Tak, kdo je dement??

12. 11. 2012 / Josef Mezihorák

Když slyším z médií, že "koalice hladce protlačila návrhy vládních zákonů parlamentem", nevím, jestli ještě rozumím svému mateřskému jazyku. Proti komu protlačovali zákony, když proti prázdným lavicím hlasovala "demokraticky" ukázněná, narychlo slepená hlasovací mašinérie. Kdo měl v koalici jiný názor, toho nahradili ze střídačky, odstoupivším přislíbili kompenzace (přece se pravičák nenechá vytlačit od koryta zadarmo), a další hlasy si koupili u koaličních, nikým nevolených partnerů. Kdyby respektovali jen zrnka morálky, přiznali by volby za neplatné, projednávání zákonů vrátili zpět na startovní čáru a reagovali by na argumenty opozice.

Mezi slušnými lidmi se tato metoda získávání politické podpory nazývá korupcí, podle médií však jde o "protlačení zákonů parlamentem", jen nevím proti komu. A draze placené tzv. nezávislé instituce, pilíře demokracie, které by měly dbát na ústavnost, mlčí.

Pravicové "frakce", nazývající se demokratickými stranami, řídí se zásadou: "Náš byznys potřebuje talenty všeho druhu". "Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina".

Po protlačení zákonů proti vůli 80% občanů jim nebude vadit prohra ve volbách, své strany třeba i rozpustit, aby se mohli vyhnout odpovědnosti. Založí nové (stejné) strany pod jiným názvem. Formálně bude učiněno demokracii zadost -- a jede se dál, močálem černým kolem bílých skal".

Ještě před nedávnem se prosazování zákonů při neexistenci opozice označovalo jako totalita, vláda jedné strany. Strany v opozici jsou považovány jen za dekór dobrý k tomu, aby se mohlo tvrdit, že režim není totalitní, ale demokratický. "Přece nemůžeme připustit, aby se k moci dostala levice" -- a je to!

Nebo je to jinak?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 12.11. 2012