Romům výrazně pomohl, protože je původním povoláním ekonom. Jako takový si snadno spočítá, že výdaje v sociální oblasti pro ně jsou výrazně vyšší nežli příjmy z jejich práce. Do zaměstnanosti, popravdě lépe řečeno nezaměstnanosti Romů, může sice hovořit, ale ve své funkci nemá kompetence to nějak prosadit. V tom si nijak asi nezadá v porovnání předchozím prezidentem. Každopádně není rasista.

Podobně se nebudou Klaus a Zeman lišit ve svých svébytných názorech, která oba mají. Podání jejich postojů bude určitě odlišné. Zeman bude lidovější a veselejší. Určitě se nebude chovat a vnímat tak vážně, jak to vyzařovalo z profesorské prezentace Klause. Z hlediska Romů by byl nejspíš lepší Vladimír Franz, který se obzvláště viditelně liší od jiných lidí. Občanům by svým předpokládaně moudrým "vládnutím" ukázal, že na vnějších znacích (barvy kůže, očí, vlasů, velikosti poprsí nebo svalnatosti aj.) zdaleka tolik nezáleží. To si myslí převážně adolescenti nebo zastydlí dětinové. Naštěstí z toho mnozí vyrostou.

Nejsem si jista, zda mohou Romové něco očekávat od nového prezidenta, protože si nevzpomínám, jestli se někdy k romské otázce vůbec vyjadřoval. Rovněž postrádám otázku, co může naše společnost jako celek očekávat od nového prezidenta? Ani tady nevím. Nezbývá než počkat na jeho činy.

Předchozí prezident byl člověk domýšlivý, kterého nezajímaly jiné názory než vlastní a který je odpovědný za neutěšený stav naší země a pád právního státu. Miloš Zeman má šanci být úspěšnější. Velice ovšem záleží na tom, zda se pokusí přemáhat vlastní negativní vlastnosti, z nichž některé se podobají vlastnostem Václava Klause.

Pokud jde o mne, za přijatelné kandidáty jsem považovala Zuzanu Roithovou a Jiřího Dienstbiera.

Mým favoritem na prezidenta byl kandidát Svobodných Ladislav Jakl. Bohužel se straně Svobodných nepodařilo sehnat dostatek podpisů. Z toho je doufám vidět, že bych si přála v čele státu opět pravičáka jako řemen. Když říkám pravičáka, nemám rozhodně na mysli nějaké pravdoláskovce s jejich sny o třetích cestách k socialismu.

Protože se Ladislav Jakl neprosadil, doporučovala jsem v naší revue Fragmenty Miloše Zemana. A to i když jsem si byla dobře vědoma, že to je levicový intelektuál, který má na většinu věcí názor opačný než profesor Klaus. Ze Zemanova působení jako šéfa vlády ale vím, že na jeho slovo byl spoleh, že se dokázal sice o věci hádat, ale pokud nakonec něco s opozicí dohodl, tak to splnil přesně podle hesla: "Slovo dělá muže". A to je u politika nesmírně důležitá věc.

Také jsem doufala, a stalo se to, že se konečně vrátí do politiky jasné rozdělení na pravici a levici a díky tomu konečně přestane propagace podpásové "nepolitické politiky" tzv. středu. Již samo spojení slov nepolitická a politika je protimluv.

A konečně jsem věřila, že dá do latě nesmyslná vyjádření některých vrcholných představitelů ČSSD o tom, že si umí představit vládu s komunisty. To vše se splnilo a jsem ráda, že se stal prezidentem právě on, i když je mi jasné, že s ním nebudu v mnohém souhlasit. Ale to je demokracie a jsem ráda, že v ní žijeme místo totality, i když se nám nemusí vše líbit. Pokud jde o Romy, neočekávám nějaké změny. Prezident to nemá ostatně ani v popisu práce. Ten má z ústavy za úkol podle paragrafu 63 zahraniční reprezentaci a rartifikace zahraničních smluv. A jak je vidět, je si toho plně vědom. Problémy menšin, stejně tak jako další resortní věci, řeší příslušní ministři. Vím, jak se ohrazovali ministři, kdykoliv si dovolil prezident Klaus do jejich problematiky zasahovat. Nemáme prostě prezidentský sy�stém zakotvený v ústavě.

Neočekávám nic podstatného, jen méně nafoukanosti oproti Klausovi. Domnívám se, že na rozdíl od předchozího Klause bude méně věci "okecávat" a spíše je nazve tak, jak je vidí. Vzhledem k tomu, že jsem výrazně levicově zaměřen, tak Zeman nutně musela být i moje volba. Tím ovšem neříkám, že se s ním ve všem zcela ztotožňuji. Doufám, že i já mohu mít dotaz. Zajímalo by mne, pokud to někdo sledoval, kdo byl favoritem Romů v těchto volbách a jak se jich účastnili? Vzpomínám si na jeden článek ve vašem časopise, kde byla kritizována nízká účast Romů na volbách. Myslím, že to bylo v souvislosti s krajskými volbami.

Vyšlo v Romano hangos 1-2 2013 ZDE

Vytisknout