Exekuce - několik tezí

23. 11. 2012

1. Přiznaná výše nákladů za vymáhání dluhů musí být souměřitelná s výší dluhu. Pokud na vymožení desetikorunového dluhu vynaložím deset tisíc, tak jsem prostě špatný hospodář. U jednotlivého věřitele ještě může jít o ekonomicky racionální chování, protože těch deset tisíc dokáže také naúčtovat někomu jinému. U společnosti jako celku to ale už racionální není, takovéto špatné hospodaření podporovat nemá. Je to bohapusté plýtvání úsilím a proto by nemělo probíhat pod garancí společnosti, resp. státu; nejen pasivně vydáváním zákonů, ale i aktivně například neplacenou(!) policejní asistencí při exekutorských zásazích. Proti pravidlu "i malý dluh je dluh" musí stát pravidlo přiměřenosti (zde se budu odvolávat třeba až na starozákonní Leviticus 23:22), píše Petr Novotný.

2. Přiznávat se mají jen odůvodněné účelně vynaložené náklady. Například náklad na právní zastoupení je opodstatněný, pokud pokus dohodnout se bez účasti právníka proběhne bezúspěšně. Náklad na doručení výzvy kurýrem je opodstatněný, pokud se nepodaří doručit doporučený dopis. Atp. - Ostatně i v mnoha dalších zemích (napadá mě USA, a ostatně v některých typech sporů i v ČR) nemá vítězná strana u soudu automatický nárok na uhrazení soudních nákladů a nákladů na právní zastoupení; o něm soud rozhoduje zvlášť a má právo přiznat vítězi jen náklady účelně vynaložené.

3. Opravdu mě pobavil názor, že dlužník nesmí být o dluh upomínán, protože tím dostane příležitost peníze ukrýt. Ten názor je sice pravdivý, ale odkazuje spíš na svět z pohádky o pyšné princezně: Protože, analogicky, nejlépe se daně od poplatníka daně vyberou tak, že se poplatník výběrčími bez varování přepaden a obrán o vše, co má v tom okamžiku při sobě. Jinak by, jak každý připustí, mohl majetek ukrýt a tím se placení daní vyhnout.

4. Ano, dluhy se mají platit. Ale stát nemá být garantem výnosu silnějšího na úkor slabšího. K něčemu takovému stát zapotřebí není; silný si proti slabému pomůže i bez státu. Stát (soudy, policie atd.) je zapotřebí především k ochraně slabého před silným.

5. Myslím, že je při analýze negativně vnímaných exekucí důsledněji rozdělovat případy. Je morální rozdíl mezi "ta půjčka prostě neměla být za těch podmínek poskytnuta", "jednou před pěti lety nezaplatil měsíční platbu za televizi", "neuhradil fakturu", "ignoroval pokutu", "kašle na povinnosti" a "jedná už od počátku s podvodným úmysem". O excesech typu "opatrovnice za ni před léty nezaplatila" ani nemluvě.

Řádění exekutorů v České republice
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 23.11. 2012