Černočerný scénář

23. 2. 2011 / Jan Kadubec

Už dnes můžeme s velkou pravděpodobností tvrdit, že euroatlantické civilizaci se to nezdaří a během několika desetiletí zanikne. Vládnoucí elity naší tzv. civilizace bílého muže dělají vše pro to, aby úpadek a kolaps nastal co nejdříve. Obyvatelstvo na to zděšeně hledí a jako zhypnotizované není schopno žádné akce. Už dnes jsou příznaky, že se dostáváme do situace, jaká panovala v 5. až 11. století, kdy Evropa byla snad nejchudší a nejubožejší krajinou světa. Cožpak vládnoucí "elity" si to neuvědomují? Nebo to ví, a přesto v destrukci vesele, s chutí a nevýslovným nadšením pokračují? Nenacházím v tom jejich činění žádný smysl. Nechce se mi věřit, že by jejich cílem byl zánik naší euroatlantické civilizace, i když - kdoví?

Jak probíhá takový pozvolný a docela nenápadný úpadek a zánik, v tomto případě konec antické Říše římské, popisuje Egon Bondy přibližně takto: Během tří čtyř generací zmizely městské veřejné lázně, přestalo se hrát divadlo (křesťanská církev tomu silně napomáhala), veřejná knihovna přestala fungovat, školy se nějak vypařily, lékařská péče se také ztratila, a další generace už neměly ponětí o tom, co je to gramotnost a hygiena. V kašnách na náměstí přestala téct voda a nikdo neměl snahu opravovat akvadukt. Úředníci nedostávali instrukce z ústředí a město vlastně nikdo neřídil. Státní administrativa se rozpadla a o existenci nějakých právních normativů nikdo neměl ani potuchy. Kdo mohl, odstěhoval se na svůj venkovský statek.

A Evropa se ponořila na půl tisíciletí do tmy a chaosu. Lidi si zvykli a přizpůsobili se novým poměrům. O nedávné minulosti jim neměl kdo vyprávět, a když nějaký prastarý kmet začal vzpomínat, byly to pro posluchače neskutečné bajky a fantasie pomateného starce. Nikdo to nebral už vážně. Když takový kmet řekl k mladým, že by jim třeba i něco přečetl, reakce mladých byla: ále, vymýšlí si, má velkou fantasii, je to cvok, už se mu to v hlavě popletlo, jakpak by uměl číst, když to nikdo z nás neumí, a co to vlastně je, to čtení? A to římská říše nepadla pod náporem barbarů, ba ani vlivem křesťanské církve, nýbrž právě nenasytnou chamtivostí vládnoucí třídy, to byla ta hlavní příčina pádu.

U nás dnes to jde rychleji, během jedné generace proběhlo v podstatě totéž.

Neuvěřitelné zbídačování obyvatelstva (pak že Marx neměl pravdu) a obrovské bohatnutí uzoučké vrstvy oligarchů pokračuje neuvěřitelným tempem. Ty tzv. elity kradou a loupí a vůbec porušují všech deset přikázání židovsko křesťanského Desatera. Od prvního přikázání do posledního desátého vzývají naprostý opak. Příkaz, že v jednoho boha věřiti budeš, nahradili novým příkazem - zlatému teleti se klaněti budeš. Nepokradeš, nahradili novým ideálem, že totiž krádež a loupež je to nejčestnější zaměstnání a je to povinnost a čestný úkol elity - to je úkol nás nadlidí. Nabývat bohatství prací je znakem idiotismu a charakteristickým znakem podlidí. Získaný lup je potřebné okatě ukazovat na veřejnosti jako doklad schopnosti a úspěšnosti. Loupení je počestné zaměstnání, to je ta dnešní ryzí pravda. Dokonce se pořádají soutěže v tom, kdo naloupil více. Chlubí se tím - ono čím větší lup, tím větší schopnosti. Potvrdilo to i naše kníže (a že těch knížat už u nás dnes máme neúrekom, že se člověk málem nevyzná, který je který) v Radiožurnálu, kdy jako bodrý vesničan pronesl přibližně takovéhle věty: Ale ano, moji předkové byli lapkové, ale to tehdy bylo normální. Rodový majetek, který nashromáždili, spravujeme my potomci ku poctě a chvále Boha a ku slávě a prospěchu našeho rozvětveného rodu. Redaktorku ani nenapadlo zeptat se vznešeného modrokrevníka, co na to říkali ti oloupení, tak byla tím majestátem okouzlena.

Tito gauneři a zločinci, duševně nemocní psychopati, dementi a úchylové převrátili základ naší židovsko křesťanské civilizace v naprostý opak. Jsou zcela nezpůsobilí k řízení státu, ba vůbec i k řízení nějakého podniku, neschopní k jakkoliv řídící funkci, neboť ji dokáží pouze zneužít ve svůj prospěch. Zločinci v bankách a na burze hrají ruletu s penězi, které nejsou jejich, jsou to naše peníze, peníze pracujících, které jsme jim nesvěřili k takovým hrátkám. Kdo má ale největší zisky? Hazardní hráči? Kdepak! Ti jenom paběrkují. Největší zisky mají majitelé kasina! Nebo takoví rentiéři a restituenti - k čemu jsou? Čím je tato zahálčivá třída společnosti prospěšná? Jsou naprosto zbyteční, neproduktivní, žádnou společnosti prospěšnou úlohu neplní, akorát zavazejí a brání rozvoji, tedy vlastně škodí. Tyto trubce je potřeba vyhnat z úlu.

Z peněz obyvatel vlády zachraňují tzv. krachující banky, aby je zase už vyléčené, vrátily do soukromých rukou těm, kteří je přivedli ke krachu. Je to dvojitá loupež, neboť každý krach, bankrot apod. je jenom maskovací slovo pro loupež, někdo přece tu banku nejdříve musel vytunelovat či vyloupit, aby krachla, aby se dostala do bankrotu, aby ji zase zdravou zadarmo dostal. Je to tedy dvojitá loupež peněz obyvatel.

Že kapitalismus je nutné regulovat a udržovat jaksi v mezích, je známo odedávna, dávno a dávno před Marxem. Ví se a vědělo se i před více než dvěma sty lety, že centrální banka musí být pod dohledem a kontrolou státu. Volná ruka trhu je blahodárná, zajisté, ale musí být pod dohledem a přísnou pěstí státu-vlády! Zajisté ostatní banky mohou být soukromé, ať si mohou konkurovat, to jo. Jakmile vznikne monopol, kartel... okamžitě by měl nastoupit stát a určovat ceny centrálně až do té doby, než monopol či kartel zanikne a až vznikne zdravá konkurence. Právě bankéři a monopolisté si svým obrovským finančním vlivem zajistili, aby se stát do nich nepletl, aby silná pěst státu byla naprosto nefunkční. No a penězi zkorumpované vlády se ani v nejmenším nepokusily odporovat. Kdo by odolal mámení peněz, že? To ovšem logicky vedlo a vede k dnešním koncům. A náprava v našich euroamerických poměrech není reálná - ty směšně komické návrhy Merkelové a Sarkozyho na jakousi minimální regulaci bank jsou k zasmání a nikdy realizovány nebudou. Na živnostníčky a malopodnikatele jsou připraveny registrační pokladny, aby zdanění neunikla ani korunka, ani myšička. Po velkopodnikatelích nikdo žádnou registrační pokladnu nechce a nepožaduje, proto miliardové zisky nelze nižádným způsobem zdanit.

Jaképak lobování poslanců v Parlamentu? To je přece jasný trestný čin, kdy podplácením poslanců získává výhodu určitá finančně zdatná skupina na úkor většiny, což je očividně zločinný postup. U nás je lobbyismus zákonem dovolený! Nač jsou potom volení zástupci lidu - poslanci? To mohou Parlament rovnou obsadit a zasednout k tvoření zákonů zástupci oněch finančně podnikatelských skupin - nač volby? Je to výsměch voličům. Kdo odolá lákavému finančnímu daru? Může být jakkoliv čestný a morálně na výši, ale kdo by odmítl nějaký ten miliónek za zvednutí ruky při hlasování? Já si nejsem tak zcela jistý, zda bych odolal.

Dnešní antimonopolní úřady jsou jakési humoristicko dadaistické instituce, které předvádí divadelní absurdní kusy - parodie na právo a spravedlnost. Lidská práva a demokracie jsou oprávněně předmětem vtipů a zesměšňování. Takovým terčem nevybíravých anekdot a předmětem posměchu nebyl ani ten tolik zatracovaný socialismus.

A to přitom vláda a Parlament rozhodují pouze o tom, jak naloží s vybranými daněmi. Že je rozkrade a použije k vlastnímu obohacení, je vlastně naprosto normální, to přece dělala i šlechta. Když se na zámku konala nějaká svatební veselice, byly vypsány k tomuto účelu nové daně pro poddané, veřejně se oznámilo, že ty daně budou použity na žranici a chlast panstva. No dobře, ať se mají dobře! Jenomže úředník ke konci roku nějak "zapomněl" onu mimořádnou svatební daň zrušit, a tak poddaní si časem zvykli a platili dál. Ono i dnes platí to staré známé - šlechta daně neplatí, šlechta daně vybírá.

Jenomže daně, to není vše, to je pouze nepatrná část, důležitější a mnohem více financí je v ziscích podnikatelů, to tam se teprve pořádně hrabe! A jak víme, bohatí platí daně snížené, prý aby jim zůstalo více financí, které zajisté budou investovat do dalšího podnikání, vznikne spousta pracovních míst, lidi budou mít více peněz, budou více nakupovat, kola ekonomiky se roztočí - a ekonomové nás podobnými žvásty neustále krmí. Daně podnikatelům jsou nižší ba nizoučké, ba dokonce vlastně ani ve většině případů zdaněny nejsou, ale investice a pracovní místa nevznikají - zajímavé, co? To se zajisté netýká živnostníčků, ti jsou řádně zdaňováni! Ale i mzdy zaměstnanců jsou docela pěkně zdaněné.

Počátek kolapsu je nejzřetelněji vidět v policii, armádě, justici a úřednictvu vůbec. Vždyť policie, armáda a úředníci jsou páteří státu a přesto jsou překrásně deptány, ničeny a destruovány. Proč? Naše elita policii nepotřebuje, zaplatí si mnohem spolehlivější a daleko lépe vyzbrojenou soukromou ochranku. A policie že bude chránit bezdomovce? K zasmání. Armádu taky nepotřebuje. K čemu? Aby chránila německé a korejské montovny, indické hutě a železárny, či rakouské a německé a všelijaké cizozemské banky u nás usídlené? Sice generální štáb má vyšší počty generálů a plukovníků než jsou počty mužstva, což vlastně je v pořádku, to nevadí, neboť zachování dekorum má přednost přede vším, nejdůležitější je přece prezentace vznešených ometálovaných uniforem. V případě skutečné nutnosti si zajistí žoldáky nabídkou 3x vyššího platu než je průměrný, proč by to nezaměstnaní burani nebrali? Za takové prachy budou vraždit civilisty kdekoliv ve světě, všude tam, kde se jim to nařídí.

Lenin a Stalin velice dobře věděli, jak důležitý je film, jak film krásně formuje myšlení diváků, proto mu přikládali velikou důležitost a všemožně filmové umění podporovali. Dnes to naši vládnoucí také ví a také podporou stupidních filmů a ještě stupidnějších televizních seriálů překrásně zdebilňují diváky. Rádio a televize mají kouzelnou moc - kdykoliv z kohokoliv mohou udělat génia anebo idiota, vhodně se sestříhá, trošku upraví , je to docela jednoduchá záležitost a dovede to každý elév. A když má dokonce slíbenou odměnu, udělá cokoliv kdykoliv na přání zadavatele - a dokáže i krásně zmanipulovat historická fakta dle přání. Udělat z vraha hrdinu, a z hrdiny vraha - jak jednoduché. A když tomu ještě napomůže škola zhnusením učiva dějepisu žákům, vládnoucí elita má vyhráno a nemusí se obávat nějakých protestů, že to či ono bylo jinak - pamětníci jsou senilní dědci a báby. Ostatně měnit historii dle přání není zase něco moc neobvyklého. To nějaká dvorní dáma si na stáří četla v jakési významné historické práci o tom, jak se žilo na dvoře Ludvíka XVI. a povzdechla si: Vždyť to bylo úplně jinak! Jaké lži se píší o době, v níž jsme žili, jaké asi jsou o dobách, pro něž nejsou svědkové?

No, co je to za společnost, v níž třeba takový zedník, který během života postaví stovky domů, sám neměl kde bydlet? Nemyslím tím, že stát má povinnost své obyvatele živit a stavět jim domy, tož to ne, ale stát je tu od toho, aby zajistil takové podmínky, aby si každý potraviny a střechu nad hlavou mohl docela snadno a jednoduše zaopatřit sám. Pokud stát takové podmínky nezajistí, je to stát zločinný. Pokud státní moc nezajistí takové právní a podnikatelské prostředí, ztrácí její existence smysl, a je nutné elitu vyměnit a její aktéry potrestat.

Jestliže se po ulicích města či městečka potulují hladoví bezdomovci (ostatně stačí kdyby byl pouze jeden jediný!), je zřejmé, že takové vládě, která to připustila, zvoní hrana, že pozbyla mandát Nebes, a je pouze otázkou krátkého času, kdy vládnoucí elitou přestane být. Sice ještě napáchá spoustu křivd, spoustu zločinů, ale její odchod do nebytí dříve či později bude nevyhnutelný. Ale než odejde, může se jí podařit zničit vše.

Bude jí škoda, té naší civilizace, i když byla a je příliš hulvátská, našly by se přece jen i občasné světlé stránky, třeba v umění, vědě a technice. Bude mně docela líto jejího zániku.

Takže cestu rozvoje mají před sebou státy či spíše uskupení států, které budou mít pod palcem jak finanční, tak vojensko-průmyslové monopoly, a kde bude fungovat přísná pěst státu. Zde by stálo za to připomenout velmi čtivý Marxův rozbor příčin porážky a krachu Pařížské komuny, kde za největší chybu považoval fakt, že Komuna nevzala pod svou kontrolu (neznárodnila) centrální banku.

Čínští historikové, kteří se budou zabývat příčinami kolapsu civilizace bílého muže, budou uvádět jako odstrašující výstražný negativní příklad jména dnešních příslušníků vládnoucích elit (u nás nejen z ODS ale i z ČSSD). A proč čínští? Protože nezadržitelný úpadek evropského školství nebude schopen vyprodukovat ani jednoho jediného vzdělaného a inteligentního človíčka, který by dokázal podobnou historickou práci sepsat. Těch pár učenců v klášteře (dnes v elitních speciálních univerzitách) to nedokáže, nijak nezmění a už vůbec nic neovlivní.

Myslí si snad někdo, že se čínští historikové budou rozplývat nadšením a obdivem nad demokratickými svobodami u nás? Kdepak! Ono v Číně nemají a ani neznají pojem svoboda, nemají na to ani znak. V první řadě má člověk, čínský člověk, povinnosti k rodině, povinnosti k obci a kraji, a povinnost ke státu, teprve potom si může užívat něco či cosi jako "svoboda". Ostatně za pár desetiletí se všeobecně rozšíří čínské znaky a arabské písmo, evropská latinka bude odsunuta na okraj do bezvýznamnosti. (Nevěřím, že by se tzv. demokratická Indie, pokud i nadále zůstane "demokratická", a ono jí asi nic jiného nezbývá, neboť v kastovním systému nelze už z principu zavádět nějakou formu přijatelné rovnosti, mohla v úspěšnosti vyrovnat Číně.)

Rozdíl mezi naším a asijským pojetím světa ilustruje příběh ze starých čínských kronik.

To kdysi do Pekingu přicestovala delegace z Barmy či Thajska, nebo dokonce z Nepálu, s prosbou o navázání obchodních styků. Samozřejmě se hluboce poklonila před císařem, tedy uznala jeho nadřazenost a převahu a předala císařskému paláci přebohaté dary. Jenomže císařská státní pokladna byla jako naschvál prázdná a nebylo nic k vrácení na oplátku. Takže dvůr a mandaríni se složili, neboť bylo by neslušné ba nemožné nevrátit dary nejméně v dvojnásobné hodnotě - přece Říše středu musí ukázat svou velikost.

Byli by schopni něčeho takového Evropané? My bychom delegaci povraždili a o jejich dary se mezi sebou navzájem poprali a nevrátili bychom nic.

Ne že bych zase nějak moc fandil Číně, ale vypadá to, že se jim nový společenský řád vybudovat zdaří. Když ovšem takový žurnálista Etzler bude ukazovat ve svých reportážích, že po ulicích Pekingu se potulují hladoví bezdomovci, bude naprosto zřejmé, že ani té Číně se to nezdařilo. (Ostatně se velice divím, že ho z Číny ještě nevyhostili.)

Zatím se zdá, že situace je docela dobrá, pokud je mi známo, nikdo z elity nepřevádí své dolarové finance uložené třeba ve švýcarských bankách a daňových rájích na juany, takže až to začnou převádět na tuto měnu, to teprve potom bude horko.

***

Vytisknout