Ach, to české buranství...

16. 11. 2012

Kolikrát už z české kotliny zazněla překotná a hloupá reakce na signály z Bruselu, aniž by o nich někdo trochu přemýšlel, či si je aspoň pořádně přečetl. Kolik bouřlivých debat se třeba nedávno vedlo nad zákazem používání názvu "pomazánkové máslo" než se ukázalo, že o vznik celého sporu se přičinili Slováci, a snad už všem došlo, že urputně bránit "klamavý" název se jaksi nehodí. Přesto výjimečně zuřivý ryk z naší "prý demokratické" země zaznívá málem unisono právě nyní nad směrnicí o 40 procentním zastoupení žen ve vedení velkých firem. A opět na sebe prozrazujeme, jak daleko je v českých zemích od slov ke skutkům, čili že se nám i v tomto ohledu většinou jen "od huby práší", píše Karel Polanský.

Kdejaký argument, který je po ruce, se hodí k zuřivému odporu. Prý že se v době krize takovými hloupostmi mohou zabývat jen šílenci. Nevadí, že ti "bruselští blázni" myslí nato, jak za šest a více let dát větší šanci a lépe využít inteligenci a vysokoškolské vzdělání pomalu už větší poloviny obyvatelstva. Vždyť i u nás máme více než padesátiprocentní zastoupení vysokoškolaček. A snad lze doufat, že za šest a více let už padnou nudné patriarchální stereotypy, aby ruku v ruce s krizí hospodářskou mohla odejít i krize duševní. Není právě v tomto novém stupni soužití kus vize, která se nám v korupční současnosti někam vytratila?

Podle evropské komisařky Vivian Redingové je prosazení směrnice důvodem k oslavě, ale tábor českých politiků málem puká vzteky. I když by si mohli přečíst, že se věc týká jen velkých firem, jakých je v eurozóně jen pár tisíc a jde pouze o místa v dozorčích a správních radách.

Tedy spíš pomalá evoluce, než překotný zvrat. Cítí tedy současná "česká elita" ohrožení svých ekonomických "záhumenků", nebo jde jen o tradiční buranství? Souboj s ním možná nebude leckde v Evropě snadný, ale v naší kotlině to bezpochyby bude ještě pořádná rachota.

Genderová nerovnost ve společnosti
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 16.11. 2012