Pravda a propaganda o izraelsko-palestinském konfliktu v Kotrbově podání

5. 10. 2011 / Daniel Veselý

Chtěl bych ještě napsat něco o autorech, o nichž Kotrba pravděpodobně neslyšel. Amira Hass je rodilá Izraelka žijící od roku 1997 v Ramalláhu na Západním břehu. Tato reportérka již déle než dvacet Turečkových let publikuje v nejstarším izraelském deníku Haaretz. Jako korespondentka tohoto listu strávila tři roky v Gaze. O konfliktu napsala několik knih. Jonathan Cook trvale žije v Nazaretu. Před lety odešel z pozice blízkovýchodního korespondenta Guardianu právě kvůli onomu bias, o němž píše Kotrba, a není tedy vázán žádnou "objektivitou" vůči svému zaměstnavateli. Pracuje na volné noze a píše úspěšné knihy k tématu. A to jsem uvedl jen tři případy, možná se mohu namátkou ještě zmínit o izraelském politologovi Neve Gordonovi, který přednáší na Ben Gurionově univerzitě v Negevu. Gordon v průběhu izraelského útoku na Gazu poskytl interview z krytu, kde se schovával se svou rodinou, neboť jeho město bylo ostřelováno raketami Hamasu z Pásma, a přesto nadále zůstává nesmlouvavým kritikem izraelské okupace. Tyto a další osobnosti mají v kritických kruzích na Západě své renomé, přednášejí na prestižních univerzitách apod. Přijde mi typicky malé a čecháčkovské postavit vedle sebe Turečka a Fiska coby rovnocenné autority ohledně této problematiky, nemohu si tady pomoci.

Z Kotrbova textu nemohu nenabýt dojmu (a z drtivé většiny textů a debat na toto téma u nás), že diskuse o izraelsko-palestinském konfliktu v české, líně se táhnoucí kocourkovské realitě je na úrovni doby ledové -- zvlášť budeme-li brát za autoritu někoho, kdo pracuje pro zpátečnický Český rozhlas, tedy alespoň co se diskutovaného tématu týče. Vzpomeňme si třeba na ostudné grilování amerického historika Normana Finkelsteina moderátorem ČT Veselovským, jež plně obnažilo naprostou impotenci českého mainstreamu a neschopnost se vypořádat s kritickým a uznávaným hlasem, jenž si dovolil zabrousit mimo umanutě vykolíkovanou trať českého diskurzu ohledně izraelsko- palestinské otázky.

Kotrbův názor, že je mediálnímu příjemci třeba pouze poskytovat informace, aby si je sám utřídil, protože "povinností reportéra je být neutrální a nezaujatý", vždy ale platit nemůže. To by tito mediální pracovníci museli být z příslovečného křemene a snad i bez srdce, pokud by byli svědky všech těch hrůz, které drtivě způsobuje agresor. Kotrba pokračuje, že reportérovou povinností je "nemít zhodnocené strany. Nehodnotit. Popsat. Hodnocení je na čtenáři. Vše ostatní je propaganda. Je to kruté, cynické, ale nutné." Nevím, zda by takový postoj Štěpán Kotrba byl schopen zastávat, kdyby žil léta v Gaze jako zmiňovaná reportérka Amira Hass.

Navíc sám Tureček rozhodně není "neutrální a nezaujatý" komentátor a coby zahraniční zpravodaj dle mého rozhodně nic "nedekontextualizuje ani nerekontextualizuje" - rovněž není imunní tváří v tvář intenzivní propagandě. Ani Tureček se nevyhýbá onomu bias pana Kotrby, který se tak chytil do vlastní pasti, když vyzvedává Turečkovu "neutrálnost a nezaujatost," přestože je schopen napsat toto: "Palestinci a jejich příznivci si však také vyzobávají, co chtějí. Láká je třeba vidina, že by mohli posílat domnělé zločiny izraelské armády (sic! -- pozn. aut.) a židovských osadníků k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Už méně Palestinci mluví o tom, že před stejným soudem by pak mohli stanout také jejich lidé... Je to tedy pořádný guláš. Fandit v něm se střízlivou myslí některé ze stran snad ani nemůže být možné.".  

Ač se Tureček lacinými fígly snaží zastřít svůj soukromý bias, moc mu to nejde. Snaží se vytvářet jakýsi balanc, ale mezi řádky i mimo ně dokáže z úst vypustit skutečnou perlu. Tureček píše o "domnělých zločinech izraelské armády", jako by nebyly dopodrobna zdokumentovány. Vždyť existuje řada záznamů, snímků, fotografická dokumentace či výpovědi očitých svědků včetně svědectví izraelských vojáků. Nebo měl snad básník svůj den a já nepochopil jeho žertík?

A co ona pravda? Kotrba napsal: "Bez vítězství v první válce by nebyl Izrael. Bez bojů v těch dalších by nebylo dnes o čem psát a o čem řečnit v OSN." Opět skvoucí bias. Válku proti domorodému obyvatelstvu v Palestině vyhlásili sionisté už na konci roku 1947. Poté co byl v polovině května 1948 založen stát Izrael, sionisté za sebou měli etnickou čistku 300 000 palestinských Arabů, desítky zničených vesnic, městských částí a osad; vojenské a polovojenské jednotky způsobily několik masakrů, nejznámější z nich se odehrál v Deir Yassin atd. Nebylo toto snad vyhlášení totální války? Ony následující Izraelem vedené války byly čistě expanzivní a dobyvačné, nikoliv obranné -- s výjimkou jomkipurské války. Nemám samozřejmě monopol na pravdu, jen se domnívám, že pravdu nemá agresor a jeho mocný patron.

Vytisknout