Co se to děje, že se nic neděje? II.

27. 4. 2012

A. Pane Prokope, děkuji za vaši reakci na výzvu k páteční demonstraci. Ta má podpořit všechny poslance k odvaze, aby vyslovili vládě v pátečním jednání sněmovny nedůvěru. Netýká se tedy jen odborové centrály, ale všech statečných a poctivých lidí této země, napsal Jan Ponert.

Kolikrát už v této zemi způsobili političtí přeběhlíci zvrat v neprospěch lidu. Stalo se to už nepsaným pravidlem? Naše společná sobotní demonstrace je varovala. A oni váhají. To je to oč nyní jde.

Lidé kolem Karolíny Peake dostávají strach připojit se k dalšímu podrazu. Proto dosud nezískala potřebnou podporu. Proto pan premiér Nečas neustále slevuje ze svých podmínek. Proto připouští už předčasné volby, i když vláda získá v hlasování důvěru, ale nebude mít tuto podporu jistou. Proto se dnes bojí i zveřejnit konečnou procentuální hranici podpory, po níž by nešel do nových voleb. Vládě teče do bot!

To je to o co běží v páteční demonstraci. Je to stejné jako když soupeři v ringu udělíte první tvrdou ránu, po které zakolísá a vy si řeknete, že mu další ránu dáte až za měsíc, až se z toho pěkně probere. Kdyby se stejně váhavě postupovalo v roce 1989, tak by vláda tak snadno nepadla. A pád té dnešní vlády je přeci cílem všech, kteří byli v sobotu na Václavském náměstí, i těch, kteří zatím nadávají jen doma nebo v hospodě a litují, že to neviděli na vlastní oči.

Proto musím znovu opakovat, že podpora sněmovny touto páteční demonstrací je nutná. I kdyby neměla mít úspěch a vláda nepadla, je nutná i pro všechny budoucí akce, které přijdou po ní.

***

B. Pane Polívko, vážím si vašeho názoru, který jste projevil nad mou snahou o povzbuzení lidí této země, aby se chopili svého práva na slušný život a aby zase jednou vzali svůj osud do svých rukou. Věřte mi, že o tom samém přemýšlím i já. Jen tu dnešní situaci vidím trošku jinak. Ale pohled na budoucnost máme, jak se zdá, společný.

Připadá mi, že stojíte před brodem přes řeku a místo toho, abyste si sundal kalhoty a vstoupil do té řeky, tak přemýšlíte co budete dělat až její tok překonáte. Klidně se přitom díváte, jak řeka stoupá a zaplavuje vám špičky bot, jak vám stoupá do pasu, až se v ní nakonec utopíte. Ty myšlenky, kterými se zabýváte, nemůžete řešit s lidmi, kteří jsou dnes u moci. A voda v té naší řece, před kterou všichni stojíme, stoupá velmi rychle. Už dokázala odplavit většinu majetku našeho státu a nyní chce strhnout do svého proudu i nás samotné -- stejně jako v Řecku. A to, i když se nám vláda snaží namluvit, že právě to zvyšování hladiny řeky nás ochrání před její povodní. Ochrání ty bohaté. Ale ne nás chudé. Věřte mi, že i já se snažím promýšlet co potom, abychom se neporvali sami mezi sebou, jako se tomu stává v každé banánové republice po svržení tyrana. Myslím si však, že bez jeho svržení se nedá jít dál, dopředu.

A když už mluvím o tom Řecku, vidím ho jako nový Mnichov. Jako takový řecký Mnichov. I je celá Evropa hodila přes palubu, aby si zachránila svou vlastní kůži, stejně jako tenkrát nás. A i v jejich případě to bude zbytečné. Vlády všech evropských zemí je předhodily globalizovanému kapitálu a ten si v Řecku prověřuje scénáře pro další země, které budou na řadě. Přitom zároveň bedlivě sleduje, jak na to ostatní země reagují a utahováním kohoutků pro jejich penězovody (například prostřednictvím ratingových agentur), i je nutí ke kolektivní ekonomické sebevraždě ve prospěch jich samých -- toho 1% privilegovaných. V tom všem s vámi souhlasím. Jen se snažím prosadit jiné pořadí. Napřed si uvolnit ruce a teprve potom začít jednat o třetí cestě. Diskuze je ale možná jen mezi sobě rovnými. A my jsme dnes v nerovném postavení, kdy nám vláda diktuje to, co jí nařizuje právě ten globalizovaný kapitál.

Tak a nyní k názoru pana Kesudise.

Asi se budete divit, ale i s vámi souhlasím. Ano vystoupil jsem, jak vy sám píšete, jako generál, který volá: Hrr na ně! A těší mě, že jste to správně pochopil.

Ano. Jsme ve válce. I když si to stále ještě nechceme přiznat. Již od prvních ekonomických balíčků, které měly pomoci řecké ekonomice a přitom jen znásobily její dluhy, je jasné, že jde o ekonomickou válku bohatých proti chudým.

Když budete něco dlužit vy jako soukromá osoba a nebudete moci splácet, tak vám nikdo další půjčku nedá. Řecko a ostatní státy je neustále dostávaly. Proč? Nebudete-li mít čím platit vy jako soukromá osoba, obstaví vám majetek. Ale jak chcete obstavit majetek nějakého zadluženého státu? To byste mu musel vyhlásit válku. A to, co se děje v Řecku, je takovou ekonomickou válkou. Přichází o své ostrovy, továrny, pole. Tento svět už prostě nemůže dál pokračovat stejným způsobem.

I vy sám se ptáte, co bude dál, po pádu této vlády. A podobně jako pan Polívka se i vy obáváte mocenského vakua, které po ní zůstane. Ale bez tohoto mocenského vakua ho není možné vyplnit něčím novým a smysluplnějším. Na rozdíl od pana Polívky, který má hlavně vážné obavy z budoucnosti celého světa, máte však vy obavy z nedostatku finančních prostředků pro zorganizování další podobné akce a z nedostatku času pro její organizaci.

Možná, že v době, kdy jste psal svůj příspěvek, vám uniklo, že Jaroslav Zavadil, šéf ČMKOS, prohlásil (podle sdělení Fuk, EuroZprávy.cz, Mediafax), že dopravní odboráři jsou připraveni na stávku a jsou schopni zastavit dopravu během několika hodin. Stejná slova podle tohoto pramene potvrdil i prezident Federace strojvůdců Jindřich Hlas. Podle stejného pramene se podobně vyjádřil i předseda OS DOSIA, pan Jan Rejský, který volá po "daleko masovější a hlavně odvážnější akci", protože jak uvádí pramen: Času není nazbyt vzhledem k tomu, že v pátek bude jednat poslanecká sněmovna o důvěře vládě. Její svržení chtějí odboráři podpořit i zasláním dopisů jednotlivým zákonodárcům, ve kterém je vyzývají ke svržení kabinetu premiéra Petra Nečase, protože jeho vláda nereagovala dostatečně na sobotní demonstraci. Tolik citát z tohoto pramene.

Ano. Volám "Hrr na ně", protože jsem to dosud neslyšel od žádného generála z těch, kteří tuto bitvu doposud vedli. Je to prostá výzva řadového vojáka, který se snaží uchránit dobyté pozice před dalšími bitvami. A spoléhám přitom - na rozdíl od vás - i na spontánnost lidí a ne jen na jejich organizovanost, která by jim řekla: Dnes v půl desáté přijďte, bude mela. Taková je totiž skutečná demokracie a svoboda. Ty nemusí být vždy a za všech okolností někým organizované. Někdy stačí i malý kamínek a strhne s sebou celou lavinu. Tak takový kamínek jsem zkusil hodit. Co pro to uděláte Vy?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.4. 2012