Mentorování odborů aneb obnova monopolu na politiku?

28. 4. 2012 / Vlasta Hábová

A tak už je to tu zase: "Odbory, odbory, moc si nevyskakujte! Plňte svou roli upouštění páry přetopeného kotle hněvu vyvlastňovaných zaměstnanců, aby nám, majetným, sloužili dle našich představ. Dovolujeme vám kritizovat jednotlivá opatření vlády, můžete dokonce předkládat své vlastní varianty jednotlivých opatření, za určitých okolností vám dovolíme ba i nějakou tu demonstraci či stávku zorganizovat, ale do politiky? Požadovat přímo demisi vlády? To tedy ne! Před branami parlamentní politiky se račte zastavit! Jinak vám předvedeme, kdo tady má právo zatrhnout vám tipec demokratickým přijetím příslušných zákonů! V moderní demokratické společnosti máte své místo, tak z něj nevylézejte!"

Totální krach ideologie "nepolitické politiky" našich demokratických hlasatelů vítězství pravdy a lásky? To už jsme my, starší, kdysi slyšeli: odbory mají nezastupitelnou funkci ve společnosti při kontrolách dodržování předpisů bezpečnosti práce, rozdělování poukazů na odborářské rekreace a organizování oslav, ale v politice? Na to jsou tady politické strany, a hlavně ta jedna, vládnoucí. Jenže tehdy, ta jedna vládnoucí, zajišťovala "aspoň" podmínky pro plnou zaměstnanost. Ale co dnes zajišťuje pro nemajetné lidi celá ta plejáda několika desítek politických stran? Včetně těch "levicových"?

A potom, pane Pehe, máme tu ještě jeden "menší" problém: všiml jste si, že nás polistopadový vývoj dost nevybíravě odstřihl od poměrů industriální, zaměstnanecké společnosti do jakéhosi meziprostoru, v němž už nemáme ani rozvinutý průmysl (a zprůmyslněné zemědělství a služby), ani rozvíjející se novou digitalizovanou výrobu? Že počet zaměstnanců, o které by odbory mohli pečovat, je vyvažován počtem nezaměstnaných a takových osob samostatně výdělečně činných, kteří balancují na hranicích chudoby? Má-li naše společnost zůstat i nadále demokratická a moderní, budeme muset modernizovat i své společenské instituce tak, aby sloužily všem jejím členům, nejen vyvlastňovatelům výsledků práce a životů jiných. A protože od politických stran, jejichž zájmům současný stav zřejmě vyhovuje, takovou modernizaci nemůžeme očekávat - jinak by přece nemohly dopustit, aby vývoj dospěl k tak závažné a všestranné "dluhové krizi" -- musí si občanská společnost poradit sama. Tak nám, "různým odnožím občanské společnosti", prosím nesahejte na odbory a jejich "kompetence", když jsme my, "odnože", zjistily, že odbory jsou vybaveny kompetentními odborníky, kteří nám v nových podmínkách všeobecné (ne)zaměstnanosti a zadlužování mohou pomoci zajistit prostor pro nezbytnou modernizaci společenských institucí tak, aby jejich činnost odpovídala skutečné "moderní demokratické společnosti".

Vláda, která přijímá systematická administrativní opatření k omezování demokratických práv lidí a jejich spolků, vláda, která přijímá systematická administrativní opatření k prohlubování majetkových rozdílů mezi občany, vláda s "bezpečnou" parlamentní většinou, která není schopná udržet ve vlastní  zemi výsledek práce svých občanů a místo toho je stále více zadlužuje -- určitě mezi instituce "moderní demokratické společnosti" nepatří. Proto, jak se sluší v nedemokratických systémech, musí i naše odbory plnit roli "politického hnutí", jako tomu bylo v dobách polské Solidarity. V moderní době jsou totiž kritéria demokratičnosti a nedemokratičnosti dána už nejen právy svobody slova a cestování, ale také právy sociálními a ekonomickými. Politická práva občanů by neměla být cenzována ani majetkově, ani institucionálně (jak je tomu v realitě dosud). Jinak na novou podobu totality nebudeme čekat dlouho.

Vytisknout