Stiglitz: Škrty vedou Evropu k "sebevraždě"

28. 4. 2012

"Neexistuje žádný úspěšný úsporný program v některé z větších zemí," řekl novinářům ve Vídni nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz. "Evropský přístup je určitě nejméně nadějný. Myslím, že Evropa směřuje k sebevraždě."

Politici evropské sedmadvacítky kvůli dluhové krizi uplatňují úsporná opatření s cílem ušetřit zhruba 450 miliard euro. Současně s tím zadlužení v eurozóně vloni vzrostlo nejvíce za dobu od zavedení jednotné měny, když si vlády musejí vypůjčovat na rostoucí deficity a finanční pomoc pro sousední země ochromené fiskální krizí.

Kdyby se šetřilo pouze v Řecku, evropské úřady by to podle Stiglitze mohly ignorovat. Avšak když se totéž děje v Británii nebo Francii, "je to jako společná úsporná opatření a ekonomické důsledky budou zoufalé."

I když si lídři eurozóny uvědomují, že samotné úspory nefungují a je třeba růst, neplynou z toho žádné další kroky a "to na čem se dohodli vloni v prosinci je recept zajišťující, že [euro] zemře," řekl Stiglitz.

"Problém je v tom, že s eurem jste oddělili vládu od centrální banky a tiskárny a vytvořili jste velký problém," přičemž "úspory kombinované s omezeními eura představují smrtící kombinaci."

Podle Stiglitze je v případě zachování úsporného programu pravděpodobné, že jádro eurozóny bude nakonec tvořeno pouze Německem a možná Nizozemskem a Finskem. Úspory povedou k politicky nepřijatelné vysoké nezaměstnanosti a zhoršení deficitů. Evropa "ničí lidský kapitál", produkuje "odcizené mladé lidi".

Evropští lídři by podle Stiglitze měli plně využít institucí jako Evropská investiční banka, zavést daně, které povedou ke zlepšení ekonomického výkonu, a používat vyvážené rozpočtové multiplikátory.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.4. 2012