Mám astma, bydlím mezi rodinnými domky, kde se topí vším možným. Inu, chudí obyvatelé, zasluhující soucit, nemají na plyn. Nebo nechtějí mít. Podle svých plic přesně poznám začátek topné sezony. Večer nebo při zhoršených povětrnostních podmínek není radno vycházet, smrad je to nejmenší, co vadí..., píše Pavla Cholevová

Tohle musím dýchat jen proto, že jiní nechtějí změnit styl topení. Nezajímají mě jejich finanční poměry, košile bližší než kabát a mněi jsou opravdu bližší mé plíce než peněženka sousedů.

Hurá, konečně s tím hustým zimním kouřem snad začne někdo něco dělat. Druhou zimu uvažuju, že se asi z Ostravy odstěhuju. No, třeba to nebude nutné...