Žvásty o vystydlé kávě aneb když se sejde "komunita ropného zlomu"

1. 3. 2010 / Štěpán Kotrba

Přiznám se, že Greerovy halucinace o tom, jak energie sleduje své předurčení mne rozesmály, i když nejsem fyzik. Ten by byl nejpíš zděšen mystikovou argumentací a jeho představou o světě. Chápu ale, že v mnohých mohou pseudonáboženské vize toho, že fosilní paliva představují "krajní mez křivky energetické koncentrace", působit "vědecky". Těší mne ovšem, že Greer vycházející z mylných premis a permanentně halucinující o alternativách tohoto slzavého údolí, přesto dospívá k jednomu správnému závěru, tvrdícímu, že projekty náhrady fosilních paliv s pomocí zdrojů takzvaně "obnovitelné" energie, jsou odsouzeny k selhání.

Vytisknout