Psi doštěkali, co karavana?

25. 4. 2012 / Milan Daniel

Václavské náměstí se vrátilo k normálnímu provozu, autobusy, které přivezly demonstranty, dávno dorazily na místa odkud vyjely, lidé se vrátili do práce, do svých domovů a hospod. Bude vše jako předtím? Bude české veřejnosti stačit, že odpustila páru a nadchla se z toho, v jakém že množství se v sobotu v Praze sešla?

Dá pánbůh, že ne.

Demonstrace byla významná ani ne tak pro množství lidí, kteří přišli protestovat, ale hlavně proto, že se konečně podařilo dát dohromady většinu nestranických občanských aktivistů, kteří deklarovali, že chtějí nadále postupovat společně.

V pátek si parlamentní většina tvořená tlustokožci, zadluženými prospěcháři a prostituty podle všech indicií potvrdí svůj "mandát". Ale již dnes, tj. ve středu, by se měly odbory a občanské iniciativy poradit o dalším postupu.

Nejde jen o svržení vlády. Jde samozřejmě i o to, kdo, respektive co ji nahradí. Sociální demokracie, předpokládaný vítěz voleb, se potýká s podobnými vnitřními problémy jako ODS. Na jedné straně je křídlo, které chce dělat otevřenou politiku, na druhé straně prospěcháři, pro něž je členství jen cestou k moci a prebendám. Těch druhých není málo. Dalším problémem jsou komunisté. S nimi? Nikdy!? Ano či ne?

Je tady ale ještě jedna a to zcela legitimní možnost -- občanské politické hnutí, o kterém na BL psal Josef Mrázek. Je s podivem, že za jeho podněty se zavřela voda, jakoby šlo o nějakou utopii. Jakoby politika šla dělat jen tehdy, může-li z ní aktivní subjekt očekávat osobní prospěch.

Ne, nejsme zvyklí na to, že by se aktivní občané z různých spolků dokázali sešikovat pod praporem prospěchu obce. Proč to ale neudělat v situaci, kdy se před poslaneckou sněmovnou rozdávají sáčky na zvracení? I na místních úrovních jsou přece odbory, spolky, sdružení. Je nějaký důvod k tomu, aby si jejich aktivisty vylepšovaly kandidátky politické strany, které potom znemožní jejich občanské renomé?

S myšlenkou obecně prospěšné, nestranické politiky přišla i Holešovská výzva. Na to, aby se občanské politické hnutí zformovalo do voleb, které se předpokládaly v červnu, nebyl čas -- a možná to byl i důvod pro to, proč se s jejich termínem tolik spěchalo. Nyní však čas je. Využijme ho k formulování toho, co chceme a za jakých podmínek to chceme.

Zformujme zdola občanskou alternativu k mocichtivým partajím. Požadujme současně i pojistku -- možnost odvolat politiky, pokud ztratí naši důvěru. A nedejme se přitom viklat laciným argumentem, že "by se nemohla prosazovat nepopulární opatření".

My občané přece nejsme pitomci.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.4. 2012