Ivana Mazánková: Záškoláctví jsme téměř odstranili

19. 8. 2011 / Pavel Pečínka

Ivana Mazánková na brněnské Základní a mateřské škole Merhautova učí český jazyk. Kromě toho vyučuje češtinu a němčinu na Střední odborné škole managementu a práva Emila Ščuky. Na obou školách pracuje zároveň jako výchovná poradkyně. Zajímaly nás její zkušenosti jednak na této škole celkově, jednak se státními maturitami.

Mohla byste přiblížit, jak dlouho a na jakých školách jste se věnovala výuce romských žáků?
Na Základní a mateřské škole Merhautova učím od roku 1991, celých 20 let na budově Vranovská. Na Střední odborné škole managementu a práva Kolín, tedy na její pobočce v Brně učím od roku 2007, od té doby, kdy byla tato pobočka přestěhována na budovu Vranovská.

Daly by se vyjmenovat hlavní problémy a odlišnosti těchto kolektivů od "většinových" tříd?
Vzhledem k tomu, že už dlouhou dobu učím romské žáky, nedokážu je objektivně porovnat s "většinovými" třídami. Zpočátku byly problémy s docházkou, neomluvenou absencí a nedostatečnou přípravou do školy. Neomluvenou absenci se nám podařilo dobrou spoluprácí s rodiči, kurátory a v některých případech i s policií téměř odstranit. Co se týká přípravy do školy, i ta se ve většině případů zlepšila. Ve třídách je menší počet žáků, učitelé se jim mohou věnovat individuálně, a proto žáci nemusí věnovat tolik času přípravě na vyučování doma.

Mají olašští Romové a jejich děti v souvislosti se školní docházkou ještě nějaká specifika na rozdíl od ostatních Romů?
V olašských rodinách se mluví převážně romsky, proto mají děti větší problémy s českým i cizím jazykem. Ani rodiče jim nemohou s přípravou do školy pomoci, i u nich je patrný omezený jazykový kód. Další problém plyne ze vztahu olašských Romů ke vzdělávání dívek. Většinou se musí starat o mladší sourozence a o domácnost.

Pozorujete na vašich pedagogických působištích nějaký vývoj v čase? Zájem žáků, rodičů, záškoláctví, ukončenost docházky, úspěšnost, zaměstnatelnost, souvislost s hospodářskou krizí - myslím tím kladné i záporné ukazatele...
Vývoj v čase se netýká pouze romských žáků, ale podle mého názoru všech žáků a studentů. Zájem o vzdělání je ve většině případů menší, vzdělání stále ještě není na předním místě žebříčku hodnot. Co se týká rodičů, jejich zájem o školu je stále stejný, téměř nulový. Na třídních schůzkách bývají učitelé často v početní převaze. Jak jsem už uvedla, záškoláctví se nám podařilo téměř vymýtit. Stejně se nám podařilo zlepšit i ukončenost docházky. Většina žáků absolvuje 9. ročník, pouze několik žáků končí povinnou školní docházku v 8. ročníku, výjimečně v 7. ročníku. Většina žáků je přijata i na střední školu, resp. střední odborné učiliště. Problém spočívá v tom, že mnoho žáků ani nenastoupí, popř. střední vzdělání nedokončí. Problém se získáním práce se týká celé společnosti, u Romů je o poznání horší.

O škole Emila Ščuky jsme už delší dobu nepsali, mohla byste nějak zmapovat poslední vývoj tam?
Na této střední škole proběhla již tři kola maturit. Ve školním roce 2008-2009 maturovali absolventi dálkového studia, všichni úspěšně. V loňském školním roce maturovali první absolventi denního studia, ze 16 úspěšně 15. Dva studenti pokračovali ve studiu na vysoké škole. Pokud vím, studium ale přerušili. V letošním školním roce v souvislosti se státními maturitami půjdou někteří studenti až na podzimní termín, nechali si více času na přípravu.

Zatím absolvovalo 15 žáků denního i dálkového studia, kteří získali maturitní vysvědčení.

Jde stále o "romskou" školu nebo v ní už přibývá neromských zájemců?
V denním studiu zpočátku převažovali romští žáci, ale postupem času se zvýšil i počet žáků neromských. O dálkové studium mají velký zájem lidé z majoritní společnosti, je jich více než romských. Jedná o soukromou školu, kde se platí školné, proto si Romové nemohou studium z důvodu nedostatku financí dovolit.

Z čeho všeho sestává maturitní zkouška a jaká je  úspěšnost? Dochází k opakování u některých lidí, u jak velké části asi?
Maturitní zkouška, tedy letošní státní, sestává ze společné části - český jazyk a literatura a cizí jazyk nebo matematika. Dále obsahuje profilovou část, která je v kompetenci školy. V našem případě se jedná o praktickou zkoušku ze sociální politiky a sociální péče a ústní zkoušky z práva a veřejné správy a ze sociální politiky a péče.

Jaký je váš názor na státní maturity?
Moje pocity jsou smíšené, uvidíme příští rok. Letos bylo všechno nové a často jsme tápali, abychom vše splnili tak, jak mělo být.

Co by potřebovala škola Emila Ščuky do budoucna, jaký na ní očekáváte vývoj?
Žákům této školy by pomohl zvýšený zájem neziskových, popř. romských organizací, které by jim nabídly pomoc při doučování nebo při umístění absolventů.

Vychází v Romano hangos 8-9/2011ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 19.8. 2011