FRANCIE:

Svaz pro lidové hnutí: válka malých šéfů v přímém přenosu

19. 11. 2012 / Josef Brož

Copé, nebo Fillon? Zatím ani jeden. Do nedělního večera 18. listopadu nebylo jasné, kdo zvítězil ve volbách o nového šéfa opoziční konzervativní strany, Svazu pro lidové hnutí (UMP). O půlnoci vypukla psychóza: oba kandidáti se vyhlásili za vítěze. A sčítací komise přestaly počítat dál...

Dosavadní předseda Jean-François Copé, opírající se zejména o regionální podporu -- a nepřímo také o snahu spojit UMP s Národní frontou (FN) -- se vyhlásil za vítěze jako první půl hodiny před půlnocí.

Bývalý premiér François Fillon -- považovaný podle většiny sondáží za favorita -- oznámil, že je vítězem on, připustil ovšem, že jeho vítězství bylo těsné. Bývalý premiér a zakladatel UMP Alain Juppé dnes ráno vyhlásil, a to třesoucím se hlasem, že nejasnosti kolem výsledků ohrožují samotnou existenci strany. Vyzval k ukončení toho, co nazval "baletem eg".

Volební psychodrama

Ráno pokračovala válka malých šéfů. "Konstatuji, že jsem většinový v rozhodujícím počtu departmentu. Konstatuji, že jsem na čele," oznámil Jean-François Copé v televizi BFM TV. Podle něj rozhodla asi tisícovka hlasů.

Jeho protivník Fillon učinil totéž, a to s tím, že jeho vítězství bylo těsné, počet měl dosáhnout nějakých 224 hlasů.

Objevují se první svědectví o volebních podvodech. Fillonův mluvčí Jérôme Chartier dokonce mluvil o počtu "masivních podvodů", kterých se měl dopustit Copého tým v jihovýchodních departmentech Le Gard et Les Bouches-du-Rhône.

V této volbě totiž nejde jen o vítězství na čelo jedné strany a i potenciální perspektivy voleb prezidentských v roce 2017.

Rozkol?

UMP byl založen v roce 2002 po triumfálním vítězství Jacquese Chiraca v prezidentských volbách, nejprve jako Unie pro prezidentskou většinu, a měla ambici vytvořit dominantní silný sociálně-pravicový proud.

A to vyhraněně anti-extremistický, což tehdy vzešlo z konfrontace s protikandidátem Jeanem-Marie Le Penem, jenž se propracoval do druhého kola.

V záplavě vítězství, kdy získal Chirac podporu napříč jako "jediný republikánský kandidát", jeho hnutí vzápětí spolykalo téměř vše na pravici -- a to i velkou řádku oportunistických centristů.

Podmínkou pro kandidaturu samotnou do volby bylo získání 8.000 podpisů. Voleb se účastnilo podle odhadů asi polovina z členské základy strany. Copé měl silnou podporu právě mezi nimi, výzkumy veřejného mínění byly často složeny ze širšího okruhu členů a sympatizantů.

Podle agentury Ifop měl Fillon náskok na Copého 49 : 32 procentům.

Nedělník Journal du Dimanche oba kandidáty ale trochu zaskočil týden před volbou, když oznámil, že drtivý počet sympatizantů této strany si přeje, aby se v příštích prezidentských volbách v roce 2017 Sarkozy opět ucházel o prezidentský mandát. Ten počet vzrostl z 53 na 64 procenta.

Někteří vyslovují nahlas slova, která si dosud nechávali pro sebe, například Juppé se bojí, že by mohlo dojít k rozkolu a rozdělení strany na dvě. Fillonova část již přes nějaký čas dávala najevo zájem nabídnout spolupráci dvěma centristickým uskupením: Bayrouovu MoDem a Borloově UDI.

Výsledky definitivní lze očekávat nejpozději na konci dnešního dne.

Duch Nicolase Sarkozyho, který je stále neopominutelnou ikonou, se zkrátka vznášel nejen tuto neděli nad volbou nového šéfa strany, jež stále hledá svého nového vůdce.

A nejen vůdce, ale také směr.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 19.11. 2012