Co se to děje, že se nic neděje?

25. 4. 2012

Sobotní demonstrace na Václavském náměstí byla ohromným vítězstvím sjednoceného odporu proti nesmyslným opatřením vlády. Ale co dál? Co bude dál? Copak si žádná z iniciativ, které ji zorganizovaly neuvědomuje jaká moc se jim tím dostala do rukou v rámci celé společnosti? Jak mohou po svém sobotním úspěchu nechat nyní toto své první velké vítězství rozplynout, píše Jan Ponert.

Vláda je v kritické situaci a reálně jí hrozí zánik. Od pondělního rána je jasné, že požádá v pátek o vyslovení důvěry. Požádá o ni tedy 5 dní po ohromném úspěchu všech protivládních iniciativ. To je výsměch. A mezi všemi těmito iniciativami je ticho po pěšině. Nikdo nevyzývá k demonstraci, která by měla podpořit všechny poslance, kteří zvažují vyslovit vládě nedůvěru. Někdo by to ale udělat měl.

Dobrá udělám to tedy sám a je na všech iniciativách zda se k mé výzvě připojí, je na všech těch kteří byli v sobotu na Václavském náměstí, zda se připojí i oni a dojedou znovu do Prahy, aby tu demonstrovali za to, co myslí skutečně vážně. Kdy se znovu naskytne taková shoda okolností? Musíme ji využít! Jinak nebude naše snaha o změnu působit před celým světem věrohodně.

Přijďte tedy prosím všichni, kteří to myslíte vážně s požadavkem na demisi naší současné vlády a nedovolte jí prodlužovat své vládnutí. Já sám se nepovažuji za organizátora této akce a nebudu nikoho žádat o její povolení. To ať udělají ony protivládní iniciativy. Myslím, že se to podle zákona musí ohlašovat nejméně 3 dny předem. To mají nejvyšší čas. Podle mého mínění v demokratické společnosti není potřeba žádat o souhlas s možností vyjádřit svůj názor. Sdělte toto prosím i svým přátelům.

Podpořme mohutnou demonstrací poslance ve vyslovení nedůvěry vládě!

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.4. 2012