Americký senátor Inhofe

Americký Senát snížení emisí neschválí

7. 12. 2009

Reportér:Co ta debata o emailech z University of East Anglia? Americký velvyslanec v Británii zdůraznil, že ta kontroverze neměla v USA vůbec žádný vliv.

Inhofe: No, má to tady velký vliv. Ten skandál je obrovský, ale názory mnoha lidí to nezměnilo, protože jen asi 20 procent poslanců v Senátu nadšeně podporuje názor, že bychom měli omezit emise uhlíku. Ten skandál pomohl mně, protože když chcete prosazovat pravdu, což lidé v západní Evropě dělat nechtějí, podívejte se na mých internetových stránkách na projev, který jsem pronesl před čtyřmi lety. Kdy za mnou chodili vědci a stěžovali si, že IPCC ignoruje jejich názory, neposkytuje jim data, aby je mohli ověřovat, a slyším takové stížnosti už dlouho. A téměř totéž bylo nyní odhaleno v East Anglia.

Reportér: Co si myslíte o rozhodnutí prezidenta Obamy jet do Kodaně?

Inhofe: No, on se rozhodoval, zda pojede či nepojede, už několikrát. Já nevím, kdo je jeho poradce a proč se tam rozhodl jet, mně je to jedno.

Reportér: Proč je vám to jedno? Americký prezident tam přece zřejmě přislíbí, že Spojené státy podepíšou smlouvu, která se tam vyjedná.

Inhofe: Tohle je opravdu legrační. Lidi nevědí, jak funguje naše vláda. Oni si myslí, že když odjede prezident do Kodaně - což asi učiní - a řekne tam, že Spojené státy budou souhlasit do roku 2020 s omezením emisí uhlíku o 17 procent, to je směšné, protože Spojené státy s tím souhlasit nebudou. Obama to prosadit nemůže, to není slučitelné s naší formou vlády. My máme tři rovnocenné součásti vlády a ty to musejí schválit.

Reportér: Ale sněmovna reprezentantů to už schválila.

Inhofe: Sněmovna reprezentantů ano, ale Senát to neschválí. Prosím vás, Sněmovna reprezentantů schválila i socialistické zdravotnictví. To samozřejmě Senátem neprojde.

Reportér: Takže vy říkáte, že cokoliv prezident Obama dohodne k Kodani, americký Senát to neschválí.

Inhofe: Prý má říci, že my a Spojené státy budeme souhlasit se 17 procentním snížením do roku 2020. To bylo v zákoně, který schválila Sněmovna reprezentantů. Teď by to neprošlo ani tam, protože mnoho poslanců teď říká, že teď by už tak nehlasovali. Že to bylo špatné rozhodnutí pro Ameriku. Teď už to neprojde ani ve Sněmovně, ani v Senátu.

Reportér: Takže jestliže prezident Obama něco v Kodani jménem USA schválí, uvádí tím podle vás svět v omyl?

Inhofe: No, ono to závisí na tom, jak to zformuluje. Pokud řekne, že my to v USA uděláme, tak uvádí svět v omyl. Myslím, že to zformuluje opatrně tak, aby se z toho mohl vykroutit. Protože vím, že nechce udělat nic, co by bylo nepoctivé.

Reportér:Vy jste si ale jist, že Senát takový zákon neschválí.

Inhofe: Jsem si jist.

Reportér: Vy odmítáte argumentaci těch lidí, kteří tvrdí, že ke globálnímu oteplování dochází a že ho způsobuje člověk. Avšak není přesvědčivá argumentace, že existuje riziko, že oni mají pravdu a vy nemáte pravdu, a nestojí tedy zato učinit ty investice tak, abychom se vyhnuli tomu riziku? Co když se ukáže, že měli pravdu?

Inhoff:Ne, protože to riziko - bylo by to nesmírně nákladné, kdybychom udělali něco, co by stejně situaci nezměnilo. Dám vám příklad. Al Gore požádal v devadesátých letech vědce Toma Wigleyho, aby zjistil, kdyby všechny státy tehdy podepsaly smlouvu z Kjóta, o kolik by se snížila za padesát let teplota. Odpověď zněla: sedm setin stupně. To je skoro neměřitelné. Nestálo by to za ty peníze. Spojené státy by dodržování Kjóta stálo 330 miliard dolarů ročně. Bylo by to jako desetkrát větší největší daňové zvýšení v americké historii. Takže to se nestane.

Reportér: Ale co když to odstraní daleko nákladnější důsledky, jimž budou muset čelit další generace?

Inhoff: To je velmi za vlasy přitažená otázka.

Zdroj (audio v angličtině) ZDE

Vytisknout