Proč proti exekutorskému vydírání obyvatelstva nezasahují (aspoň) levicové strany?

22. 11. 2012

Rozeslal jsem Vaši výzvu kolegům z advokacie, o nichž si myslím, že by se mohli odhodlat Vám nabídnout své služby, píše jeden významný český právník, jehož totožnost je redakci známa, a pokračuje: Nejlepší by bylo sestavit celý multidisciplinární tým právníků, investigativních novinářů, sociologů, překladatelů atd. Ale to bychom ve sbírce museli nastřádat aspoň 200 milionů :-)

Pro mě je především záhadou, co dělaly posledních 10 let, kdy se o problému ví, levicové strany? Jak je možné, že ČSSD v době, kdy vládla, připustila tak razantní privatizaci jedné z dosavadních pravomocí státu do rukou hrstky dravých podnikatelů? Proč už dávno není z boje proti exekutorské lobby téma levicové politiky číslo 1? Jaká byla skutečná role bývalých ministrů spravedlnosti, zejména Pavla Němce a Jiřího Pospíšila?

Proč se zdá, že oprávnění exekutorů stále posilují a kontrola vázne? To jsou skutečné záhady.

Jednou z odpovědí může být fakt, že exekutoři jsou jenom nejviditelnější z podnikatelských seskupení, která mají zájem na tom, aby se nic reálně neměnilo (ba naopak - poslední novela dává exekutorům ve výkonu rozhodnutí prakticky monopol).

Jiná odpověď je taková, že současnému režimu velice vyhovuje, pokud lidé žijí ve všeobecné nejistotě a strachu - u vědomí, že stačí jediné zakopnutí či zaváhání a přijdete o všechno.

Strach z exekucí nutí zaměstnance "makat" a dlužníky "solit" a v důsledku vede ke všeobecné konformitě. Každopádně jde o zaručený penězovod od šrších a středních vrstev do kapes 5% nejbohatších.

Osobně si myslím, že jediným legitimním požadavkem levicové strany musí být zrušení "soudních" (ve skutečnosti soukromých) exekutorů a přechod jejich pravomocí zpět na orgány státu. Dále musí nastat dramatická regulace úvěrového byznysu.

Velký kus práce v boji proti exekutorské mafii vykonala nevládka IuRe www.iure.org

Usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 3.3. 2009 právní i faktické poměry v oblasti exekucí velmi kritizuje.

Od té doby došlo k řadě dílčích změn v zákonech - hlavní výraznější změnu představuje fakt, že o kárné odpovědnosti exekutorů nyní už rozhoduje Nejvyšší správní soud a nikoli jen jejich vlastní Komora.

V důsledku dalších nálezů Ústavního soudu došlo k omezení největších excesů při vymáhání nepatrných částek (samostatné účtování vysokých nákladů exekuce za vícero bagatelních pohledávek témuž dlužníkovi, omezení exekuce nemovitosti pro uhrazení bagatelní pohledávky atp.).

Podstata problému ale myslím zůstává stejná. Po Novém roce navíc dochází opět k výraznému posílení pravomocí exekutorů, jak již bylo na Blistech upozorňováno.

Nezapomeňte, že exekutorská epopej je pokračováním divoké privatizace 90. let. Došlo jí k akumulaci nezměrných majetků, které budou ovlivňovat sociální a politickou realitu po desítky let. Vystoupit proti exekutorské lobby tak znamená vzbudit hněv současného režimu jako celku.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 22.11. 2012