PROTEST:

Brian Haw táboří na chodníku před Dolní sněmovnou už 3000 dní

19. 8. 2009

Když se tento bývalý truhlář, který se stal mírovým aktivistou, poprvé dne 2. června 2001 objevil před Dolní sněmovnou a zahájil tam svůj protest, málokdo čekal, že tam zůstane nepřetržitě skoro celé desetiletí. Brian Haw začal protesty proti britské podpoře pro sankce OSN v Iráku, když pak došlo k válkám v Afghánistánu a v Iráku, poskytlo mu to mnoho příležitosti k prohloubení svého pohrdání vůči britské zahraniční politice.

Předsedové komunálního úřadu, policie i vláda se mnohokrát neúspěšně snažili Briana Hawa, aby ze silně viditelného místa před Dolní sněmovnou odešel. Poslanci, kterým vadilo, jak je neustále megafonem obviňoval ze zločinů, dokonce schválili zákon, týkající se pouze jeho samotného: poprvé za celých 350 let zakázali protestní akce před parlamentem bez předchozího povolení. (Gordon Brown přislíbil, že tento zákon zruší, zatím se k tomu nemá.) Jenže Brian Haw se nedal a vyhrál: U soudu se ukázalo, že zákon o zákazu demonstrací před parlamentem nelze uplatnit retrospektivně, takže sice tam nesmí dnes demonstrovat nikdo, kdo přijde teď, ale proti Brianu Hawovi je zákon neúčinný, protože Haw byl na chodníku před parlamentem už předtím, než byl zákon přijat.

Brian Haw je moderní asketa: žije čistě z pomoci cizinců a malého kontingentu sympatizantů, kteří mu nosí potraviny a tabák. Každý den se myje v kbelíku, jednou týdně se chodí osprchovat do bytu jednoho nejmenovaného sympatizanta. Do své provizorní svatyně zve kolemjdoucí, je tak ve styku s celým světem. Nebo telefonuje přátelům mobilem, který mu nabíjí sympatizující zaměstnanec na záchodcích v blízké stanici metra.

Avšak osm let života na chodníku ho zjevně fyzicky postihlo. Má hrubou kůži a silně opálené ruce a jeho tělesná konstituce připomíná kostlivce. Po prvním roce protestu se s ním rozvedla jeho manželka a svých sedm dětí, jimž je nyní mezi 16 - 30 lety, vídá málokdy.

"Přišel jsem v podstatě o svou rodinu, protože našemu národu jsou tyhle věci jedno. Mám manželku a své děti moc rád. Obviňuju ale vládu, že jsem o ně přišel, protože jsem tady neměl být osm let. Nechtěl jsem tady být osm zatracených let, ale zatímco zabíjení a vraždění pokračuje, zůstanu, kde jsem."

V roce 2007 ho diváci britské televize Channel Four zvolili Nejvíce inspirující politickou osobností roku. "Ano, to byl dobrý pocit," přiznává. "Obyčejní lidé z ulice hlasovali pro mě a ne pro politiky a generály. To bylo velké."

Avšak Brian Haw dál zuří a má pocit, že je velmi daleko od dosažení svého cíle "míru, lásky a spravedlnosti pro všechny". Už ale nemusí bojovat o svůj kus chodníku. Jeho mírová kampaň je dnes širší než kdy v minulosti. V současnosti s ním pravidelně spí na chodníku před parlamentem dalších až pět aktivistů a místní činitelé se vzdali pokusů je donutit k odchodu.

Kolem jede autobus s turisty a průvodcem a turisté v něm hromadně volají: "Ahoj Briane!" - vyzval je k tomu předtím v autobusu mikrofonem turistický průvodce. Je zjevné, že Brian Haw je nyní součástí Parliament Square tak, jako socha Churchillova či Cromwellova.

"Neodcházím, protože jsem svou práci nedokončil," říká. "Všichni neseme odpovědnost za to, co naše vláda dělá naším jménem. Když naše země dělá dobro, můžeme být na to hrdí, a když dělá zlo, musíme lháře donutit k odpovědnosti. A musíme to dělat pořád."

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout