Historici tvrdí, že Japonsko nekapitulovalo kvůli Hirošimě

18. 8. 2011

V šedesátých letech pak vznikla interpretace, podle níž se Japonsko už stejně chystalo vzdát a bombardování Hirošimy bylo zbytečné - že to Truman schválil hlavně proto, aby zastrašil svou novou zbraní Sovětský svaz.

Hasegawa, který se narodil v Japonsku a vyučuje v USA od r. 1990, a který umí anglicky, japonsky a rusky, odmítá tradiční i tuto revizionistickou pozici. Podle důkazů, které objevil, nebylo Japonsko připraveno vzdát se před Hirošimou, jak argumentovali revizionisté, ani se nebylo ochotno vzdát po útocích atomovou bombou, jak to tvrdili vždycky tradicionalisté. Kapitulaci Japonska podle něho způsobilo, že Sovětský svaz několik dní po Hirošimě vyhlásil Japonsku válku.

Hasegawa a další historikové ukazují, že šéfové japonského státu byli velmi dobře informovaní o vojenských schopnostech Japonska na konci druhé světové války. Usilovali nikoliv o to válku ukončit, ale chtěli najít způsob jak ji ukončit, aby si Japonsko mohlo udržet své rozsáhlé zahraniční državy, aby se vyhnulo procesům s válečnými zločinci a aby si uchovalo imperiální systém. Japonsko bylo v srpnu 1945 stále ještě schopno uštědřit každé invazní armádě těžké ztráty a doufalo, že přesvědčí Sovětský svaz, který byl v Tichomoří stále ještě neutrální mocností, aby vyjednal dohodu s Američany. Stalin, domnívali se, by mohl vyjednat příznivé podmínky oplátkou za to, že dostane další území v Asii. Nebylo to úplně pravděpodobné, ale strategicky to dávalo smysl.

Po shození bomb na Hirošimu reagovalo japonské vedení znepokojeně, avšak nikoliv v panice. 7. srpna poslal japonský ministr zahraničí Shigenori Togo naléhavý šifrovaný telegram svému velvyslanci v Moskvě a požadoval od něho, aby naléhal na Rusy, aby reagovali na japonskou žádost o vyjednávání s Američany. Shození atomové bomby na Hirošimu učinilo tento plán urgentnější, ale plán zůstával stejný.

Jenže téhož dne večer došlo k něčemu, co japonské plány změnilo. Sovětský svaz vyhlásil válku Japonsku a zahájil široký překvapivý útok na Japonsko v Mandžusku. V té chvíli byla japonská strategie v troskách. Bylo najednou zjevné, že Stalin nebude naléhat na Američany, aby Japonsku dali příznivé podmínky. A vojenská pozice byla ještě nebezpečnější - bylo obtížné si představit, že by sovětští komunisté, kdyby okupovali Japonsko, dovolili, aby japonský imperiální systém dál existoval. Bylo lepší se vzdát Washingtonu než Moskvě.

15. srpna Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo.

Jak je možné, že japonské vládě nevadily desetitisíce mrtvých v Hirošimě a v Nagasaki? Japonskému vedení civilní oběti skutečně nevadily. Atomová bomba nebyla pro Japonsko takovou tragedií, jak si to Američané vždycky představovali. Začátkem března shodilo několik stovek amerických bombardérů zápalné bomby na Tokio. Ve vzniklé ohňové bouři zřejmě zahynulo víc lidí než v Hirošimě a v Nagasaski. Lidé se uvařili zaživa v kanálech. Fotografie zničeného Tokia a Hirošimy jsou stejné.

Více než 60 japonských měst bylo téměř úplně zničeno v době, kdy došlo k útoku na Hirošimu. Ve třech týdnech před Hirošimou bylo tvrdě bombardováno 25 japonských měst.

Představa, že svržení atomové bomby na Hirošimu bylo rozhodující událostí, která ukončila druhou světovou válku, není doložena fakty.

Jestliže svržení atomové bomby nepřinutilo Japonce, aby se vzdali, možná není jaderný deterent tak silný, jak si myslíme. Historikové poukazují na to, že zničení velkých měst, ať už jakoukoliv metodou, si nedokáže vynutit kapitulaci. To, že spojenci vyvolali ohňovou bouři v Drážďanech v únoru 1945, usmrtilo mnoho lidí, ale Němci nekapitulovali. Dlouhodobé bombardování Londýna nepřimělo Churchilla, aby se vzdal. A je téměř nepředstavitelné, že by bomba, která by detonovala na americké půdě a zničila velké město, přivedla Američany ke kapitulaci.

Jestliže zabíjení velkého množství civilistů nemá vojenský dopad, ptá se historik Wilson, jaký má smysl mít jaderné zbraně? Víme, že jsou nebezpečné. Jestliže nejsou strategicky efektivní, pak nejsou jaderné zbraně vojenským trumfem, ale jen časovanou bombou, která nás ohrožuje.

Když Hasegawa v Japonsku vyrůstal, pociťoval hněv vůči japonské vládě, že způsobila, aby bylo japonské obyvatelstvo postiženo druhou světovou válkou. Později, když pracoval jako vědec v Americe, přiznal, že shození atomových bomb na Japonsko bylo nutné pro ukončení druhé světové války. Dnes považuje shození atomových bomb na Japonsko - i bombardování Tokia zápalnými bombami - za americké válečné zločiny. Avšak jsou to zločiny, za něž by se Amerika neměla omluvit, dokud se Japonsko neomluví za válečné zločiny, které spáchalo samo. Dodnes nejsou ani Američané ani Japonci schopni tyto zločiny přiznat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout