Ještě jeden a trochu jiný pohled na karlovarský filmový festival

Marnotratnost a nemravnost

22. 7. 2009 / Josef Liška

Samozřejmě, Karlovy Vary lákají každým rokem spousty těch, kteří chtějí a snaží se hned " z prvé ruky " vidět a vědět co nového vzniklo ve filmovém průmyslu a pak také desetitisíce zvědavců i "baťůžkářů" nebo sběračů podpisů slavných osobností.

Co ví všichni tihle nadšenci, ctitelé stříbrného plátna, lidé postávající v dlouhých zástupech u pokladen a vchodů před promítacími sály, o zákulisí skutečných událostí karlovarského festivalu?

Organizátoři festivalu každý rok nezapomenou zdarma poskytnout svým pozvaným, vyvoleným hostům mimo ubytování také pestrou nabídku "odpočinkových programů." Někteří, zvláště tuzemští političtí prominenti, se přijeli především ukázat a pohostinný obsluhující personál bývá často mlčícími a taktními svědky jejich - slušně řečeno ¬- společenské unavenosti.

Pro vyvolené a tzv. "celebrity," pro pány podnikatele a magnáty, pro slavné hvězdy i méně známé hvězdičky z tuzemska i zahraničí je v nočních hodinách pro "přiměřené" vyžití hostů, připraveno všechno k jejich "relaxaci" a k obveselení.

Neoficiálně se soutěží, kdo s kým a kolik vypije drinků, sleduje se, která z účastnic má prsa "number one," která z krasavic je "naostro," hodnotí se kvalita a množství vykouřených nejdražších doutníků a nepočítají se vypité láhve pravého šampaňského. Vždyť jedna láhev stojí pouze 5.000 korun, tak proč si to tady neužít?

Na bohatě uspořádaných rautech jsou nabízeny ke konzumaci nekonečné řady různých nápojů a jídel a samozřejmě je všechno pro stovky pozvaných hostů grátis. Chudáci, že by neměli na zaplacení ze svého účtu?

Součástí závěrečného večera filmového festivalu jsou vždy přebohaté lukulské hody. Také letos to nebylo jiné, ale dost možná, že lepší nežli vloni, kdy byla v Grandhotelu Pupp připravena hostina pro tisíc vybraných hostů. Pro každého z nich jeden kilogram těch nejlepších specialit a pochutin všeho druhu: grilované jehněčí kotletky původem z Beskyd, jemné masíčko ze hřbetu bylinkových vepříků z německých pastvin, na obřích pánvích čekalo na své labužníky - maso z velikých černých mušlí - slávek z Holandska, mini deserty -mangová nebo kokosová pěna s granátovými jablky, čtyři tisíce kousků japonského sushi, pravé francouzské palačinky, medová a karamelová čokoláda prýštící z fontán a pro uhašení žízně nejlepší moravská vína a dobře vychlazený budvar. Každý z hostů dostal hned u vstupu na party sklenku sektu s čerstvou jahodou, a aby snad někdo neměl pocit, že dostal větší, byly všechny jahody stejně veliké, kalibrované. Tak tomu se říká hostitelská pozornost.

Je jisté, že také v letošním závěrečném večeru všechno "klaplo" a zaslouženě. Vždyť i získané sponzorské finanční dary a dotace byly přiměřeně navýšeny. Z fondu Ministerstva kultury České republiky je přidělována každoročně na festival v Karlových Varech nemalá částka. Podle získané informace přímo od ministerského zdroje šéf společnosti Film Servis Festival Karlovy Vary a. s., Jiří Bartoška, dostal letos k dispozici státní dotaci "pouhých" 30 milionů korun českých. Je to málo nebo dost ?

Daňový poplatník z jehož daní jsou hrazeny také všechny funkce ostatních institucí se oprávněně zeptá: "Může se vrátit do státní pokladny alespoň část vynaložených peněz ?"

Pánové a dámy ve večerních slavnostních úborech se na nic podobného neptají. Jejich zábava i nálada je po celou dobu jejich pobytu v Karlových Varech na nejvyšší úrovni, o tom nelze pochybovat.

Je dobře, že například lidé z letošních záplavových oblastí, kteří přišli o všechen svůj majetek, nemají o "sladkém životě" ani potuchy.

V jedné ze závěrečných úvah o Karlovarském filmovém festivalu Jan Čulík v Britských listech píše :

"Zastávám názor, možná poněkud "buditelský", že role karlovarského filmového festivalu je v české společnosti opravdu nesmírně důležitá. Víme všichni, jak primitivní a často druhořadá až třetiřadá jsou v současné české společnosti, která jaksi ztratila orientaci i povědomí toho, co je skutečně kvalitní, a převládlo v ní plebejství, většina "kulturních" akcí. V tomto kontextu je karlovarský filmový festival a jeho dramaturgie téměř něco jako zázrak."

Soudný čtenář, který se někdy pokusil a přemohl se, aby alespoň chvíli vydržel při sledování jen krátké části dílu některého z nekonečných televizních seriálů, bude jistě ochotně a rád s citovanou úvahou souhlasit, ale hned následují pochybovačné otázky :

postačí kvalitní výběr filmů, které festival v Karlových Varech každoročně předvádí navýšit kulturní úroveň celého národa prostřednictvím 12. 000 diváků -- návštěvníků?

Byla celková částka 140 miliónů korun na uspořádání letošního "svátku filmového průmyslu" účelně vynaložená?

Nebojím se říct, že podobná marnotratnost a nemravnost, ale ještě ve větším rozsahu, se projevila v průběhu několika dnů při nedávném uspořádání mistrovství světa v lyžování v Liberci a jeho okolí. Také se hovořilo a psalo o nesporném přínosu pro Českou republiku. Náš stát je i v průběhu světové krize bohatý.

Samozřejmě, vždycky se najdou vlivní lidé, kteří budou svými argumenty obhajovat své názory a svou pravdu o užitečnosti té nebo jiné akce. Všechno se dá zdůvodnit.

Nechci se zastávat českých médií, ale záporná odpověď na otázku jestli je účelné v průběhu festivalu vynaložit tolik peněz, vyplývá současně s odpovědí na položenou otázku, proč se média "iritujícím způsobem zaměřují při informacích o Varech jen na pochybné "celebrity," či jiné hlouposti." Někteří občané, kteří mají hluboko do kapsy, (a je jich většina) se nemohou, i kdyby chtěli, dívat na utracené desítky milionů korun jenom jako na hloupost, když by byly právě teď v této době potřebné úplně někde jinde.

Úplně na závěr jedna vzpomínka: někdy na přelomu 50. a 60. tých let ( samozřejmě, že minulého století) jsem měl možnost zúčastnit se několika večerů jednoho ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.

Slavnostně prostřené stoly, plné nejrůznějších specialit, jídel, nápojů a dobrot, které byly k dispozici se odehrávaly, stejně jako teď v současnosti, ve všech prostorách Grandhotelu Pupp. Na místě dnešního Thermalu stával ještě dlouho potom Posádkový dům armády a některé jiné objekty.

V roli hostitele a při hrazení finančních nákladů se každý večer střídala některá ze zúčastněných zahraničních filmových delegací. Takové uspořádání mělo tehdy svůj smysl, ale také nesporný půvab, - inu časy se mění, dnes jsme oproti té době bohatější.

Vytisknout