Kalouskův smích, čili Vzdejte se, nebo se vám nic nestane

26. 4. 2012 / Karel Dolejší

"...hrozí se dnes, a zítra sotva hlesne..."
Viktor Dyk

Na sobotní odborářské demonstraci se hrozilo generální stávkou, pokud vláda okamžitě neodstoupí. Krátce po akci už ovšem šéf odborů Zavadil přátelsky zaskočil na pivo s veřejným nepřítelem č. 1, ministrem financí Miroslavem Kalouskem - snad aby všichni účastníci ihned pochopili, že to s konfrontováním držitelů moci nebude zas tak horké. A dnes vešlo ve známost, že namísto avízovaného stupňování protestů proběhne v polovině května stávka v dopravě. Je tedy už nad slunce jasnější, že protesty proti nejméně oblíbené vládě v dějinách České republiky se víceméně ponesou ve znamení hesla: Vzdejte se, nebo se vám nic nestane!

Ti kdo už dlouho tvrdí, že odborářské protesty proti asociálním opatřením vlády představují pouze stínový box - jsou to protesty čistě kvůli zachování tváře odborových funkcionářů, kteří se nemohou vystavit obvinění, že proti demontáži sociálního státu neudělali vůbec nic - poukazují na fakt, že až dosud každý protest přichází vždy pozdě a má výhradně podobu upuštění páry z kotle lidové nespokojenosti, načež opětovně nadejde doba zdlouhavého handrkování a žádné výsledky se nedostaví. Udělá se bububu - a pak nepřijde nic. Nebo vlastně ano - pivo s Kalouskem. Na zdraví!

Vládu v pátek čeká hlasování o důvěře, nicméně odboráři u toho nebudou. Dávají přednost tomu scházet se daleko od vládních budov a v termínech, kdy se zrovna nic důležitého neřeší. Synchronizace s rozhodovacím procesem je nulová. Akce mají masopustní charakter a Zavadil vystupující v masce revolucionáře je dnes už pouze komická postava. Poté co se stalo zřejmým, že hrozby generální stávkou jsou jen blafákem, po němž střelba na branku nikdy nenásleduje, se česká mocenská jelita mohou opět plně soustředit na přeplácení poslanců. Nebýt toho, že výsledek hlasování nemůže být předem úplně jistý, Kalousek by se po svém geniálním tahu v podobě hospodského posezení se Zavadilem musel ve Strakovce smíchy potrhat.

Takže teď se teprve uvidí. Buď se většina obyvatelstva spokojí s občasnými folklórními slavnostmi a výlety do Prahy, nebo si najde jiné figury, které to s odporem vůči Nečasovu kabinetu myslí opravdu vážně. Mohou to být důslednější odboroví představitelé, anebo bohužel také extrémisté - prostě a jednoduše ti, kdo nepostrádají schopnost pochopit, že nelze někoho jen tak označit za veřejného škůdce a obratem s ním jít soukromě do hospody. Že se neustále hraje o věrohodnost, která rozhodně není zaručena a velmi snadno se vypaří. Že málokdo chce žít na divokém Východě, kde po nocích burácí Kalouskův smích, neb si ministr škrtů navzdory všemu a všem dělá vždycky přesně to, co si zamane...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 26.4. 2012