Kodaň: Co je v sázce?

7. 12. 2009

Vzejde z konference právně závazná mezinárodní smlouva? Nikoliv. Povedou jednání mezi 192 zúčastněnými státy ke vzniku "politické dohody", která by měla být dokončena v roce 2010, a budou světoví lídři tvrdit, že je tato dohoda důkazem rozhodujícího politického pokroku v otázce globálního oteplování? Pravděpodobně.

Jednáním v kodaňském Bella Center budou dominovat čtyři témata. Za prvé, rozvinuté země se musejí zavázat k významnému omezení emisí skleníkových plynů. Za druhé, rozvojové země jako Indie a Čína by měly během několika příštích desetiletí omezit míru růstu svých emisí. Za třetí, rozvinuté země by měly poskytnout čisté energetické technologie a financování zemím rozvojovým, aby se ty mohly připravit na účinky klimatických změn. A nakonec, vyjednávači by se měli shodnout na tom, jak mezinárodní klimatickou dohodu monitorovat a vynucovat.

V minulém týdnu došlo v některých ze zmíněných oblastí k pokroku. Všichni hlavní světoví znečišťovatelé ohlásili snižování emisí. Čína a Indie nabídly snížení "uhlíkové intenzity" - neboli množství uhlíku emitovaného na jednotku ekonomického výstupu. Čína slíbila do roku 2020 snížit emise oproti úrovni z roku 2005 o 40-45%; Indie o 20-25%. EU již dlouho souhlasí se redukcí svých emisí do roku 2020 oproti úrovni z roku 1990 o 20%, a o 30%, pokud budou ostatní velcí znečišťovatelé ochotni zavázat se k témuž. A Obama nyní slíbil, že Spojené státy do roku 2020 sníží emise oproti roku 2005 o 17%, což oproti úrovni z roku 1990 představuje ubohá 4%.

Britský premiér Gordon Brown prosazuje zřízení rozvojového fondu pro financování čistých energetických technologií a projektů adaptačních opatření v rozvojových zemích. Brown navrhl, že v roce 2012 by mělo být k dispozici 10 miliard dolarů, a do roku 2020 až 50 miliard dolarů ročně.

Tyto závazky nicméně ani zdaleka neuspokojují požadavky vyjednavačů z nejchudších zemí světa, které také patrně kvůli následkům globálního oteplování nejvíce utrpí. Minulý měsíc, během přípravných jednání v Barceloně, zástupci afrických zemí vyhlásili celodenní bojkot, protože rozvinuté země neslíbily do roku 2020 snížit své emise oproti roku 1990 o 40%, což je úroveň odpovídající doporučením Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN. Brownův návrh na rozvojový fond postačuje jen na nastartování adaptace rozvojových zemí, říká Yvo de Boer, výkonný tajemník IPCC. A Brownova nabídka je také mnohem nižší než 200-300 miliard dolarů, které jsou podle jiných zdrojů nezbytné. Odpověď vyjednávačů z Afriky, Sdružení malých ostrovních států a bloku nejméně rozvinutých zemí na tuto nejnovější nabídku rozhodne o tom, jak budou jednání v příštích dvou týdnech probíhat.

V Kodani budou též probírána kriticky důležitá témata vztahující se k odlesňování - v jazyce konference Redukce emisí z odlesňování a degradace - a limitování a obchodování s emisemi (cap and trade). Ačkoliv tato témata možná nepřitáhnou takovou pozornost veřejnosti jako samotné snižování emisí nebo financování, mají přesto prvořadý význam. Z odlesňování pochází 20% celkových globálních emisí skleníkových plynů. Obchodování s emisemi, které je prosazováno coby primární strategie, se v roce 2020 může změnit v tříbilionový spekulativní trh, a řada aktivistů klimatických kampaní zpochybňuje jeho užitečnost pro snižování emisí.

Zatímco vyjednávači, pozorovatelé z nevládních organizací a představitelé OSN budou na konferenci debatovat o zmíněných tématech, tisíce lidí ze všěch koutů světa bude v ulicích Kodaně protestovat. Skupiny jako Climate Justice Action, Friends of the Earth, Camp for Climate Action, 350.org a Greenpeace podporují akce zaměřené na korporátní instituce a mezinárodní lídry. Ačkoli jsou jednotní, pokud jde o obavy z globálního oteplování, existují mezi nimi hluboké rozdíly ve strategii. Někteří tvrdí, že špatná dohoda je lepší než vůbec žádná. Jiní, mezi nimiž je nejprominentnější vědec NASA James Hansen, tvrdí, že současný směr jednání jen málo přispívá k přijetí adekvátních omezení emisí a závisí výhradně na tržním řešení v podobě obchodování s emisemi.

To co vznikne v kodaňských jednacích sálech bude mít vážný vliv na to, zda v příštích několika desetiletích dojde k masivnímu vymírání lidské populace. Ale sociální hnutí v ulicích budou mít na výsledek také významný vliv. Před deseti lety deset tisíc lidí vyšlo do ulic Seattlu, ukončilo summit Světové obchodní organizace a dramaticky tak změnilo předpoklady debaty o kapitalistické globalizaci. Dynamika mezi tím, k čemu dojde v ulicích Kodaně a v jednacích místnostech Bella Center, bude patrně mít historický význam.

Celý článek v angličtině: ZDE

Vytisknout