Hlasovat o důvěře a nevědět komu?

27. 4. 2012 / Luděk Prokop

Člověk se nestačí divit, jaké s námi ta pakáž hraje bago, skloňujíc slovo "odpovědnost" se zrůdnou lehkostí. Nevím kolik členů ODS přeběhlo do strany VV, aby později tuto stranu totálně rozložili, a když se dílo zdařilo, po novém zběhnutí založili s Karolinou platformovou odnož mateřské ODS.

Jeden z nich, nadmíru sebevědomý Martin Vacek, se veřejně, se suvérenní hloupostí v hyde parku ČT1 doznává, že přijal peníze. Pravda, rozhodnutí soudu o tom, že bezúročná půjčka je úplatkem, zatím pravomocné není. Nicméně, soudní rozhodnutí tu je. A když už se pan premiér po nepravomocném soudním rozhodnutí tolik štítil Víta Bárty a spolupráce s ním, měl by se stejně tak štítit i Martina Vacka. A když už ne po soudu s Vítem Bártou, tak určitě po sebevědomém vystoupení Martina Vacka v ČT1.

I když pan premiér má již po řadě jeho razantních, silných vyjádření a následných kotrmelcových obratech z ostudy kabát, aniž by mu to nějak viditelně vadilo, tak nyní, po vystoupení páně Vacka, by už měl své ostudně trapné premiérování zabalit. Na místo požadování důvěry, oznámit rezignaci a dohodnout se na předčasných volbách. Jednak by tím naplnil alespoň část svých velkohubých prohlášení a jednak by ušetřil ty poslance, co jsou naprosto nestydatě a bezostyšně rozhodnuti hlasovat pro důvěru, od dalšího stupňování všeobecného opovržení těmito poslanci.

Mimo jiné a závěrem. Je vůbec možné a právně v pořádku, dát hlasovat o důvěře vládě, která není kompletní? Pokud ano, pak musí být v totálním nepořádku, úpadku a chaosu celý náš slavný právní systém.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.4. 2012