Žijeme v zemi pitomců

25. 11. 2012 / Boris Cvek

Ukazuje se tak opět tady v Česku dobře známý paradox, že totiž když pochybí malý člověk, je za to pořádně potrestán, když chybují výborně placení vysocí úředníci státní správy, nic se neděje.

Stačí jim jenom stále dokola omílat to své.

Doufám tedy, že Nejvyšší správní soud to ve svém rozsudku veřejnosti jasně řekne, že úředníci na ministerstvu vnitra měli postupovat v souladu se základy matematiky a že postup, který použili, svědčí o jejich nulovém matematickém vzdělání. A že s právem nebo výkladem toho zákona to nemá nic společného. Když vezmu tu kritickou pasáž zákona, o kterou jde a kterou jsem mohl znovu vidět (kromě Facebooku) dnes v Otázkách, tak nevidím jedinou možnost, jak ji pochopit -- pokud člověk rozumí pojmu "procento" a pojmu "chybovost" -- jinak než ve smyslu průměrování procent.

Zákonodárce chtěl znát chybovost ze dvou procentuálních výsledků dvou vzorků. Není jiná možnost než průměrovat. To, že Henych mohl stále dokola opakovat tu svou, že mu nikdo neřekl přes víkend, že tím celá vláda riskuje radikální ztrátu důvěry veškerého obyvatelstva, která ovládá matematiku na úrovni základní školy, to mne opravdu šokovalo.

V zásadě žijeme v zemi naprostých pitomců. Dnes je to matematika a zítra se bude říkat, že je věcí právního názoru, zda Jan Hus byl prezidentem Československa. Smáli jsme se Romneymu za to, že se diví, proč se v letadle nedají otevírat okna, ale klesáme do mnohem většího bahna. Viděl jsem jako obvykle jenom prvního hodinu Otázek, kde se většinu času omílal Henychův blud, nicméně i tak jsme se mohli dozvědět další šokující věci. Henych mluvil o tom, že podpisy na listinách prezidentských kandidátů kontrolovalo 60 náhodně vybraných dobrovolníků.

To zarazilo i V. Moravce, takže se zeptal, co to znamená. Henych řekl, že to byl každý, kdo se přihlásil a podepsal slib mlčenlivosti... a chudáci prý za svou práci dostali jenom 100 Kč na hodinu.

Nerozumím tomu, co je náhodného na tom, když beru každého, kdo se přihlásí. Co kdyby se ti dobrovolníci, kteří u Dlouhého brali dvacku za podpis, dozvěděli o této možnosti a 40 se jich přihlásilo k Henychovi, který by je "náhodně" vzal pod svá křídla?

Pak by byl náhodný vzorek pracovníků poměrně nenáhodně zaujatý ve prospěch jednoho z kandidátů, který je živi. Kontrolovali by vlastně výsledky své vlastní práce.

To nejlepší nakonec byl krátce zmíněný příběh pánů Šnajdra, Tluchoře a Fuksy. Tito čestní chlapíci, kteří se nezištně vzdali poslaneckého mandátu, aby Nečasova vláda mohla vládnout a realizovat své čisté ideály, jak dovést tuto zem do bídy, překvapivě nehledají své uplatnění v byznysu.

Čekal bych, že jejich pravicový étos je povede k tomu, aby se postarali sami o sebe, dělali pořádný byznys, zaměstnali lidi, odváděli daně a pomohli tomuto státu přesně tak, jak to pravice po schopných lidech žádá.

Úředníků a různých postů ve státní správě, kde se berou obrovské peníze, máme přece podle pravice příliš mnoho a je třeba to ořezat, redukovat, šetřit.

Místo toho tito stateční a čistí mužové jdou hrdinně do vysoce placených postů státních podniků, proti nimž jsou poslanecké platy hadr.

Není tohle korupce v přímém přenosu?

Ty nám zachováš vládu a my jako vláda ti dáme teplé místečko, na kterém vyděláš.

Prostě si ty čisté, ideovému programu ODS nejvěrnější pravičáky Nečas koupil za tyhle posty. Ty posty obnášejí vysoké platy z veřejných peněz, tedy vláda si své platy z veřejných peněz a svůj vliv na veřejné peníze koupila od těchto bývalých poslanců za veřejné peníze.

Vytisknout