Vidí Bůh nepravost, kterou nevidí Vatikán?Asi sotva!

19. 12. 2011 / Jiří Baťa

Konkrétně: z celkového počtu 10,562 214 občanů ČR je: 1,185 989 věřících (11,2 %) ve čtyřech tradičních církvích, 9,094 776 občanů bez vztahu k církvím či k náboženským společnostem, nebo neuvedli žádný údaj (lze je tedy počítat mezi nevěřící), 281 449 občanů ČR se hlásí k jiné víře, náboženským společnostem či různým sektám a vyznáním.

V souvislosti s restitucemi církevního majetku a finančními částkami, které s tímto aktem souvisejí je více než nabíledni položit si otázku, proč více jak 9 milionů občanů ČR, kteří jsou bez vyznání, nebo nemají žádný vztah k náboženství či víře (notabene římskokatolické), se má finančně podílet na restituovaném církevním majetku s dlouholetými, z náboženského pohledu "nemravnými" splátkami desítek miliard korun českých v rámci vyrovnání státu s církví!

Jakkoliv snad v minulosti byl poměr věřících a nevěřících více vyrovnaný, nikdy nebylo dosaženo takového poměru, aby bylo možno po všech občanech říci, že jsou k církvi nějak vázáni, a že tedy k ní mají nějaký osobní vztah, notabene povinnost se podílet na finančním vyrovnání formou splátek církvi.

Jiná otázka je, zda majetek určený k navrácení, který byl církvi údajně zabaven či ukraden v několikaletých etapách, skutečně církvi patří. Je mnoho dokumentů z historie, které svědčí o pochybném "nabytí majetku" církví (římskokatolickou, jež měla nadvládu nad všemi ostatním), počínaje zabavení církevního majetku císařem Josefem II., o různých domáhání se církve k majetku po r. 1918, po skončení II. světové války atd., přesto je církev natolik až neuvěřitelně nemorální (neřku-li drzá), že chce vrátit majetky a statky, které získala nikoliv koupí, ale mnohdy násilnou cestou zbrocenou krví a životy věřících, potažmo nevěřících.

Církev celé věky od věřících (ne)dobrovolně vybírala desátky a jiné příspěvky za sliby, že všechno jim vynahradí Pán Bůh. U toho také zůstalo, takže největším světovým dlužníkem je sám Pán Bůh. Ale kde ho hledat a chtít po něm splacení dluhů?!

Svědčí to o tom, že všechna Boží přikázání jsou jen vějičkou, na kterou církev vábí své lidské ovečky, aby navštěvovali bohoslužby a do zvonečku přihodily nějaký ten peníz pro vylepšení bídného života hlasatelů pravdy Boží ve Vatikánu (či jinde)!

Miliony lidí na celém světě dnes a denně takto podporují církev (nemluvě o sponzorech), která zřejmě nikdy nebude mít dost, přesto miliony lidí platí cesty a slavnosti při návštěvách papeže v různých zemích, nikoliv z církevních, ale z peněz daňových poplatníků, z velké části nevěřících! A církev žehná vojákům, kteří jdou zabíjet své bližní (jedno z desater: nezabiješ!), žehná válkám ve jménu Božím a jako odpuštění se prý modlí za mrtvé.

Na nemocné a umírající děti v různých zemí Afriky a jinde se konají sbírky, pomáhají Nadace atd. Jak se na tom podílí všemocná církev v čele se svým Bohem? Co nárůst pedofilie mezi kněžími? Ty také budou nevěřící kdysi odškodňovat po návratu z vězení (pokud se tam vůbec dostanou, při nich přece stojí Bůh). Na otázku snad není ani nutné odpovídat. No není to přímo ukázkově Boží přístup církve ke svým věřícím ovečkám?

Ale zpět k majetku církve. Otázka majetku církve, resp. jeho vlastnictví, nikdy nebyla legálně prokázána doložením příslušných dokumentů. Církev si tak činí nárok na majetek ad hoc! Nelze proto než souhlasit s místopředsedkyní vlády K. Peakovou, aby byla provedena inventarizace požadovaného majetku k navrácení církvi. Je až s podivem, že byla odsouhlasena restituce církevního majetku, aniž byla provedena jeho inventarizace, což zase nelibě páchne nějakou politickou alotrií, alias korupcí zvláště, když je podle Karla Štíchy, ekonoma pražského arcibiskupství a předsedy církevní komise, prý současný návrh dostatečně kontrolovatelný.

"Představa, jak ministři sedí, před sebou mají 80 metrů papírů A4, procházejí seznamy a z patra uvažují, zda to je či není k vydání, je absurdní," řekl Karel Štícha. Proč má představu, že by nad papíry A4 seděli zrovna ministři, sice nechápu, zato chápu snahu bagatelizovat samu podstatu inventarizace. Pokud by současná verze návrhu zákona neprošla, církve zváží soudní cestu, dodal. (Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/peake-chce-inventarizovat-majetek-urceny-k-navraceni-cirkvim-ptt-/domaci.aspx?c=A111212_082720_domaci_jj).

Představa pana Štíchy je asi taková, že co bylo řečeno (ale jen řečeno), by mělo platit! Zajisté si je vědom, že při eventuální inventuře by se mnohé mohlo změnit v jejich (církve) neprospěch. Jeden z diskutérů k tomuto tématu poznamenal:

"Domníval jsem se, že onen mnohamiliardový, druhdy ukradený, majetek církve byl již zmapován, popsán a položkově inventarizován. Teď se mě zdá, že nic takového neexistuje, pouze seznam vzniklý v diskuzích "to vám dáme, to vám nedáme", eventuelně "to bychom chtěli, to nám přece musíte dát".

Takže: Co by bylo tak špatného na tom, když by se předávala fara v Horní Dolní sestávající z nemovitosti odpovídající přiměřeně stáří XY,   s hospodářským pozemkem parcelní číslo XY,  s lesním pozemkem parcel.číslo YX.... včetně..a,b,c,...    že by to nikde nebylo přesně ve smlouvě(dohodě) popsáno ? Nebo církev, jakákoliv, je zas tak něco extra mezi nebem a zemí?" (zdroj:http://zpravy.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A111212_082720_domaci_jj).

Myslím, že tím výstižně vystihl stav připravené restituce i důvodný spěch některých politiků na urychlenou realizaci restitucí.

Co dodat. Snad jen znovu připomenout neoprávněnost vydávání (navrácení) církevního (zpochybněného vlastnictví) majetku, notabene finanční vyrovnání, na kterém se má podílet 90 % nevěřících občanů ČR ze svých daní! Tato skutečnost je politikům zcela lhostejná a i v tomto případě se lze do jisté míry domnívat, že takto schválenou restituci nedělají jen v dobré víře, že činí dobře a spravedlivě, ale že i z ryze politicky pojatého rozhodnutí budou mít nějaký ten desátek k dobru!

(Příkladný postoj vládou vyhlášenému boji proti korupci!) Požadavky jak k provedení inventarizace předpokládaného majetku církvi, stejně jako k této záležitosti od komunistů požadované referendum a nesouhlas převážné části občanů ČR s financováním splátek z jejich peněz jsou zcela oprávněné. Politici a vláda jsou však nejspíše jiného mínění a jdou občanům vstříc tím, že na ně, jako vždy, drze a arogantně vypláznou jazyk! Jak jinak, vždyť si je většina občanů zvolila, aby hájili jejich zájmy. Nebo ne?

Lze jen doufat, že se tento loupežnický akt a legální okrádání občanů ještě nějak změní či zvrátí. Jen aby!

Vytisknout