Po celé Evropě sílí protestní hnutí proti vládním škrtům

28. 4. 2012

Jak sílí hospodářské problémy, etablované politické strany se ocitají pod tlakem od levicových a pravicových hnutí, míní deník Guardian.

Od protivládních radikálů angažujících se v nadcházejících volbách v Řecku až k protikorupčním aktivistům v Praze, od berlínských Pírátů až k francouzským populistům, kteří zaznamenali výrazné úspěchy ve francouzských prezidentských volbách, v Evropě je na vzestupu nová vlna protiestablishmentových stran, které ohrožují politické elity.

Jejich motivace se různí. Někteří tito aktivisté jsou levicoví, jiní pravicoví. Ale v mnoha případech protestují proti vládním škrtům a tento týden byly svrženy vlády v Holandsku a Rumunsku, protože občané protestovali proti vládním škrtům. Zřejmě padnou i vlády další.

Řecko

V Řecku, v zemi, kde vznikla evropská dluhová krize, se lidé připravují na všeobecné volby, v nichž zřejmě získají křesla v důsledku protestů proti škrtům extremistické strany. Analytikové očekávají, že výsledky voleb dne 6. května budou naprosto nepředpověditelné. Zřejmě vznikne nerozhodně strukturovaný parlament, v němž bude zastoupeno až 10 stran. V Řecku v důsledku toho vznikne ochromující nestabilita.

Francie

Z prvního kola francouzských prezidentských voleb vyplynulo, že voliči nedůvěřují globalizaci ani směřování evropského projektu. Marie Le Pen se umístila na třetím místě a získala 17,9 procent. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že 54 procent voličů Le Penové chcem aby Francie opustila Evropskou unii a 81 procent jejích voličů zastává názor, že globalizace má pro Francii záporné důsledky. Le Penová chce, aby Francie opustila euro.

Holandsko

V Holandsku tento týden tamější Strana svobody v podstatě sama zlikvidovala tamější středopravicovou menšinovou vládu. Tato strana, která je proti přistěhovalcům, proti euro a proti škrtům, prostě odešla z vládní koalice, protože odmítá vládní škrty. Volby se budou konat v září.

Irsko

V Irsku se bude 31. května konat referendum o fiskálním paktu. Podle průzkumů veřejného mínění existuje jen minimální většina na jeho podporu. Vítězství Francoise Hollanda v prezidentských volbách ve Francii by zřejmě oslabilo počet voličů pro fiskální pakt. Odpůrci tohoto paktu argumentují, že Hollandův program je v přímém rozporu s programem irských vládních škrtů.

Itálie

V Itálii se silně profiluje strana stárnoucího komika Giuseppe "Beppe" Grilla. 6. a 7. května v místních volbách zřejmě získá jeho protiestablishmentová strana Hnutí pěti hvězd až 7,5 procent hlasů. Grillo chytře využívá digitálních médií. Jeho blog zvolil Time magazine jako jeden z 25 nejlepších na světě. Grillo má na twitteru více než půl milionu stoupenců a na facebooku se jeho stránky "líbí" více než 800 000 lidem. Avšak kritikové považují Grilla za nebezpečného populistu. Jeho Hnutí pěti hvězd tvrdí, že má 200 000 stoupenců. Chce zavést určitou formu přímé demokracie.

Německo

V Německu je velmi úspěšná Pirátská strana, která má nyní podporu 13 procent voličů. Je to nyní třetí největší politická síla v Německu. Pirátská strana podporuje svobodu na internetu. Nemá příliš rozvinutý politický program, ale skutečnost, že i v zavedené demokracii, jako je Německo, může takovýto outsider najednou získat velkou podporu voličů, považují mnozí za alarmující.

Jinde

Vlády v České republice a v Rumunsku se octly pod ostrým tlakem zrušit škrty. V obou zemích nedávno protestovaly tisíce občanů, kteří požadují zrušení škrtů. Vláda v Bukurešti byla v pátek svržena. Opoziční strany jí vyjádřily nedůvěru.

Pravostředová vláda Petra Nečase v České republice je také pod velkým tlakem od protikorupčního hnutí. Tento tlak silně vzrostl, když došlo k rozštěpení údajně protikorupční strany Věci veřejné poté, co byl jeden z jejích šéfů odsouzen za úplatkářství.

V Rakousku sílí podpora pro okrajovou Stranu svobody, která zastává euroskeptické a protiimigrační názory.

V Polsku se pozornost zaměřuje na hnutí Palikot, liberální, protináboženské a populistické seskupení.

V Maďarsku se snaží hnutí Lehet ma a Politika (Politika může být jiná) zreformovat politický systém. Maďarští voliči jsou také přesvědčeni, že jejich političtí představitelé promarnili jejich důvěru.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.4. 2012